Summit Východního partnerství nepřinesl žádné významné pokroky

Summit Východního partnerství v Bruselu 24. listopadu skončil bez jakýchkoliv významných pokroků ve vztahu EU a jejích východních sousedů. Důvody této stagnace sahají od opozice některých členských států vůči hlubšímu integračnímu procesu po obavy z odvety ze strany Moskvy.

Dalším důvodem stagnace je i to, že se iniciativa Východního partnerství stala dvourychlostní. Arménie, Ázerbájdžán a Bělorusko se neuchází o členství v EU, zatímco Ukrajina, Moldavsko a Gruzie ano. Závěrečná deklarace summitu pak „uznává jejich evropské aspirace“, ale nenabízí žádné perspektivy integrace a uvádí, že cílem Východního partnerství je zrychlit „politické přidružení“ těchto zemí k EU. Podle Euronews výsledky summitu vyvolaly v Kyjevě hněv. Některé členské státy EU, například Nizozemí, se zdráhají nabídnout triu aspirujících zemí jakékoli kroky k integraci, visegrádská čtyřka je v názoru na tuto problematiku rozdělená. Zahraniční politika Maďarska je obecně vnímaná jako přátelská k Moskvě a protiukrajinská. Polsko, jeden z původních autorů Východního partnerství, pak euroatlantickou integraci těchto zemí podporuje. Co se týče Ruska, podle kancléřky Merkelové jsou vztahy EU s Moskvou, která má také své vlastní integrační projekty v rámci takzvaného „Blízkého zahraničí“, pro budoucnost Východního partnerství důležité.

O autorovi: Mihai Turcanu

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace