Bezpečnost ČR by zajistila společná evropská armáda, říkají Zelení

  • Monika Tesařová
  • 27.9.2017 14:53

V rámci předvolební série rozhovorů o zahraniční politice jsme se ptali Michala Berga ze Strany zelených na směřování Evropské unie, přijetí či nepřijetí eura, visegrádskou čtyřku, společnou evropskou armádu a další zahraničněpolitická a bezpečnostní témata.

Ve vašem dlouhodobém programu uvádíte: „Bohužel často v Evropské unii působíme, jako bychom nevěděli, co chceme, co je naším cílem, kam směřujeme, či dokonce zda do Unie vůbec patříme.” Co podle Strany zelených ČR v EU chce, jaké jsou její priority? Jak těchto cílů dosáhnout?

Především chceme být v jádru Evropské unie a v hlavním proudu evropské integrace. Musíme se stát konstruktivním partnerem, který se neomezuje jen na kritiku, ale přináší i pozitivní řešení. A pro ta řešení se snažit hledat partnery a spojence, a to napříč Evropou, zdaleka se neomezovat jen na V4. Při takovém hledání partnerů je důležité pochopit jejich priority a zájmy, protože každý je má samozřejmě mírně odlišné.

ČR musí od Evropské unie očekávat – a také prosazovat – společná řešení problémů, které mají nadnárodní charakter. Taková řešení musíme samozřejmě i sami navrhovat. Prioritou je přechod na zelenou ekonomiku (bezuhlíková energetika, cirkulární ekonomika, podpora šetrné dopravy napříč Evropou) a boj proti daňovým rájům. V rámci EU je téměř perfektní konkurence, náklady přechodu je tedy třeba rovnoměrně rozložit, aby nebyl nikdo zvýhodněn nebo poškozen.

 

„EU by se měla stát federací.“

 

V programu říkáte: „EU by se v příštích letech měla stát místem, které Evropanům a Evropankám umožní efektivně hledat řešení otázek a výzev, které v moderním světě překonávají hranice a suverenitu evropských národních států.” Je nutná reforma, aby se z EU skutečně stalo to místo, o kterém hovoříte? Jakým způsobem toho může EU docílit? Měla by se EU reformovat do podoby federace?

Ano, EU by se měla stát federací. Lidé dnes nemají jasno, jaké jsou pravomoci EU, kde leží politická odpovědnost a jak svým hlasem ve volbách její směřování změnit. Není to chyba občanů.

EU je v současnosti napůl cesty mezi konfederací a federací (právníci označují EU jako mezinárodní instituci sui generis – tzn. jako jedinou svého druhu). Dokončení integrace EU a vytvoření federace by znamenalo zjednodušení celé instituce tak, aby bylo pro Evropany její fungování srozumitelné. Dále by to znamenalo jasný vztah mezi hlasem ve volbách a kroky evropské vlády a s tím i související jasnou politickou odpovědnost. Když nebudou občané EU souhlasit s kroky federální vlády, vymění vládu, ale nebudou odsuzovat EU jako takovou.

Konkrétně lze EU v hrubém náčrtu federalizovat tímto způsobem: Zrušit Radu a odstranit z rozhodování o složení Evropské komise vliv hlav národních států tak, aby byla Evropská komise závislá na přímo voleném Evropském parlamentu.

 

„Vytvoření federace by znamenalo zjednodušení celé instituce tak, aby bylo pro Evropany její fungování srozumitelné.“

 

EU je pro mnohé občany odtrženým rozhodovacím centrem, které ztratilo kontakt s evropskými občany a jejich problémy. Mohla by toto vnímání EU změnit reforma jejího volebního systému? Předseda EK Juncker ve svém projevu zmínil nadnárodní volební seznamy. Jsou tyto seznamy opravdu správnou cestou?

Je třeba posílit vztah mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí. To znamená oslabit či zcela odstranit vliv vlád národních států na složení Evropské komise. Její podoba by se měla odvíjet jen od Evropského parlamentu. K posílení tohoto vztahu je možné zavést pravidlo, podle kterého by člen Evropské komise musel zároveň být i poslancem EP (či zvolen jako evropský poslanec v případě zavedení klouzavého mandátu). Po těchto změnách by bylo jasné, jak lze hlasem v přímých volbách do Evropského parlamentu změnit směřování EU. Posílila by se tak demokratičnost EU, a tím i snad důvěra občanů.

Celoevropské volební listiny podporujeme, ostatně Evropská strana zelených již při minulých volbách uspořádala celoevropské primárky a představila dvojici spolulídrů. Politické směry v Evropském parlamentu by to nutilo více spolupracovat – Zelení v tomto jsou zřejmě nejdál, naopak u jiných frakcí se v jednom „klubu“ schází i politici a političky s naprosto odlišnými názory. To pak dělá rozhodování ještě hůře čitelným pro voliče.

Jak chce Strana zelených čelit euroskepticismu v ČR?

Euroskepticismu čelíme připomínáním, že EU není nějaká cizí entita, která nám přikazuje, ale že jsme její součástí a že se můžeme podílet na určování jejího směřování. Jinými slovy: Evropa jsme my. Bude taková, jakou si ji uděláme. I z toho důvodu je potřeba přicházet s vlastními návrhy, které budou řešit reálné problémy lidí, a dokázat tak, že narativ „bruselského diktátu“ je naprosto mimo realitu.

Velmi silný hlas v Česku má navíc prezident, proto je pro boj se skepticismem potřeba zvolit prezidenta, který si důležitost otázky EU opravdu uvědomuje a nevyužívá ji pro svoji osobní a pro naši zemi škodlivou agendu, jako to dělají Klaus a Zeman.

 

„Podporujeme přijetí eura.“

 

Dále říkáte: „Jasně si uvědomujeme, že v bytostném zájmu České republiky je setrvat v integračním jádru EU.” Jak konkrétně bude vaše strana usilovat o to, aby ČR setrvala v integračním jádru?

ČR musí především vyjádřit k další integraci ochotu. Musíme si uvědomit, že integrace EU je pro nás pozitivním procesem, který dává naší malé zemi velké příležitosti a záruky. Musíme se dále stát konstruktivním partnerem ostatních států EU. To znamená například nabízet alternativní řešení v situaci, kdy ostatní kritizujeme.

Konkrétně prosazujeme přijetí společné měny jako nejvýraznějšího ekonomického nástroje na poli integrace (spolu s bankovní unií a integrovanější hospodářskou a fiskální unií, například navázáním finanční podpory z rozpočtu EU na strukturální reformy), stejně tak nebudeme rozporovat společně a demokraticky přijatá rozhodnutí a přistoupíme k větší integraci bezpečnostních a energetických politik. Pozitivně také vnímáme daňové harmonizace, primárně v oblasti konsolidovaného daňového základu, které umožní odstranit nebo alespoň snížit negativní vliv odlivu kapitálu z naší země.

 

„Prioritou je být ve středu EU, ne být v souladu s postoji zemí V4.“

 

V programu kladete důraz na sousedské vztahy, zejména s Německem, a také na V4. Myslíte si, že V4 je funkčním uskupením s budoucností či je třeba jistá reformace? V4 čelí kritice kvůli nedostatku společných témat, konsenzu a neliberálním tendencím. Není ČR spíše na škodu být v takovém společenství?

Spolupráce v rámci V4 skutečně je v současnosti složitá. Zeleným především vadí neliberální tendence současného Maďarska a Polska. Prioritou je pro nás, abychom byli v jádru evropské integrace, nikoliv v souladu s postoji zemí V4. I tak ale můžeme spolupracovat v oblastech, kde může Evropská unie ocenit pohled středoevropských států a zároveň nových členů EU. Jedná se například o problém nízkých mezd či odlišné kvality potravin. Nicméně Zeleným obecně je vždy vlastní princip pokusit se nejprve nefunkční věci opravit, než se odhodí jako nepotřebné.

 

„Chceme vytvořit bezpečnou cestu do Evropy pro ty, kteří mají na azyl nárok.“

 

Jaký je postoj Zelených k migraci? V roce 2015 jste ve svém stanovisku k migraci zmiňovali, že by ČR měla přijmout uprchlíky, změnilo se vaše stanovisko? Měli bychom přijmout kvóty? Je systém přerozdělování migrantů funkční, případně, co je podle vás třeba na něm reformovat?

Naše stanovisko k migraci se nijak nemění, jen toto téma nepovažujeme za klíčové pro nadcházející volby v Česku. Česká republika se musí podílet na sdílené solidaritě i v tématu migrace a azylové politiky. Považujeme za nutnou reformu dublinského systému, který nyní přenáší největší náklady na okrajové země EU, a přijetí nové celoevropské azylové politiky.

Nesouhlasíme s mantrou všech ostatních politických stran, že „kvóty nejsou řešení“, za kterou se všichni alibisticky schovávají. Relokační mechanismus neměl být nikdy trvalým řešením, ale měl pomoci vyřešit jednorázovou situaci s uprchlíky v Itálii a Česku. A jak ukazují data, z velké části ji evropské země vyřešily. Opakováním věty „kvóty nejsou řešením“ se politici pouze snaží populisticky zalíbit části veřejnosti a zároveň dávají najevo, že problém vůbec nechápou.

Součástí řešení migrace samozřejmě musí být vytvoření bezpečných cest do Evropy pro ty, kdo mají na azyl nárok. Zatímco ostatní strany chtějí přesunem azylových řízení mimo Evropu všechny žadatele de facto nevpustit, my požadujeme, aby pro ty, na které se azylová ochrana vztahuje, byly vytvořeny bezpečné cesty, které ukončí nesmyslné umírání ve Středozemním moři. Také je potřeba vytvořit jednotnou azylovou politiku, protože pokud mají být země EU rovné v tom, jak zachází se svými občany, musí stejně zacházet s žadateli o azyl. Není akceptovatelné, aby stejný žadatel se stejným ohrožením v jedné zemi azyl dostal a ve druhé ne.

Jaké místo ve vašem pojetí české zahraniční politiky zabírají transatlantické vztahy?

Vztahy ČR a USA jsou dobré a naše spolupráce je bezproblémová. Na tom není třeba nic měnit. Prioritou pro zahraniční politiku ČR by ale měly být vztahy v rámci EU. V současné době navíc akcentujeme globální rozměr, v jehož rámci je EU na rozdíl USA lídrem v otázce změny klimatu, a to bychom měli v těchto vazbách neustále připomínat.

 

„Chceme zajistit bezpečnost ČR společnou evropskou armádou.“

 

Je pro vás prioritou zvýšení příspěvku na obranu na požadovaná 2 %? Je toto zvýšení krokem správným směrem anebo mají Zelení jinou vizi zajištění bezpečnosti ČR? Jak Zelení reagují na bezpečnostní hrozby jako je terorismus, migrace či ohrožení kyberprostoru?

Vizí a přáním Zelených je, aby bezpečnost ČR zajistila společná evropská armáda. Ta by byla levnější a efektivnější než jednotlivé armády národních států. Do té doby českou bezpečnost zajišťuje Severoatlantická aliance a je třeba plnit závazky, které z tohoto členství vyplývají.

Při řešení dalších bezpečnostních hrozeb klademe důraz na spolupráci v rámci EU. Proti terorismu je neúčinnější prevence. Musíme předcházet radikalizaci jednotlivců i skupin. S tím souvisí i ona dvě procenta na obranu – vzhledem ke změnám hrozeb, které nové situace přináší, jako je kyberterorismus nebo rozdmýchávání extremismu, je třeba přehodnotit koncept toho, co všechno se do investic „na obranu“ započítává a zcela logicky sem započítávat i náklady na potírání hybridních a kybernetických hrozeb, šíření dezinformací, ale také občanské vzdělávání, které je nejlepší prevencí právě těchto ohrožení.

„ČR by se měla zasadit o odstranění taktických jaderných zbraní z evropského kontinentu. Kromě toho by Česká republika měla na půdě OSN podpořit návrhy a iniciativy za jaderné odzbrojení a zařadit se mezi aktivní protijaderné země.“ Jak by se měla ČR zasadit o odstranění JZ z kontinentu? I v nereálném případě, že by Francie a VB souhlasily s jaderným odzbrojením, pořád jsou zde další státy disponující JZ, jak lze tyto státy k odzbrojení donutit?

Existence jaderných zbraní je vedle změny klimatu největší hrozbou pro lidskou civilizaci. V historii je několik okamžiků, kdy jsme se v plné jaderné válce téměř ocitli. Samotná existence jaderných zbraní tedy představuje konstantní hrozbu pro život na Zemi.

Ideálním způsobem, jak se jaderných zbraní zbavit, je multilaterální dohoda všech států, které jaderné zbraně mají. Jsme si plně vědomi, jak nepravděpodobná taková varianta je, nesmíme ale o ni přestat usilovat.

Další cestou je postupné unilaterální odzbrojování. Zajímavá debata o jednostranném odzbrojení proběhla nedávno například v Británii, nejedná se tedy o zcela nerealistickou variantu.

 

„ČR nebude mít nikdy velký vliv v OSN.“ 

 

V programu je často zmiňována OSN, ale ČR je státem, který je tam velmi málo reprezentován. Jak zvýšit vliv ČR v OSN? Chtěla by vaše strana, abychom se ucházeli o křeslo v Radě bezpečnosti?

ČR ve skutečnosti nikdy velký vliv v OSN mít nebude. Velký vliv může mít jednotná federalizovaná Evropská unie, kterou je ČR součástí. Nicméně i tak můžeme přicházet s podněty pro vyšší demokratizaci zmíněných institucí nebo využít naše transformační zkušenosti, včetně toho, co se povedlo a nepovedlo, a jejich sdílení s dalšími zeměmi, které prochází obdobnými procesy. Křeslo v RB by mohlo pomoci v situaci, kdy bychom měli jak vládu se svou koncepcí zahraniční politiky, tak prezidenta, kteří směřují jasným směrem k ochraně míru, lidských práv a snižování napětí ve světě. Jen pokud budeme takové hodnoty prosazovat jako země, můžeme je prosazovat na nejvyšší úrovni v OSN.

 

„Musíme zastavit vývoz zbraní do autoritářských režimů.“

 

Jaká je vaše dlouhodobá vize pro Českou republiku na mezinárodním poli? Jak chcete, aby byla země vnímaná a jakou roli chcete, aby ve světě hrála?

Zahraniční politika České republiky by měla být postavena na nalézání společných řešení při řešení celosvětových problémů, jako je například změna klimatu. Tedy v rámci mezinárodního dialogu bychom měli stavět na Pařížské dohodě a postupně jednat o zpřísňování plánů jednotlivých států na omezování emisí CO2 tak, aby globální oteplení nepřerostlo 2 °C nebo ideálně 1,5 °C oproti předindustriální úrovni.

Česká republika by dále měla přestat vyměňovat obchodní příležitosti za lidská práva. Musíme například zastavit vývoz zbraní do autoritářských režimů, jako je například Saúdská Arábie. Jsme součástí globální bezpečnostní komunity – ovšem na straně těch, kdo bezpečnost snižují. Zelení chtějí, aby byla ČR vnímána jako země, která k míru přispívá a i díky své historické zkušenosti dokáže hledat konsensuální řešení směřující k posilování lidských práv ve světě.

 

Každý týden se můžete na stránkách Evropského bezpečnostního žurnálu těšit na rozhovory o zahraniční politice se zástupci velkých politických stran. 

O autorovi: Monika Tesařová

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace