Trumpova pevnost: Polsko v Bílém domě lobbuje za americkou základnu.

Americký ministr obrany Jim Mattis se 13. listopadu sešel se svým polským protějškem Mariuszem Blaszczakem, aby jednali o umístění americké vojenské základny na území Polska. Prezident Andrzej Duda za základnu lobboval u Donalda Trumpa už v září, kdy mu nabídl až 2 miliardy dolarů na její spolufinancování, konkrétní lokalitu v blízkosti měst Bydhošť a Toruň a také mediálně vděčný název. Podle Dudy by se základna mohla jmenovat Fort Trump.

Polská strana má o stálou přítomnost amerických vojáků na svém území dlouhodobý seriózní zájem. Svůj požadavek zdůvodňuje obavami z ruského útoku. Zejména události jako ruská anexe ukrajinského Krymu a podpora separatistů na východní Ukrajině umlčely i ty hlasy, které považovaly polské obavy z ruské agrese za paranoidní.

Po rozpadu paktu Varšavské smlouvy se Polsko začalo plně orientovat na Západ, přesněji na USA. Udržování nadstandardních vztahů se světovou velmocí považuje Varšava za garanci své bezpečnosti, a proto by na svém území ráda hostila základnu americké armády s posádkou o velikosti jedné divize – tedy tisíců vojáků. Varšava neočekává jednostrannou výpomoc od silnějšího spojence. Kontingenty polských vojáků se pravidelně podílí na zahraničních operacích vedených jak Spojenými státy, tak Severoatlantickou aliancí. Polsko nadto patří do útlé skupiny pěti členů NATO, kteří dodržují závazek a investují dvě procenta svého ročního HDP do obrany.

 

"Události na Ukrajině donutily USA přehodnotit trend snižování vojenské přítomnosti v Evropě, který nastal po skončení studené války."

 

Události na Ukrajině donutily USA přehodnotit trend snižování vojenské přítomnosti v Evropě, který nastal po skončení studené války. Bezpečnost ve zranitelném východním křídle, kam patří Polsko a Pobaltí, je od roku 2016 zajišťována prostřednictvím čtyř mezinárodních bojových jednotek, z nichž každá čítá zhruba tisíc mužů. Jednotky nejsou v zemích umístěny nastálo, ale rotují.

Někteří odpůrci umístění americké základny v Polsku argumentují, že jde o nezodpovědné dráždění Ruské federace a neopodstatněné umisťování amerických vojáků do blízkosti jejích hranic. Odvolávají se přitom na právně nezávazný Ustavující akt z roku 1997 uzavřený mezi představiteli NATO a tehdejším ruským prezidentem Borisem Jelcinem. Takový argument není ničím jiným než nepochopením dohody nebo její záměrnou dezinterpretací. Stálou přítomnost jednotek NATO na území nově přijatých členských zemí tento dokument nezakazuje. Navíc Severoatlantická aliance svá prohlášení o tehdejší nepotřebnosti navyšování stálých bojových jednotek vztahovala na bezpečnostní situaci odpovídající roku 1997. Dohoda nadto nemůže být dodržována jednostranně. Také Rusko by muselo respektovat prohlášení učiněná v Ustavujícím aktu, a sice pokračovat v budování míru v euroatlantickém prostoru na základě principů demokracie a společné bezpečnosti. Jak si Ruská federace v dodržování těchto podmínek vede, zřejmě není nezbytné dále konkretizovat. Moskva nejen svými vojenskými operacemi proti Gruzii a Ukrajině, ale také kybernetickými útoky vůči Estonsku změnila ve srovnání s rokem 1997, kdy Ustavující akt vznikl, bezpečnostní situaci v Evropě.

 

Na druhou stranu současná politická situace v Polsku rozhodnutí o umístění základny americké administrativě rozhodně neulehčuje. Politika strany Právo a spravedlnost, její zasahování do nezávislosti justice, je problém, který narušuje obraz Polska jako premiantského spojence. Washington si navíc velmi dobře uvědomuje, že náklady na provoz základny s kontingentem o velikosti několika tisíců vojáků a zázemí pro ně a jejich rodiny značně převýší ony dvě miliardy dolarů nabízené Varšavou. Enormní výdaje jsou závažnou překážkou, uvážíme-li Trumpův přístup stavějící zájmy Spojených států na první místo.

 

"Posilování americké vojenské přítomnosti zůstane klíčovým bodem zahraniční politiky Polska."

 

Navýšení vojenské přítomnosti ve východním křídle aliance se zdá být žádoucí reakcí na ruskou konfrontační politiku. Nedá se tudíž očekávat, že by Polsko od svého záměru v budoucnu ustoupilo. Základna by byla významným prvkem zejména při ochraně zranitelné polsko-litevské hranice, jejíž případné narušení by oddělilo Baltské země od zbytku NATO. Americká posádka o velikosti zhruba 15 000 vojáků nepředstavuje pro Rusko bezprostřední hrozbu. Její charakter je čistě obranný, nikoli útočný. Posilování americké vojenské přítomnosti proto zůstane klíčovým bodem zahraniční politiky Polska.

USA by k problematice měly přistupovat s rozvahou a ohledem na postoje dalších členů aliance. K výraznějším změnám, jakým by základna v Polsku bezesporu byla, by mělo ideálně docházet na základě konsenzu všech členů aliance. Některé země ležící dál od Moskvy totiž nevnímají ohrožení stejně intenzivně jako Polsko a Baltské státy těsně s Ruskem sousedící. Narušení vztahů mezi členy aliance, které by mohlo prosazení základny bez ohledu na námitky členských zemí způsobit, není v zájmu Spojených států, NATO a nakonec ani Polska.

O autorovi: Petr Fena

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace