Státy EU se dohodly na společném postupu při přerušení dodávek plynu

Země EU se 5. prosince dohodly na společném přístupu k ochraně členských států v případě přerušení dodávek plynu. K původnímu návrhu měly námitky Francie a Německo kvůli obchodně citlivým informacím, ale nakonec se státy EU dokázaly shodnout na přijatelném kompromisu. Návrh počítá s tím, že si státy EU budou sdílet podrobnosti o kontraktech a bude zavedena přeshraniční spolupráce v případě přerušení dodávek.

Sdílení podrobností se bude týkat dlouhodobých kontraktů s dodavateli plynu, kteří dodávají do země alespoň 40 % celkové roční spotřeby, cenová doložka je ze sdílení vynechána. Dalším bodem je nouzové vytvoření zásobovacích koridorů v rámci již existující plynové infrastruktury. Členské státy se prakticky dohodly na přesměrování dodávek plynu do sousedních států, aniž by tím poškodily další soukromé dodavatele.

O nutnosti zajištění dodávek plynu se diskutuje ve spojitosti s plynovou krizí v letech 2006 a 2009, kdy východoevropské státy, většinou závislé na ruském plynu, neměly dostatek ani na pokrytí vlastní spotřeby. Východoevropské státy, v čele s Polskem a Ukrajinou, v současné době blokují snahy, které by umožnily ruskému Gazpromu větší přístup na evropské trhy. Evropská komise na konci října umožnila Gazpromu využívat větší kapacitu plynovodu OPAL, čímž otevřela Gazpromu možnost rozšířit kapacitu Nord Streamu a vyhnout se tranzitu přes Ukrajinu.

Ačkoliv Polsko a východoevropské státy argumentují nutností blokovat Gazpromu větší přístup na evropské trhy, je otázkou, do jaké míry v této problematice hrají roli národní zájmy, neboť většina východoevropských států jsou státy tranzitní, tudíž by přišly o výhody, které pro ně z této pozice plynou.

O autorovi: Michaela Ceklová

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace