Začíná nová éra Myanmaru, zemi čekají těžká rozhodnutí

  • Dominika Wygrysová
  • 2.4.2016 01:27

Nedávné volby prvního civilního prezidenta za posledních padesát let, jimž se stal Tchin Ťjo, signalizují proces demokratizace Myanmaru. Ačkoliv však média hovoří o „tečce“ za érou vojenské diktatury, armáda si v zemi stále udržuje silnou pozici. Právě rukou armády byla napsaná například nová ústava, která hlavní představitelce prodemokratického Myanmaru, nositelce Nobelové ceny za mír Su Ťij, zakázala účastnit se prezidentských voleb, neboť její manžel není myanmarským občanem. Post prezidenta tak obhájil její dlouholetý spolupracovník, ačkoliv politička dala jasně najevo, že se ve vedení státu bude podílet i nadále, a to nemalým dílem. Měla by stát v čele několika ministerstev, počínaje ministerstvem zahraničních věcí přes ministerstvo energetiky po vzdělání. Armáda pak může jmenovat své kandidáty do čel ministerstev hranic, vnitra a obrany. Role armády je evidentně stále velká, a to z několika důvodů. Předně, její hlavní představitelé se obávají stíhání, pokud by přišli o svoji pozici. Zadruhé, armáda má v zemi stále velké investice a ekonomické zájmy. Zatřetí, pro zemi, která i v dnešní době bojuje s řadou etnických povstání, plní roli zajišťovatele bezpečí pro místní obyvatele. Novou vládu nyní čeká řada těžkých rozhodnutí. Civilní zástupci musí vyvažovat svou sféru vlivu s pravomocemi armády, přičemž se budou snažit o změny, ve které doufají řadoví občané. Přes příliv zahraničních investic je růst HDP země jen velmi pomalý. Myanmar také musí investovat do vyrovnání úrovně rozvoje svých jednotlivých oblastí. Co víc, v roce 2015 se mladá demokracie setkala na mezinárodním poli s ostrou kritikou kvůli migrační krizi své muslimské menšiny. Zemi již opustilo min. 25 tisíc Rohingů, které vláda neuznává jako etnickou skupinu a o kterých mluví o nich jako o Bangladéšanech. Vláda jím tak odmítá udělit status občanství, a to přes opakované výzvy zástupců OSN. Situaci Rohingů dle serveru Al Jazeera během posledních voleb nereflektovala žádná z myanmarských politických stran a tématu se vyhýbá i Su Ťij. Kromě zmiňovaných problémů na domácím poli se nová vláda bude muset vymezit i v zahraničí. Vojenská junta se již v minulosti distancovala od Pekingu a přiklonila spíše k Indii. Země však může stále navazovat nová strategická partnerství. Je tak otázkou času, jak si s obtížnou situací nová vláda poradí.

O autorovi: Dominika Wygrysová

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace