Po anexi Krymu Rusko nyní okupuje Azovské moře

V Azovském moři roste napětí mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Rusko v oblasti navyšuje vojenskou přítomnost a blokuje svobodnému využívání mezinárodních vod. Aby byla Ukrajina schopna zajistit bezpečnost pro svou námořní dopravu a přístavy, přesouvá do oblasti alespoň menší námořní kapacity. Jeden z přesunů se stal záminkou pro ruskou agresi. Mezinárodní reakce na incident je nedostatečná. Kremlu se agresivní chování vyplácí. Důsledky mohou být do budoucna vážné pro celý černomořský region.

V neděli 25. listopadu ruská pohraniční stráž napadla lodě ukrajinského námořnictva, které uskutečňovaly ruským úřadům předem ohlášenou plavbu skrze Kerčský průliv. Ruská vojenská loď Don úmyslně taranovala ukrajinský remorkér, čímž ho zcela znehybnila. Video zachycující srážku na internetu zveřenila ruská tajná služba FSB. Ukrajinské lodě se následně otočily s úmyslem opustit Kerčskou úžinu. V mezinárodních vodách Rusové na ukrajinské lodě zahájili palbu, znehybnili je a posádku zajali. Šest ukrajinských námořníků bylo zraněno. Ukrajinci palbu neopětovali.

Ruští politici a média začali ihned po incidentu událost interpretovat jako naplánovanou ukrajinskou provokaci, jejímž cílem má být odpoutání pozornosti od problémů na domácí politické scéně. Všech 24 ukrajinských námořníků bylo obviněno z neoprávněného narušení hranice a výsostných vod Ruska. Podle společné smlouvy obou zemí z roku 2003 je ale Azovské moře definováno jako vnitřní vody obou zemí. Svobodnou plavbu ukrajinským lodím zaručuje rovněž mezinárodní právo. Ukrajinské námořnictvo provádělo rutinní přesun lodí do svých přístavů a Kerčskou dopravní informační službu předem informovalo. Žádost zůstala bez odezvy, jedinou reakcí byla následná agrese.

 

"Oba aktéři konfliktu mohou celý incident využít k posílení své pozice na domácí scéně."

 

Střetnutím námořních sil vyústilo dlouhodobého napětí v Azovském moři. Kerčský průliv, velmi úzký prostor mezi anektovaným Krymem a pevninským Ruskem, je jedinou přístupovou cestou do Azovského moře. Současné dohody technicky umožňují Rusku regulovat lodní dopravu v průlivu. Pobřežní stráž dlouhodobě zneužívá svou kompetenci kontrolovat jakoukoli proplouvající loď. Obzvláště pečlivá je u lodí plavících se pod ukrajinskou vlajkou, což má negativní dopad na ukrajinskou dopravu v Azovském moři, která tvoří až 80% námořního exportu země a výrazně omezuje provoz přístavů Mariupol a Berďansk. Nepřiměřené kontroly v říjnu odsoudil také Evropský parlament s tím, že poškozují nejen plavby Ukrajiny, ale také několika států EU.

 

Černomořský region má pro Ruskou federaci obrovský strategický význam. Kontrolou Krymského poloostrova, Azovského moře a Kerčského průlivu získává Rusko opěrný bod pro posilování svého vlivu v celé oblasti. Může kdykoli Kerčský průliv uzavřít, omezit námořní dopravu Ukrajině a způsobit jí výraznou ekonomickou újmu. Navíc kontroluje přístup po moři k Mariupolu, který se nachází jen několik desítek kilometrů od bojové linie mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty. Rusko zároveň navyšuje vojenskou přítomnost v Azovském moři a modernizuje Černomořskou flotilu, jež je konkurencí pro největší přístav NATO v Černém moři, umístěný v rumunské Konstanci jen pár hodin od Krymského poloostrova.

 

"Kontrolou Krymského poloostrova, Azovského moře a Kerčského průlivu získává Rusko opěrný bod pro posilování svého vlivu v celé oblasti."

 

Oba aktéři konfliktu mohou celý incident využít k posílení své pozice na domácí scéně. Popularita Vladimira Putina se v posledních měsících propadla a rétorika o narušování ruských hranic a ukrajinské „provokaci“ odkloní pozornost veřejnosti od podstatných problémů, jakými jsou kontroverzní důchodová reforma nebo pokles životní úrovně Rusů. Ani prezident Porošenko se před březnovými prezidentskými volbami netěší vysoké oblibě. Předvolební průzkumy favorizují bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou. Porošenko se nejčastěji umisťuje až na čtvrté příčce. V důsledku vyhlášení válečného stavu měla z ovlivnění voleb a narušení svobodné prezidentské kampaně obavy i ukrajinská opozice, a proto si vymohla zkrácení válečného stavu na třicet dní oproti původně plánovaným šedesáti. Výjimečné opatření by tak nemělo výrazně narušit prezidentskou kampaň, která oficiálně startuje 31. prosince. Prezidentské volby jsou pak naplánovány na 31. března.

  

Je přinejmenším zvláštní, proč prezident Porošenko přistoupil k vyhlášení válečného stavu právě teď a nepostupoval stejně i v případě nejtěžších bojů na východní Ukrajině. Na druhou stranu vyhlášení válečného stavu umožňuje částečně mobilizovat ozbrojené složky a navýšit tak obranné kapacity vůči případné ruské agresi. Omezení platnosti na pouhých deset regionů sousedících s Ruskem, Ruskem okupovaným Podněstřím a Černým a Azovským mořem podtrhuje obranný charakter výjimečného opatření.

 

"Ruská okupace a militarizace Azovského moře vyžaduje ráznou, včasnou a ideálně společnou reakci od USA i evropských zemí."

 

Nedělní střet v Kerčském průlivu pravděpodobně nebude dále eskalovat, protože ani jedna ze stran nemá zájem na otevřené konfrontaci velkého rozměru. Vzhledem k žalostné reakci Spojených států, Francie i Německa, omezenou pouze na fádní diplomatická prohlášení, je naopak pravděpodobné, že Rusko bude pokračovat v opotřebovávací taktice proti Ukrajině a udržování konfliktu na nízké úrovni. Ruská okupace a militarizace Azovského moře vyžaduje ráznou, včasnou a ideálně společnou reakci od USA i evropských zemí. Zpřísnění sankcí a především jejich důslednější dodržování je to nejmenší, co by mělo po agresi vůči ukrajinskému námořnictvu následovat. Pokud Západ nehodlá Ukrajinu podpořit vojensky, jsou sankce v podstatě jedinou možností, jak mohou do budoucna zasáhnout do úvah Kremlu, zda se mu podobné akce vyplatí. Do té doby bude Rusko dál porušovat smlouvy, ke kterým se zavázalo, nedodržovat mezinárodní právo, neoprávněně blokovat přístup do mezinárodních vod a pokračovat v agresích.

O autorovi: Petr Fena

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace