Krym a Donbas jsou ruské, tvrdí Tomio Okamura z SPD

  • Monika Tesařová
  • 18.10.2017 16:10

V rámci série předvolebních rozhovorů o české zahraniční politice jsme se ptali také předsedy SPD Tomia Okamury. Otázky byly směřovány na spolupráci s KLDR, Ruskem, naši ekonomickou situaci a další bezpečnostní témata.

SPD chce nejdříve žádat o navrácení pravomocí a suverenity v otázkách vnější a vnitřní bezpečnosti a energetiky z EU. Jaké pravomoci tím myslíte?

Všechny – jak víme, Lisabonská smlouva zrušila právo veta pro jednotlivé členy a Evropský soud to nedávno posvětil, když v rozsudku ohledně kvót Maďarům sdělil, že národní legislativa nemůže zrušit rozhodnutí EU. To znamená, že národní parlamenty nebo dokonce národní referendum a rozhodnutí občanů nemají žádnou právní sílu. Poslední slovo má europarlament, a nikoli národní stát v jakékoli otázce. (Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU je plně v gesci Evropské rady, která musí hlasovat jednomyslně. Každá země má tedy v této oblasti de facto právo veta. Azylová politika patří do sdílených pravomocí. pozn. red.)

 

„Mohu souhlasit s tím, že prastaré ruské hlavní město Kyjev už není ruské, ale ukrajinské, i když ho založili taky Rusové.“

 

Sankce proti Rusku považujete za nesmyslné. Považujete tedy Krym za ruský? Co tedy Donbas a Pobaltí?

Otázka přece nemůže znít, zda ho za ruský považujeme. Považujete Českou republiku za rakouské, německé nebo české území? Krym je ruský – vybudovali ho Rusové, žádní Ukrajinci, kteří ostatně v čase, kdy se budoval Sevastopol, neexistovali. Dodnes na něm žijí v drtivé většině Rusové a do roku 1954 byl ruský – poté byl administrativně formálně přidělen UV KSSS k Ukrajině. Mohu souhlasit s tím, že prastaré ruské hlavní město Kyjev už není ruské, ale ukrajinské, i když ho založili taky Rusové, ale Krym nikdy ruský být nepřestal, stejně jako Donbas. Pobaltí je něco jiného, tam je to přece naopak, Rusové se tu v čase SSSR stěhovali a když někde tvoří významnou menšinu, není to jejich historické území – tak jako Sudety nepatřily Němcům nebo Kosovo Albáncům.

České ekonomice chybí již několik let statisíce pracovních míst. Máme nejnižší nezaměstnanost v EU. Kdo zde bude pracovat?

A stále máme statisíce nezaměstnaných a pokud lidé dnes odmítají práci, tak je to proto, že se za ni nedá žít. Minulé vlády to řešily dovozem migrantů – samozřejmě ne muslimů, ale ze zemí, kde se pracuje – z Vietnamu, Mongolska, Ukrajiny – jenže tím se udržují nízké mzdy a začarovaný kruh se uzavírá. Máme tu rostoucí pracující bídu, lidi, co pracují za minimum, které je neuživí, a pak tu máme lidi, kteří odmítají za nízké mzdy a často v otrockých podmínkách pracovat. Přišel čas lidem za práci slušně zaplatit.

Naše ekonomika je založena na levném kvalitním exportu. Díky tomu je o náš vývoz zájem. Co se stane s naší ekonomikou, pokud cla a vyšší ceny zdraží naše produkty a nebudou již konkurenceschopné?

Netuším, jaká cla máte na mysli? Asi chcete vystrašit lidi vystoupením z EU, ale už jsme si vysvětlili, že i poté budeme v bezcelní zóně v rámci EFTA, a navíc: myslíte, že Němci a další, co nám sem vozí denně tuny nekvalitních potravin a dalšího druhořadého zboží, připustí cla? Je v jejich zájmu, aby zůstal volný pohyb zboží zachován. Neděsme lidi.

V koncepci rozvoje AČR k obraně země plánujete dobudovat dvě plné mechanizované brigády (tedy nakoupit těžkou techniku a tanky), získat další letadla, obnovit radarový systém, modernizovat dělostřelectvo a protivzdušnou obranu. Z jakých peněz chcete tyto miliardové investice financovat? Program také mluví o zvyšování výdajů na zdravotnictví, školství a důchody, snižování daní a státní dluhové brzdě.

Budeme asi muset přestat krást z veřejných peněz, méně vyhazovat oknem a více investovat do ziskových projektů. Budeme muset zefektivnit státní správu, snížit a zlevnit byrokracii. Jen zjednodušení zákonů ve stavebnictví by podle expertů přineslo úsporu cca 2–4 procent HDP, tedy desítky miliard.

Zmiňujete modernizaci současné vrtulníkové flotily ruské provinience. Chtěli byste podobně pokračovat v oblasti protivzdušné obrany či radarů, například systémem S-400?

To vše je otázka celkové koncepce obrany, kterou musíme nejdříve veřejně diskutovat, zpracovat a následně přijmout.

 

„V tuto chvíli jsme pro zachování členství v NATO.“

 

Chcete vyvolat referendum o členství v NATO. Jak by v něm strana hlasovala?

Netuším, že chceme referendum o NATO, ale bezesporu ho připouštíme. V tuto chvíli jsme pro zachování členství v NATO s tím, že ale chceme změnu doktríny z útočné na obranou a vidíme budoucnost i ve skutečném partnerství Ruska a NATO. (Program SPD uvádí: „Když naše polistopadová vláda rozhodovala o vstupu ČR do NATO, rozhodla tak bez referenda. SPD je toho názoru, že tento deficit demokracie je nutné odstranit a občané mají nárok se závazným referendem konečně vyjádřit, zda s členstvím v NATO souhlasí.” pozn. red.)

Často skloňujete větší bezpečnostní a politickou spolupráci V4. Pro Polsko je členství v NATO hlavním zahraničněpolitickým pilířem a Rusko hlavní bezpečnostní hrozbou. Slovensko zase má euro a chce být v jádru EU. Kde zde vidíte průsečníky spolupráce?

V prvé řadě jsme nejbližší sousedé, takže základ je jasný, například v infrastruktuře. Dopravním i průmyslovým propojením. Máme podobný názor na migraci a na islamizaci západní Evropy. A pokud Poláci vnímají Rusko jako hrozbu, fajn – je čas pracovat na tom, aby Rusko nebylo hrozbou, ale oporou.

Má Česká republika mezi geopolitickými velmocemi a novými globálními hrozbami šanci samostatně si zajistit bezpečnost a suverenitu? Pokud ne, kdo by mimo V4 mohl být naším strategickým partnerem?

Opět trochu nelogická otázka. Česká republika v rámci EU suverenitu ztratila. Jedinou šancí, jak ji dostat zpět, je EU opustit a začít navazovat rovnocenné vztahy. České země byly suverénní a samostatné tísíce let před EU. Zažili jsme tu rozpad římské říše, německého národa i Rakouska-Uherska, třetí říše a sovětského bloku. Všechny pokusy o velké říše vždy ztroskotaly a zůstaly národní státy. Prostě proto, že to je přirozený státní útvar. V momentě, když něco odnárodníte, vezmete tomu společné hodnoty, tak to padne.

 

„V momentě, když něco odnárodníte, vezmete tomu společné hodnoty, tak to padne.“

 

Znamená navrhované uzavření hranic i tvrdou hranici se Slovenskem?

To je otázka dohod. V rámci Schengenu například právě Slovensko muselo neprodyšně uzavřít hranici s Ukrajinou, a to tak, že je monitorovaný každý metr i v nepřístupných Karpatech čidly a pohraničníky. Takže nic nového, a navíc Slováci i Poláci dokázali, že to jde. Pokud jde o pohyb, i dnes musíte mít občanku, když cestujete po EU. Myslíme, že tohle by mohlo stačit i v budoucnu. Neprodyšné hranice chceme ne pro Slováky, ale pro migranty.

O autorovi: Monika Tesařová

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace