Sharp Power – nový druh síly v mezinárodních vztazích?

  • Tomáš Nyč
  • 6.8.2019 11:27

Pokud by z hlediska bezpečnosti bylo současné desetiletí něčím charakterizované, kromě pokračujícího terorismu by to mohla být „revoluce nových nesmrtících válek“. Dezinformace, hybridní, informační nebo kybernetická válka - to je jen část pojmů, které se v současných médiích, ale i odborné obci, vyskytují v relativně velkém počtu. Často ve spojení s Ruskem a jeho „válkou“ (zda informační, dezinformační, hybridní atp. si již každý může dosadit sám) se Západem. Jedním z problémů debaty je její velmi časté normativní zabarvení a selektivnost. Místo zobecnění a univerzálního pojetí pro analytické účely se pojmy nasazují na Rusy, Číňany a další konkurenty Západu a liberalismu. Sharp power je dalším z nových konceptů, který se snaží vklínit přímo do základních pojmů mezinárodních vztahů jakými jsou hard a soft power Josepha Nye.

Sharp power – velmi mladý koncept

Na první pohled zajímavým a velmi mladým pojmem je zmíněná sharp power, která se poprvé objevila v roce 2017 v článku „The Meaningof Sharp Power: How Authoritarian States Project Influence“, který vyšel v odborném magazínu Foregin Affairs. Rozsáhlejší práci pak napsal Christopher Walker v práci „What is Sharp Power?“ a stal se tak jedním z hlavních proponentů toho konceptu.

Koncept sharp power navazuje na Josepha Nye a jeho pojetí moci rozdělené na hard power a soft power. Velmi zjednodušeně hard power je tvrdou vojenskou a ekonomickou mocí státu, zatímco soft power je měkká politická a kulturní moc (síla). Sharp power se snaží vytvořit novou pozici a pojmout obé z těchto dvou pojetí moci, nebo spíše vytvořit „agresivní“ soft power, jejímž cílem není posílit vlastní pozici skrze pozitivní hodnoty, ale oslabit protivníky pomocí jejich demokratické otevřenosti.

Sám Walker sharp power spojuje právě s politikou autokratických režimů, a to především s Ruskem a Čínou. Walker dále sharp power zasazuje do současného kontextu moderní společnosti a vidí hlavní problém, či výhodu (podle toho z jaké strany se na to díváme) v tom, že demokratické státy jsou velmi otevřené a tím zranitelné vůči útokům ze strany autoritářských států, které se navenek uzavřou, ale v mezinárodním prostoru využívají veškeré výhody otevřených a liberálních systémů. V kontextu Číny a Ruska pak Walker vidí jejich snahu pomocí podrývání a lží využívat informace a manipulace ve svůj vlastní prospěch s cílem přeměnit současný mezinárodní systém, který je z jejich pohledu nastavený výhodně pro Západ.  

 

Soft power versus sharp power

Hlavním rozdílem mezi původní soft power, kterou by bylo možné na první pohled zaměňovat se sharp power, která taktéž primárně pracuje s informace, idejemi a obecně nehmotnými věcmi, je tedy ten, že u soft power se předpokládá spíše pozitivní sdělení a pravdivý základ. Zatímco u sharp power je cílem spíše manipulovat a znejišťovat aktéry mezinárodního prostředí a podrývat systém i na základě lží a falešných informací a manipulací.

„Sharp power je přístup vůči mezinárodním vztahům (nebo záležitostem), který typicky obsahuje snahu v oblasti cenzury, nebo využívání manipulací k podrývání nezávislých institucí. Sharp power má efekt v omezování svobodného projevu a deformaci politického prostředí. Sharp (ostrá) je nazývaná, protože se snaží penetrovat politické a informační prostředí cílových/zájmových států,“ píše ve svém článku z roku 2018 Walker.

 

Normativní koncept

Sharp power (tedy něco ve smyslu ostré moci či síly) by měl být koncept popisující instrumenty soft power, avšak v rukou autoritářských režimů. Jak bylo výše popsáno proponenti sharp power se zaměřují primárně na Rusko a Čínu a jejich podvratnou činnost v informačním a politickém prostředí mezinárodních vztahů a ve vztahu k jednotlivým cílovým/zájmovým státům. 

V tomto bodě může být nalezeno slabé místo konceptu samotného. De facto se jedná o nástroje soft power (informace, média, diplomacie atd.), ale jen proto, že jsou v rukou autoritářských režimů a zapojují lež a manipulaci, se již nejedná o soft power, ale o sharppower. Nepochybně se tak vkládá normativní hodnocení konání aktérů mezinárodních vztahů.

Když stejnou činnost dělá liberální demokratický stát (např. v podpoře politických nevládních organizací nebo financováním spřátelených politických stran) jedná se o soft power, jež má jisté pozitivní vyznění (soft versus sharp). Ve chvíli, kdy se ale stejných nástrojů chopí autoritářský režim (samozřejmě z pohledu liberální západní demokracie se jich chápe ve jménu nedemokratického konání), pak se již jedná o sharp power, která má mít negativní konotace. Je možné zde spatřovat silné normativní hodnocení a jednostranné zaměření pro liberální pojetí. Je nutné si však uvědomit, že liberální hodnoty nejsou univerzální pro celý svět.

Druhá rovina kritiky sharp power může být spatřována v tom, že v podstatě nepopisuje nijak odlišné fenomény než třeba informační válka nebo politická válka. V centru zájmu je opět informace a manipulace a podvracení skrze informace, informační toky a psychologii.

 

Sharp power je jistě zajímavým pohledem na „východní“ pojetí soft power. Je vhodné uvědomit si, že konkurenti Západu umí dobře využívat moderního informačního věku, ale je důležité vyhnout se normativnímu hodnocení a selektivnosti a naopak přivítat větší pružnost a univerzalitu konceptů.

O autorovi: Tomáš Nyč

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace