Putin kvůli zhoršení ekonomiky snižuje výdaje na obranu

  • Mihai Turcanu
  • 7.9.2017 14:48

Vladimir Putin 15. srpna konzultoval s vůdcem parlamentní frakce Jednotné Rusko Vladimirem Vasiljevem rozpočtový zákon na rok 2018, který by měl být na podzim schválen Dumou. Prezident Putin zdůraznil potřebu snížení výdajů a upřesnil, že toho dosáhne osekáním obranného rozpočtu. Nespecifikoval, které armádní sektory budou snižováním rozpočtu zasaženy, ale dodal, že programy modernizace armády a námořnictva ovlivněny nebudou. Rozpočtové škrty zdůrazňují hlavně tři faktory: ekonomické potíže Ruska, stav ruské armády a v neposlední řadě i postavení samotného Putina v Rusku.

Tyto zprávy potvrzují fakt, že západní sankce si společně s ekonomickou krizí – zaviněnou propadem cen ropy, ruskými protisankcemi a prohloubenou vládní korupcí – na Rusku vybírají svou daň. Obranný rozpočet v roce 2016 činil 3,091 bilionu rublů (52 miliard USD) a tvořil 19,2 % federálního rozpočtu, což je druhá největší rozpočtová položka po sociální výdajích. Zprávy o omezování ruské armády v příštím roce následují trend z roku 2016, kdy ruský ministr obrany snížil rozpočet o 160 miliard rublů (2,7 miliard USD). IHS Jane's a National Interest letos informovaly, že podle čísel publikovaných federální státní pokladnou byl již rozpočet na rok 2017 značně omezen, a to o 7 % na přibližně 2,84 bilionu rublů (48 miliard USD). Při analýze kolísání ruského obranného rozpočtu je ale také třeba mít na paměti, že všechny akvizice jsou v současnosti realizovány v rublech a od místních prodejců. Odhady v dolarech jsou proto často zavádějící, obzvláště teď, po čtyřech letech oslabování ruské měny.

 

“Snižování obranného rozpočtu navrhované Putinem na rok 2018 potvrzuje, že Kreml neočekává výrazné ekonomické zlepšení.”

 

Snižování obranného rozpočtu navrhované Putinem na rok 2018 potvrzuje, že Kreml neočekává výrazné ekonomické zlepšení a připravuje se na další stagnaci. Vzhledem k závažnosti důsledků ruského jednání v zahraničí je to realistický přístup. Ruská ekonomika se kvůli sankcím potýká s nedostatkem úvěrů a 90% poklesem zahraničních investic z 69 miliard USD v roce 2013 na 6,8 miliard USD v 2015. I přes vládní očekávání dvouprocentního růstu HDP v roce 2017 Světová banka předpokládá růst pouze 1,3 % HDP v roce 2017 a 1,4 % v 2018. Vnímání stagnace jako normálního stavu ruské ekonomiky je pravděpodobně dále posíleno novými ekonomickými sankcemi schválenými americkým Kongresem a současnou konfrontační atmosférou mezi Spojenými státy a Ruskem po údajné ruské intervenci v amerických prezidentských volbách, a to i přes dřívější očekávané zlepšení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem s nástupem nové administrativy prezidenta Donalda Trumpa.

Ruská armáda a námořnictvo v současnosti procházejí komplexními modernizačními programy. Podle květnového prohlášení ministra obrany Sergeje Šojgu před horní komorou parlamentu Rusko díky těmto programům od roku 2012 obdrželo více než 30 000 nových a modernizovaných kusů zbraní a vybavení, včetně 50 válečných lodí, 1 300 letadel a 4 700 tanků a obrněných vozů. Navzdory tomuto oficiálnímu prohlášení se tato čísla – zejména počet nových letadel – zdají nadnesená. Ruské ozbrojené síly mají do roku 2022 navíc dostat nové vybavení v hodnotě dalších 22,5 bilionů rublů (370 miliard USD), a letecké síly by tak do konce roku 2020 měly dosáhnout obnovení 68 % výbavy, pozemní síly 43 % a výsadkové jednotky 58 %. Dále návrh nového modernizačního programu pro rok 2025 údajně zahrnuje i dokončení interkontinentálních balistických střel (ICBM) RS-26 Rubezh, RS-28 Sarmat a železničního raketového vlaku Barguzin. Návrh také požaduje nákup nových stíhaček, vývoj bombardéru s dlouhým doletem a nových jaderných ponorek. Putin jasně oznámil, že nový rozpočtový zákon žádný z těchto projektů neovlivní. Co tedy bude omezeno?


Turisté si prohlížejí ruskou ICBM Topol v Alabinu v moskevském regionu. Copyright: Profimedia.


Vojenský analytik deníku Izvestija Dmitrij Safonov říká, že škrty v rozpočtu pouze pozdrží některé dodávky a vědeckou činnost – například vývoj Barguzinu nebo nového strategického bombardéru Tupolev PAK DA – které nejsou momentálně považovány za zásadně důležité. Totéž platí pro vývoj nové letadlové lodě a torpédoborce s jaderným pohonem. Naopak práce na vývoji ICBM Sarmat, zvláště po rozhodnutí americké administrativy modernizovat a posílit svůj vlastní jaderný deterent, nebudou rozpočtovými šrkty ovlivněny. Šojgu v květnu tohoto roku prohlásil, že továrna Krasmash (strojírenství Krasnojarsk) pracuje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu na vývoji nové střely schopné nést jaderné hlavice, která by v budoucnu měla představovat hlavní prvek ruského jaderného odstrašení.

 

“Snižování armádního rozpočtu patrně není řešením, ze kterého by Putin měl radost.”

 

Bude Putinova pozice ovlivněna škrty v armádě? Levada Center poukazuje na to, že po zahájení ruské kampaně v Sýrii začala být ruská národní hrdost spojována s hrdostí na ruské ozbrojené síly, což pokračuje až do současnosti. Průzkum z května 2017 ukazuje, že 37 % Rusů vnímá ruské ozbrojené síly jako největší zdroj hrdosti. Snižování armádního rozpočtu patrně není řešením, ze kterého by Putin měl radost, ale je to pravděpodobně ta nejjednodušší a nejpřijatelnější možnost jak zmírnit tlak, který na ruskou ekonomiku mají západní sankce a ekonomická krize. Další možností by bylo bojovat proti endemické vládní korupci: Rusko je momentálně 131. zemí ze 176 hodnocených v indexu vnímání korupce 2016 publikovaném Transparency International. Kromě toho také 74 % Rusů věří, že v současnosti existuje stejná nebo vyšší míra krádeží a korupce v porovnání se začátkem 21. století, kdy se Putin dostal k moci.

 

“Putin raději omezí výdaje na armádu, než aby šel po svých zkorumpovaných stoupencích.”

 

Putin jasně rozumí nutnosti přijetí udržitelné finanční strategie, pokud má jeho režim přežít. Ale i když je ruská ekonomika pod silným tlakem, Putin raději omezí výdaje na armádu, než aby šel po svých zkorumpovaných stoupencích. Vzhledem k tomu, že korupce představuje základní pilíř jeho politické moci, to ovšem není překvapivé rozhodnutí.

O autorovi: Mihai Turcanu

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace