USA neplánují "návrat" do Evropy, přítomnost vojsk má být dočasná

  • Dominika Wygrysová
  • 5.4.2016 12:10

Před rokem 2014 se zdálo, že se USA z Evropy stahují. Omezily svojí působnost pouze na základny v Německu, Itálii, Velké Británii a Španělsku, čímž vytvořily těžiště pro řízení operací na Balkáně, v Africe a na Středním východě. Nyní však americký prezident Barack Obama oznámil, že v návrhu rozpočtu pro rok 2017 chce finanční zdroje pro misi v Evropě navýšit a celkově tak žádá oproti téměř 800 milionům dolarů za rok 2016 o 3,4 miliard. Jak jsme již napsali, cílem USA je reagovat na zvyšující se agresi Ruské federace v Evropě, která se projevila například zabráním ukrajinského Krymu v roce 2014. Dle Ruska i některých západoevropských států je toto navýšení fondů přemrštěné. Někteří východoevropští členové NATO však zdroje považují za nedostatečné. Analýza mezinárodního think tanku Security Observer se nyní zaobírá záminkou pro zdánlivý „návrat“ USA do Evropy. Evropa je nyní nejstabilnějším regionem, ve kterém Spojené státy americké působí. Může tak sloužit jako základna a strategická pevnost pro řízení americké vojenské činnosti. Již nyní například Velitelství amerických jednotek v Evropě (ECOM) a v Africe (AFRICOM) sdílí řadu zařízení, ozbrojených sil a prostředků. Dle serveru je však přesto i nyní pro Američany evropská teritoriální ochrana druhotnou misí. Ačkoliv mají USA v rámci NATO povinnost chránit své evropské spojence, nechtějí mít na starosti otázky evropské bezpečnosti včetně Ruska, řízení činností na Blízkém východě a ochranu evropských obchodních tratí. Server tyto argumenty dokládá tím, že ačkoliv nárůst ruské přítomnosti v Evropě lze sledovat již od počátku milénia, Američané se z tohoto prostoru začali stahovat a situace se nezměnila ani během krize na Ukrajině. USA tak sice reagují posílením svých jednotek v Evropě, jedná se však spíše o dočasné opatření. Část vojáků a letadel bude navíc do východní Evropy vyslána z již existujících západoevropských základen. Z toho dle Security Observer vyplývá, že USA sice na Rusko reagují, nepovažují jej však za existenciální hrozbu pro sebe ani pro své spojence. Co víc, USA považují síly rychlé reakce NATO za dostatečně schopné řešit nejvíce předvídatelné hrozby. Strategie Evropy vůči vnímané ruské agresi je tedy více než kdy dřív v jejich rukou. Nynější prohlášení Pentagonu o posílení evropských jednotek o zhruba pět tisíc vojáků má tak podpořit právě důvěryhodnost NATO. V dnešní době jsou evropské síly schopné nasadit dle odhadů kolem 60-100 tisíc vojáků (většinou se jedná o Francouze a Brity), z nichž většina je již rozmístěna v Africe, Asii a na Blízkém východě. Většina prostředků, o které Obama žádá, tedy přímo do evropské iniciativy nepůjde. Zdroje poputují do americké armády na účely infrastruktury, údržby a školení. Zajímavostí je, že ve stejném období klesne celkový počet amerického vojenského personálu o více jak 42 tisíc.

O autorovi: Dominika Wygrysová

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace