Severní Makedonie vstoupila do NATO. Rusko bude chtít dalšímu rozšiřování Aliance zabránit.

  • Jean-Patrick Clancy
  • 23.5.2020 10:33

Severní Makedonie se na konci března stala 30. členem Severoatlantické aliance (NATO). Je již čtvrtou zemí bývalé Jugoslávie, která se k NATO připojila. V rámci přístupového procesu musela vyřešit dlouholeté spory s Řeckem a čelit ruským pokusům o zablokování vstupu země do Aliance. Moskva je dlouhodobě proti rošiřování NATO na Balkáně, a proto z její strany nyní můžeme očekávat zvýšené nepřátelské aktivity vůči Bosně a Hercegovině, která o vstupu do NATO uvažuje.

Severní Makedonie završila dekády trvající cestu za členstvím v NATO, poté co její vstup do vojenské aliance schválil 17. března španělský Senát. Tím skončil proces ratifikace, při kterém musí vstup země do NATO odsouhlasit parlamenty všech členských zemí. Rozšíření Severoatlantické aliance nezabránila ani současná pandemie onemocnění covid-19. Navzdory přerušenému jednání španělského parlamentu schválili senátoři návrh elektronicky na dálku. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vstup Severní Makedonie do aliance vřele uvítal.

Ačkoliv Makedonie obdržela Akční plán členství, tedy souhrn reforem připravující státy na členství v Alianci, už v roce 1999, přístupový proces se podařilo završit až letos po ukončení dlouholetého sporu o oficiální název země s řeckým sousedem. Atény kvůli němu do té doby vetovaly vstup Makedonie do NATO a EU. Důvodem byla obava ze skrytých územních a kulturních nároků Makedonie na stejnojmennou řeckou provincii.

Makedonští politici spor ukončili překvapivým kompromisem, když v roce 2019 přidali před název Makedonie zeměpisné označení “Severní”. Na základě tohoto diplomatického kompromisu následně Řecko jako první ratifikovalo vstup Severní Makedonie do aliance. Vstupem do NATO Severní Makedonie následovala své protějšky z tzv. Americko-jadranské charty – Albánii, Chorvatsko a Černou Horu. Tím byla završena jedna kapitola v úsilí západních zemí budovat stabilitu, spolupráci a bezpečí na Balkáně. Zároveň by mělo dojít k omezení jak ruských, tak čínských pokusů o zvýšení vlivu v regionu.

 

“Pokud dovolíme, aby se na západním Balkáně utvořilo politické vakuum, pak se ostatní, kteří nesdílí naše hodnoty, pokusí toto politické vakuum vyplnit.”

Michael Roth, německý státní tajemník pro evropské záležitosti

 

Zatímco Severní Makedonie odpočítávala dny k jejímu oficiálnímu vstupu do NATO, státy EU se 24. března shodly na záhájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií. Význam tohoto kroku jak pro samotný region, tak EU jako celek dokládají slova německého tajemníka pro evropské záležitosti Michaela Rotha: “Pokud dovolíme, aby se na západním Balkáně utvořilo politické vakuum, pak se ostatní, kteří nesdílí naše hodnoty, pokusí toto politické vakuum vyplnit.”

 

Rusko je proti rozšiřování NATO. Zaměří se na Bosnu a Hercegovinu

Moskva dlouhodobě usiluje o posílení nebo alespoň zachování svého vlivu na státy západního Balkánu a rozšiřování NATO je v přímém rozporu s ruskými zájmy v regionu. Moskva se proto snaží připojení dalších států k Severoatlantické alianci aktivně zabránit. V roce 2016 podporovala pokusy o politický převrat v Černé Hoře. Před vstupem Severní Makedonie zase vedla agresivní dezinformační kampaň, snažila se sabotovat diplomatická jednání mezi Severní Makedonií a Řeckem a rozdmýchávat nacionalistické nálady v obou zemích s cílem přístupový proces překazit. Rozšíření NATO má veliký potenciál zamezit podobným škodlivým aktivitám v regionu a omezit ruský vliv jak na Skopji, tak celý region. 

Po vstupu Severní Makedonie do Severoatlantické aliance se pozornost Moskvy velmi pravděpodobně o to více přenese na Bosnu a Hercegovinu, která společně se Srbskem a Kosovem zůstává poslední nečlenskou zemí NATO v regionu. Srbsko pod vedením prezidenta Aleksandara Vučiče, navzdory udržování přátelských a strategických vztahů s Ruskem a opakovaným negativním vyjádření o členství v NATO, pokračuje v rétorických deklarací vojenské neutrality. Narozdíl od Srbska je Bosna a Hercegovina otevřena prozápadnímu směřování a deklaruje zájem stát se 31. členem aliance. Země se tak stává jedním z hlavních oblastí střetu zájmů Moskvy a Bruselu.

 

“Kreml bude pokračovat v agresivních, podvratných a nátlakových kampaních proti prozápadně orientovaným vládám na Balkáně, ve kterém stále spatřuje legitimní sféru svého vlivu.”

 

Poté co se Moskva prostřednictvím svých zpravodajských služeb a proruských skupin pokusila svrhnout proalianční vládu Černé Hory a zabránit vstupu Severní Makedonie do NATO, je prakticky jisté, že Kreml bude pokračovat v agresivních, podvratných a nátlakových kampaních proti prozápadně orientovaným vládám na Balkáně, ve kterém stále spatřuje legitimní sféru svého vlivu. 

Situaci v regionu navíc zhoršuje silný vliv provincialismu a sektářství. Podobně jako v případě řecko-makedonského sporu se bude Moskva o posílení svého vlivu v Bosně a Hercegovině pokoušet skrze podněcování a přiživování náboženského a etnického napětí mezi bosenskými Muslimy (Bosňáky), bosenskými Chorvaty a bosenskými Srby, skrze podporu nacionalistických hnutí, vedení agresivních dezinformačních kampaní, zasahování do vnitrostátní politiky a skrytou podporou protizápadních politických hnutí a stran. 

 

Dveře do NATO jsou otevřené

Členství Severní Makedonie v NATO je povzbudivým krokem k dalšímu budování stability a bezpečnosti v této části Evropy, která je ohrožována secesionistickými tendencemi a hrozbou vzniku nových ozbrojených konfliktů. V budoucnu očekávané rozšiřování Severoatlantické aliance se ze strany Ruska a Ruskem podporovaných skupin jistě setká se silným odporem. Otázka času je klíčová. Pokud se má NATO rozšířit o Bosna a Hercegovinu - stát poznamenaný vnitřními spory, politickou nestabilitou a obnovenou hrozbou odtržení Moskvou podporované Republiky srbské od zbytku země - nemůžou představitelé ani jedné ze stran postupovat stejně zdlouhavě jako v případě Severní Makedonie. Úspěch bude vyžadovat politickou vůli na straně Bosny a Hercegoviny tak podporu a asistenci na straně Aliance. 

Rozšíření o 30. člena je jasný vzkaz všem, že členství v NATO zůstává dostupné všem státům, které s transatlantickou organizací sdílí společné hodnoty a které jsou připravené prosadit nutné demokratické reformy.

Vstup Severní Makedonie do NATO je pro alianci příležitost posílit bezpečnost v nejzranitelnějším a nejméně stabilním regionu Evropy. Pevná spolupráce všech členských států bude zásadní při odvracení budoucích pokusů Kremlu o destabilizaci západního Balkánu a dalších států usilujících o členství v NATO.

O autorovi: Jean-Patrick Clancy

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace