Zapojení armád zemí visegrádské čtyřky do zahraničních misí

  • Dominika Jandová
  • 13.7.2016 12:59

Vstupem do OSN, Severoatlantické aliance a později do Evropské unie na sebe země V4 převzaly závazek, že se jejich armády budou v zájmu posílení euroatlantické bezpečnosti účastnit zahraničních misí. O jaké hlavní mise se jedná a do jakých oblastí jednotlivé země vysílají své ozbrojené síly?

Česká republika

Armáda ČR se v rámci mezinárodních závazků účastnila více než 30 vojenských a mírových misí. V Mali působí čeští vojáci jak pod patronací EU, tak i OSN. Jedná se o výcvikovou (nebojovou) misi EUTM Mali, v rámci níž ČR přispívá zhruba 40 vojáky. V souvislosti s operací MINUSMA tam bylo vysláno 25 členů 601. skupiny speciálních sil, kteří budou dle mandátu působit do konce tohoto roku především v severovýchodní části země. Ministerstvo obrany má ovšem v plánu počet vojáků v rámci mise OSN navýšit, a také nakoupit malé průzkumné bezpilotní letouny a zefektivnit vlastní bojeschopnost. Hlavní pomoc obou operací spočívá v zachování suverenity a teritoriální integrity země a ve zmírnění útoků islamistických radikálů, především teroristické skupiny Ansar Dine. V březnu 2016 čeští vojáci ve spolupráci s Malijci odrazili útok na velitelství mise EU. V rámci působení EU v Africe uvažuje rovněž český ministr obrany o zapojení do mise EU ve Středoafrické republice. Od roku 2010 pod záštitou EU působí Česká republika také v Somálsku jako součást mise NAVFOR Atalanta. Ta má mandát k ochraně plavidel, jež jsou součástí Světového potravinového programu WFP, a k potírání aktů pirátství a ozbrojeného přepadávání podél somálského pobřeží.

Tradičním místem působení českých vojáků je oblast Balkánu. V současné době čeští vojáci stále působí na území Kosova, a to již od července 1999. Další zemí je Bosna a Hercegovina, kde v rámci mise EU Althea mají přispět k většímu pokroku země na cestě k evropské integraci a k potírání korupce a organizovaného zločinu. Česká republika se v malém rozsahu angažuje na severu Sinaje a dohlíží na dodržování bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem již od roku 2009. Největší počet českých vojáků však stále působí v Afghánistánu. ČR má osmý největší vojenský kontingent v této misi NATO. Počet vojáků (258) se bude postupně snižovat v závislosti na schopnosti afghánské vlády zajistit si vlastní bezpečnost. Hnutí Tálibán nyní ale rozhodně neztrácí na síle. Zhruba 167 vojáků provádí bezpečnostní opatření v severní části bezpečnostní zóny Bagrám v rámci společných operací s americkými partnery. V roce 2014 v afghánské provincii Parván zemřelo pět českých vojáků. Podle ministra obrany Martina Stropnického bude prioritami působení české armády v zahraničí v příštích dvou letech kolektivní obrana NATO, Afghánistán, Mali a boj proti Daesh (Islámský stát).

Slovenská republika

Slovenská republika (SR) se na počátku svého vývoje soustředila především na mise OSN. Později svou participaci rozšířila nicméně také o mise NATO a EU, a stala se například vedoucí zemí v Regionálním koordinačním centru Jih v operaci Althea. V současnosti se příslušníci ozbrojených sil SR účastní dvou operací pod velením NATO (operace Resolute Support v Afghánistánu a v rámci velitelství NATO v Bosně a Hercegovině), dvou operací a misí pod velením EU (operace EUFOR ALTHEA v Bosně a Hercegovině a mise EUMM v Gruzii), jakožto i dvou misí OSN (UNFICYP na Kypru a v pozorovatelské misi UNTS v Izraeli a Sýrii). Nyní se Slovensko na africkém kontinentu angažuje pouze v rámci výcvikové mise EU v Mali, přičemž by jeho působení mělo být ukončeno v srpnu 2016. Na summitu NATO ve Varšavě slovenský ministr obrany Peter Gajdoš potvrdil, že slovenští vojáci budou v Afghánistánu působit také po roce 2016. Na tuto operaci má Slovensko schválený mandát na 66 vojáků, oproti současným 40. Nejvíce vojáků Ozbrojených sil Slovenské republiky (OS SR) se podle posledních informací Ministerstva obrany SR nachází na Kypru (159), kde mají za úkol zabránit obnovení bojů mezi kyperskými Řeky a Turky a zabezpečit dodržování příměří, dále v Afghánistánu a v Bosně a Hercegovině v rámci mise Althea (38). Ostatních misí se účastní v mnohem menším počtu od 1 po max. 5 příslušníků ozbrojených sil.

Maďarsko

Stejně jako Slovensko, také Maďarsko dříve v největší míře posílalo své vojáky do zahraničí především v rámci mírových misí OSN. Poprvé se angažovali již v roce 1988. Nyní asi 70 % účastníků směřuje k operacím NATO, 20 % k EU a zbývajících 10 % přispívá svým působením v operacích OSN. Především v posledních letech přispělo Maďarsko, s ohledem na velikost země a ekonomiku, v nemalé míře svým působením v NATO v Afghánistánu. Participace v tomto regionu byla započata již v roce 2002. Země západního Balkánu jsou rovněž maďarským tradičním regionem, a to kvůli blízkým hranicím. Maďarští vojáci tak setrvávají v Bosně a Hercegovině (49), v Kosovu pod NATO je stále přítomno 350 členů ozbrojených sil. Od roku 1995 působí také na Kypru, kde je nyní kolem 70–80 maďarských vojáků či pozorovatelů. Maďarsko se po ukončení EUFOR RCA zapojila do mise MINUSCA ve Středoafrické republice, a dále na Mali pod EU.

Polsko

Polsko se vždy významně podílelo na misích v Afghánistánu. Má zde letos nasazeno až 199 vojáků v rámci Resolute Support (navazuje na ISAF od roku 2015, kde mělo Polsko 2 600 vojáků v posledních letech). Stejně jako ostatní země V4 (kromě Slovenska) je Polsko stále angažováno v misi NATO KFOR, v níž setrvává více než 240 vojáků a několik desítek zůstává i v Bosně a Hercegovině v operaci Althea. V Africe má nyní nasazeny vojenské experty ve Středoafrické republice v misi MINUSCA, která reaguje na násilí mezi křesťanskými a muslimskými milicemi. Dále stejně jako ČR nebo Maďarsko přispívá v menší míře (21 vojáků) ve výcvikové misi EU v Mali. Polsko posiluje svou vojenskou přítomnost v pobaltských státech – Estonsko, Litva a Lotyšsko, a to například v rámci operace NATO Baltic Air Policing. Jejím úkolem je chránit vzdušný prostor zmíněných zemí. Počty vojáků mohou být ještě navýšeny, pokud se nezmění chování Ruska. Polsko s pobaltskými státy také provádí užší spolupráci na vývoji efektivnější regionální vzdušné obrany. Na summitu ve Varšavě v červenci 2016 souhlasilo Polsko se setrváním sil v Afghánistánu. Polská vláda se v červnu rozhodla vyslat čtyři stíhací letouny F-16 a 200 vojáků do Kuvajtu a Iráku na podporu boje proti Islámskému státu. První F-16 přistály v Kuvajtu již 5. července, a dále by měly monitorovat vzdušný prostor. 

 Foto: F-16, 4. července Janov. Copyright profimedia.cz

Všechny země V4 se aktivně zapojují do hlavních misí OSN, EU i NATO a pokouší se modernizovat své ozbrojené síly, aby tak dostály svým závazkům vyplývajícím z členství v těchto organizacích. Země však mají pouze mírně odlišné regionální zaměření. Tradičním regionem působení jsou většinou balkánské země (Kosovo, Bosna a Hercegovina), a hlavně Afghánistán. U všech zemí se vyskytuje obdobný trend, kdy se země v 90. letech nejvíce angažovaly v misích OSN, a se vstupem do NATO a EU se jejich zájem přesunul právě k těmto organizacím, a to za účelem zajišťování bezpečnosti euroatlantického prostoru. Země mají navíc mírně odlišné postoje k jednotlivým bezpečnostním otázkám, což je logicky dáno geografickou polohou a historickou zkušeností těchto čtyř postkomunistických států. Konkrétně lze zmínit výraznější maďarský zájem na Ukrajině, jenž je dán mimo jiné početnou maďarskou menšinou žijící v Zakarpatské oblasti u hranic s Maďarskem, nebo odlišný přístup zemí ke kosovské otázce. Nejen Polsko ale i ostatní země V4 v rámci Baltic Air Policing aktivně dohlížely na vzdušný prostor pobaltských zemí. V roce 2009 Česká republika vůbec poprvé od druhé světové války nasadila české taktické letouny mimo vlastní území. Maďarsko se k této operaci připojilo také, a to v roce 2015. Mezi zeměmi jsou nicméně rozdíly v oblasti vojenských schopností, a tedy i schopností nasazení vojáků v zahraničí. S ohledem na obranný rozpočet je na tom nejlépe Polsko, které má rozpočet stanovený na 2 % HDP, u ostatních zemí se pohybuje okolo 1 %. Polsko má v plánu svůj obranný rozpočet ještě navýšit až ke 3 %. Česká republika vysílá hned po Polsku (až 3 500 vojáků a vojenského personálu) nejvíce vojáků do zahraničních misí, nejméně vojáků vysílá Slovensko. V Africe působí armády V4 nejčastěji ve Středoafrické republice nebo v Mali. Všechny země V4 se nicméně dle svých schopností zapojují do vojenských misí EU a především NATO, přičemž Polsko má vedoucí roli. 

O autorovi: Dominika Jandová

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace