Spor Číny a Filipín o Jihočínské moře

  • Monika Tesařová
  • 16.7.2016 16:18

V úterý 12. července rozhodl Stálý rozhodčí soud v Haagu, že vyvlastnění ostrovů v Jihočínském moři Čínskou lidovou republikou je nezákonné. Tribunál svůj rozsudek odůvodnil tím, že Čína nemá žádné historické právo ke zdrojům v rámci námořních oblastí, které spadají do oblasti „nine-dash line“ (nine-dash line je demarkační linie v Jihočínském moři definovanou Tchaj-wanem a Čínskou lidovou republikou). Dle haagského soudu, není čínská nine-dash line v souladu s ekonomickými zónami definovanými v Úmluvě OSN o mořském právu (UNCLOS). Úmluvu OSN o mořském právu podepsalo 167 zemí světa a Čína byla dokonce jedním z jejích prvních signatářů. Cílem UNCLOS bylo zabránit stavu, kdy se jedna země odvolává na své historické právo (s výjimkou vnitřních vod). Jihočínské moře však definici vnitřních či teritoriálních vod neodpovídá, čínské vyvlastnění ostrovů v tomto moři je v rozporu nejenom s Úmluvou, ale také v opozici vůči čínské podpoře této úmluvě.

Rozhodnutí soudu však vyvolává mnoho otázek, jak pro Čínu, Filipíny (které podaly stížnosti na čínské aktivity v Jihočínském moři ke Stálému rozhodčímu soudu), ale i pro ostatní státy obklopené Jihočínským mořem, které mají s Pekingem rovněž spory na stejné téma. Čínská lidová republika okamžitě rozsudek odmítla tím, že se jedná o politickou frašku, v jejímž pozadí stojí Spojené státy americké usilující o udržení si dominance v regionu Pacifiku.

Peking předvídající svou ztrátu se snažil od počátku jednání soudu sabotovat. Čína se odmítala účastnit jednání tribunálu a čínská média proces líčila jako západní spiknutí, jehož cílem je zabránit vzestupu země jakožto globální velmoci. Čína nám svým chováním naznačila, že si i v budoucnu bude selektivně volit, které části mezinárodního práva bude dodržovat a které nikoliv. To, jestli se rozsudek vyplní pouze na papíru anebo bude skutečně dodržován je nyní na Pekingu, ale i na ostatních státech, které Jihočínské moře obklopuje. Vynutitelnost rozsudku závisí zejména na Filipínách, které by měly využít všechny dostupné mezinárodní a regionální právní cesty vedoucí k tomu, aby donutily Čínu závěry Stálého rozhodčího soudu respektovat. Filipíny by se měly obrátit na Valné shromáždění OSN, kde Čína nemůže použít právo veta jako v Radě bezpečnosti, aby vyzvalo zemi k naplnění rozsudku. Již přes 40 zemí světa vyjádřilo podporu závaznosti rozhodčího nálezu a vyzvalo Čínu, aby jej respektovala. Na straně Číny, navzdory jejím prohlášením o podpoře více než 60 zemí, by dle oficiálních prohlášení stály pouze Afghánistán, Gambie, Keňa, Lesotho, Nigérie, Súdán, Togo a Vanautu. Většinu z výše vyjmenovaných zemí vážou k Číně buďto vojenské či finanční závazky.

I přestože nejsou ostatní země sousedící s Jihočínským mořem smluvními stranami arbitráže mezi ČLR a Filipínskou republikou, je velmi pravděpodobné, že závěry haagského soudu ovlivní i jejich vztahy s Čínou. Objevují se však i pochyby, zda Čína bude pokračovat ve své nyní nelegální rekultivaci a stavební činnosti umělých ostrovů v Jihočínském moři.

Od Filipín se nyní očekává, že se pokusí získat podporu od Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a to i přesto, že se zde ČLR podařilo v minulosti zablokovat tvorbu konsenzu. Mnohé tedy záleží také na tom, jak se zachovají právě ostatní asijské státy – zda- li se chopí příležitosti k vytvoření fronty vůči Číně anebo se ze strachu, jak by tato globální supervelmoc mohla reagovat, postaví na její stranu.

Otázkou je, zda nebude Peking stát, o to, aby byl považován za mezinárodního psance, což by bylo v opozici k narativům, že je zodpovědnou rostoucí sílou a zaslouží si tak větší roli v mezinárodním řádu anebo naopak bude chtít ČLR ukázat, že je pouze na ní, jaké části mezinárodního práva bude dodržovat. V mezinárodním právním řádu, který nemá centralizovaný systém vynucování, je jediným donucovacím mechanismem mezinárodní tlak.

Článek je v anglickém jazyce k dispozici zde: 

http://intpolicydigest.org/2016/07/12/china-philippines-dual-south-china-sea-challenge/

O autorovi: Monika Tesařová

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace