Souhrn dění z energetiky za uplynulý týden k 26. dubnu

  • Antonín Beránek
  • 27.4.2017 16:43

Ropa

Ceny ropy během uplynulého týdny klesly o 5 % (nyní se pohybují kolem 52 USD za barel u ropy značky Brent a kolem 49 USD za WTI), což je vzhledem k předchozímu vývoji nečekané.

Stalo se tak v důsledku nových informacích o stavu zásob této suroviny, které jsou na vyšších úrovních. To způsobilo vážnou debatu mezi zeměmi, které se dohodly na snížení těžebních kvót. Ačkoliv jsme teprve v polovině půlročního cyklu, výsledky se z pohledu zásob jeví nepřesvědčivě a nyní probíhá diskuze o tom, jak všechna čísla interpretovat. Pokud totiž údaje o snížování těžby odpovídají skutečnosti, potom takový vysoký stav zásob je možný pouze v důsledku mimořádně vysoké úrovně těžby před zahájením platnosti dohody (tedy v období 4. čtvrtletí 2016 – leden 2017).

Znovu nabývá na významu i situace kolem růstu těžby v USA, která se pohybuje na dvouletém maximu. Ve stínu výše uvedeného se vede i dialog o prodloužení dohody o dalšího půlroku. Monitorovací výbor OPEC sice prodloužení navrhuje, bude však velmi důležité, jak se k tomu postaví ostatní země OPEC. Současně se k věci prozatím přestalo vyjadřovat Rusko.

Každý názor, který v tomto týdnu zazní, proto může mít vliv na změnu cen ropy na burzách. Analytici předpovídají na konci druhého čtvrtletí ceny kolem 59 USD za barel, což je dobrá zpráva pro země závislé na příjmech z exportu ropy, včetně Ruska. Vše je ale podmíněno zodpovězením otázek, které před OPEC nyní vyvstaly.

Zemní plyn

Situace na trhu se zemním plynem je opět pod vlivem úvah o počasí. Zdá se, že bude příznivé, což ceny tlačí dolů k úrovni 3,05 USD za milion BTU. Jde tedy o obavy z nižší poptávky, což však není nikterak překvapivé, je možno to označit za sezónně se opakující jev. Není dostatečně chladno na využití zemního plynu k ohřevu, ale ani příliš horko, aby se tato surovina využívala pro chod klimatizací. Tento stav bude pokračovat patrně až do nástupu horkého léta. Čisté zásoby zemního plynu v USA se zvýšily o 54 mld. kubických stop a dosáhly celkové hodnoty 2.115 mld., což je o 282 mld. kubických stop výše, než je průměr za posledních pět let.

O 14 % klesly dodávky zemního plynu do amerického zkapalňovacího terminálu Sabine Pass, odkud byly v uplynulém týdnu vypraveny 4 tankery s LNG.

Plynovod Nord Stream 2, který povede paralelně s Nord Stream 1 po dně Baltského moře s kapacitou 27,5 mld. m3 ročně bude z 50 % (9.5 miliard eur) financován evropskými společnostmí Engie, OMV, Royal Dutch Shell, Uniper, a Wintershall. Jde tak o vítanou podporu pro Gazprom a současně důkaz, že projekt je nejen politicky významný, ale i ekonomicky lukrativní. Rusko také oznámilo, že odhaduje možnosti tranzitu plynu přes území Ukrajiny na přibližně 15 mld. m3 ročně.

Jádro

Dne 23. dubna byl ve Vídni podepsán kontrakt mezi Čínou a Íránem o rekonstrukci těžkovodního reaktoru v íránském městě Arák. Mělo by jít o výzkumný reaktor vybudovaný plně dle mezinárodních standardů a v souladu s dohodami o omezení výroby plutonia použitelného k využití v jaderných zbraních. Podle těchto dohod je Írán povinen všechny přebytky těžké vody a obohaceného uranu prodat do zahraničí.

V uplynulém týdnu Írán rovněž podepsal dohodu o spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti s EU v celkové výši 2,5 mil. EUR. Další taková dohoda se připravuje. Pozice Íránu v jaderné energetice se posiluje. Prospěch z toho budou mít všechny spolupracující strany. Zejména tedy Rusko a Čína.

Evropské jaderné fórum FORATOM vydalo stanovisko k plánu EU, který se týká přechodu výroby elektrické energie na nízkouhlíkové zdroje. Těch má být dle EU k roku 2050 min. 80 %. Dle FORATOMU je tento cíl nesplnitelný bez podstatného podílu jaderné energie. V tuto chvíli v EU pracuje 128 reaktorů ve 14 členských zemí o celkovém instalovaném výkonu 119 GWe. Tlak jaderného sektoru na zachování svých pozic v energetické bilanci EU trvá. To je zejména v zájmu Francie, ale i dalších zemí, které jsou spokojeny s využitím jaderné energie, vč. České republiky.

Alternativní zdroje energie

Skupina výrobců v čele s německou společností Siemens připravuje na rok 2025 větrné turbíny s výkonem až 15 MW. Tyto elektrárny budou mít až čtyřikrát větší rozměry lopatek, a výkon se tak zvýší přibližně dvojnásobně proti dnešním maximům. Tato technologie umožní takový růst efektivity investovaných prostředků, že se nové projekty již obejdou bez státní podpory. Podle specialistů z této oblasti však ani 15 MW není žádná konečná hranice a již nyní existují záměry budovat zdroje o výkonu až 50 MW. To je důležitá zpráva pro realizaci politiky EU v oblasti alternativních zdrojů.

Investiční rating S&P pro ruskou společnost RusGidro byl zvýšen na stupeň BB+. Je to důsledek posílené státní podpory a výrazného nárůstu zisku společnosti, který za rok 2016 dosáhl téměř 40 mld. rublů (přibližně 666 mil. EUR). Tato společnost je jedním z nejvýznamnějších dodavatelů hydrolektráren na světě. Přístup této klíčové společnosti na trhu k úvěrům se zvýší. Ruské možnosti na tomto trhu se tak dále zvyšují.

Velká Británie si vyzkoušila jeden den bez uhelných elektráren. Stalo se tak 21. 4. a bylo to poprvé od začátku průmyslové revoluce (první veřejný zdroj byl v UK spuštěn v roce 1882). Ten den tak asi polovinu spotřeby elektrické energie zajišťovaly zdroje na plynu, čtvrtinu atomové elektrárny a zbytek byl získáván prostřednictvím alternativních zdrojů a z dovozu.

O autorovi: Antonín Beránek

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace