Turecký vliv na západním Balkáně? Konexe politiků a islám jako klíč

  • Ondřej Plevák , EURACTIV.cz
  • 17.6.2019 22:03

Region západního Balkánu představuje kolbiště pro různé zahraniční vlivy, včetně toho tureckého. Země prezidenta Erdoğana sem ovšem proniká jinými způsoby než Rusko nebo Čína.

Tento článek je součástí série Special report: Zahraniční vliv v zemích západního Balkánu připravené ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung a EURACTIV.cz.

Článek vznikl v rámci spolupráce pražské kanceláře Heinrich Böll Stiftung, European Security Journal a EURACTIV.cz při příležitosti květnové debaty „The Conflict of Interests in the Western Balkans“.

 

Nedávná analýza z dílny evropského think-tanku European Council on Foreign Relations poukazuje na to, že obavy západoevropských států z turecké rozpínavosti v zemích západního Balkánu jsou přehnané a neopodstatněné. Hosté květnové pražské debaty nicméně upozorňují na několik „kanálů“, skrze které Turecko skutečně může do budoucna uplatňovat v této části Evropy větší vliv.

 

Erdoganovy konexe v balkánské politice

Jednou z tureckých cest na Balkán jsou dobré osobní vztahy prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana s tamními politickými elitami. „Především v Bosně a Hercegovině, kde má blízké svazky s rodinou Izetbegovićů (potomci prvního prezidenta nezávislé Bosny pozn. red.) i dalšími vysoce postavenými politiky,“ říká Barbora Chrzová z Prague Security Studies Institute. Šéfredaktor serveru EURACTIV.hr Željko Trkanjec připomíná, že Alija Izetbegović před svou smrtí dokonce Bosnu Erdoğanovi „odkázal“. Podle novináře má turecký prezident „velice dobré konexe také v kosovské politice, v některých kruzích albánské politiky, stejně jako v Severní Makedonii.“

Podle Chrzové může jít o hrozbu v dlouhodobějším časovém horizontu. „Především po nepovedeném tureckém puči v roce 2016 jsme byli svědky případů zasahování do vnitropolitických záležitostí. Šlo například o donucování balkánských lídrů k zakazování gulenistických organizací (tzv. gulenisty turecká vláda viní ze zmíněného puče pozn. red.),“ podotýká výzkumnice s tím, že reakce lídrů se lišily. Související hrozbu vidí Chrzová v tom, že někteří z nich vidí inspiraci v autoritativním stylu vládnutí po vzoru právě Erdoğana nebo ruského prezidenta Vladimira Putina.

Turecký prezident je velice populární také mezi běžnými lidmi v balkánských regionech, jako je Sandžak na území dnešního Srbska a Černé Hory, kde žijí převážně muslimové. „Sandžak je jedním z mostů, které nás spojují,“ řekl zde Erdoğan na podzim 2017 a dostalo se mu vřelého přivítání. V rámci předvolební kampaně v květnu loňského roku navštívil Sarajevo, kam se sjely tisíce lidí turecké diaspory z Německa, Nizozemska, Belgie, Francie a ostatních balkánských zemí a město zaplavily tureckými vlaječkami.

 

Klíčem k Balkánu je islám

Očividným pojítkem mezi Tureckem a některými částmi Balkánského poloostrova je islám. Vedoucí Oddělení západního Balkánu na Ministerstvu zahraničních věcí Igor Procházka připomíná, že Turecko bylo dříve jako muslimská země s demokratickým zřízením a členstvím v NATO pro balkánské země pozitivním příkladem. Srbové například Turky přizvali k řešení problémů uvnitř svých muslimských komunit. Role Turecka v tomto ohledu se podle něj ovšem s příchodem Erdoğana změnila a dnes není úplně jasná.

Působení Turecka v balkánských muslimských komunitách je v očích Barbory Chrzové nezpochybnitelné, a děje se tak například prostřednictvím vládních organizací jako Agentura TIKA, která na Balkáně vybudovala nebo rekonstruovala mnoho mešit a dalších památek. „Turecký islám je velice podobný tomu bosenskému v tom, že je umírněný,“ vysvětluje.

Co se týká islámského extremismu v regionu, ten podle Chrzové není spojen s Tureckem, ale s prozatím malým vlivem států perského zálivu. „Nepodceňujme turecký vliv mezi radikálními islamisty, Turecko je hlavním obhájcem Muslimského bratrstva [...] Možnost vlivu skrze tuto cestu je otevřená,“ oponuje jí Trkanjec.

Igor Procházka vidí potenciální nebezpečí v rozšiřování politického islámu. „V Severní Makedonii Turecko podpořilo vznik islámské politické strany, která s sebou přináší politický islám do regionu. Zatím jde o malý subjekt, ale jedná se o něco, co zde dříve nebylo,“ upozorňuje Procházka. Politické strany na západním Balkáně se podle něj totiž tradičně neformují na základě náboženství, ale spíše etnika.

Turecko tedy v zemích západního Balkánu aktivní je a může svůj vliv postupně zvyšovat, a to skrze kulturní, náboženské nebo politické vazby. Jeho zájmy a „strategie“ se ovšem nepodobají těm ruským nebo čínským. I podle výše zmíněné analýzy je totiž v tureckém zájmu vidět balkánské země jako součást Evropské unie a NATO.

 


Článek byl vydán ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung. Heinrich-Böll-Stiftung nenese odpovědnost za názory autora.


 

O autorovi: Ondřej Plevák , EURACTIV.cz

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace