Rozhovor: Vztahy Polska a USA

  • Antonín Beránek
  • 25.3.2017 12:21

Politika Donalda Trumpa je úplně jiná než politika předchozích prezidentů USA. Vidíte to také tak?

To, že je jeho politika jiná, není to nejhorší. Není ani celkem velký problém v tom, co tvrdil během volební kampaně nebo po ní. Dokonce ani v tom, nakolik své volební sliby bude plnit. Největším problémem je jeho tendence k nepředvídatelnosti. Často na něm pozorujeme, že jde o politika, který přijímá rozhodnutí pod vlivem emocí, pod vlivem okamžiku. Ignoruje rady a o jeho názorech a činech se nedovídáme z oficiálních zdrojů, ale prostřednictvím Twitteru. V Česku a Polsku upřednostňujeme politiky předvídatelné, čitelné. Pokud takovým z mezinárodního hlediska politik malé země není, pak to není až takový problém. Prezident USA je však mimořádně významným člověkem, lídrem světového významu. A to pro nás trošku problém je. Kdybychom totiž mohli předpokládat, jak bude prezident Trump postupovat, mohli bychom se připravit, ať už na pozitivní nebo negativní vývoj. Ale takto jsme v obtížné situaci.

Pokud jde o vztahy USA k Polsku, máme ze strany administrativy prezidenta Trumpa signály, že k zásadním změnám nedojde. Svědčí o tom oficiální vyjádření klíčových Trumpových spolupracovníků v Senátu USA nebo v tisku, která vyznívají velmi pozitivně pro střední a východní Evropu, zvláště pak pro Polsko. Navíc by k nám měla přijet Ivanka Trumpová. A to by byl velmi pozitivní moment. Zejména ve srovnání s poněkud vlažným přístupem administrativy Baracka Obamy.

Všechny články ať už v americkém nebo polském tisku hovoří o tom, že nějaké kompromisy USA s Ruskem nejspíš budou dohodnuty. Ale nehrozí žádné zhoršení postavení Polska v NATO nebo naší současné stability.

 

„Největším problémem je [Trumpova] tendence k nepředvídatelnosti. Často na něm pozorujeme, že jde o politika, který přijímá rozhodnutí pod vlivem emocí, pod vlivem okamžiku. [...] V Česku a Polsku upřednostňujeme politiky předvídatelné, čitelné." 

 

V Polsku máme už dva týdny svátek, protože k nám konečně dorazili američtí vojáci.To bylo cílem všech polských prezidentů, počínaje Lechem Walesou. Máme signály, že tito vojáci Polsko neopustí ani po inauguraci Donalda Trumpa v úřadě prezidenta USA. Uvidíme. Polská vláda je tedy v pozitivním očekávání, pokud jde o spolupráci s USA. Samotného kompromisu USA s Ruskem se navíc nebojíme. V roce 2009 prezident Obama prostřednictvím Hillary Clintonové už takový kompromis s Ruskem vyjednával a nic závažného z toho nevzešlo. Vše se tedy pozná už během tohoto roku. Je tu příliš mnoho nepředvídatelných faktorů. Kromě politiky prezidenta Trumpa jsou tu třeba i volby ve Francii, kde jsou proruskými kandidáty Marie Le Penová i Francois Fillon.

Když nastupoval do úřadu prezident Reagan, všichni se toho báli a očekávala se třetí světová válka. Dnes je tento prezident považován za asi nejvýznamnějšího prezidenta USA v historii. Počkejme si tedy.

Trošku se ale bojíme. Bojíme se však mnohem méně než naši ukrajinští bratři. Zejména jejich politická třída totiž zainvestovala přespříliš do volebního vítězství H. Clintonové. Donald Trump na to patrně nezapomene. Ukrajinský prezident Porošenko je ale schopen se přeorientovat.

 

Zahraniční politika Ruska prochází změnami. Nejdříve se Rusko velmi aktivně zapojilo do syrského konfliktu. Teď už ohlašuje ambice řešit třeba i libyjský problém. Jak se na to dá dívat?

Rusko syrský problém nevyřešilo. Libyjský konflikt zatím nemá potenciál ovlivnit zbytek světa tak silně jako ten syrský, ale také se může rozšířit. Myslím, že prezident Trump nedovolí rozšíření vlivu Ruska, neboť Libye patří do zóny vlivu USA a západního světa. Ruská účast v Libyi tedy povede k dalšímu konfliktu ze Západem.To by nebylo jednoduché ani pro jinak proruskou Le-Penovou. Nemluvě o pozici Německa v této věci.

Zde také dochází ke změně. Trump dal jasně najevo, že to už není jako za Obamy, kdy Německo bylo považováno za jednoho z lídrů svobodného světa. Lídr může být jen jedena tím je Donald Trump.

 

„Prezident Putin bude mít úspěšný rok, pokud se EU bude zmítat v problémech a Trump nebude proti Rusku ostře vystupovat."

 

A co se bude dít v trojúhelniku USA – Rusko – Čína?

Čína je pro Donalda Trumpa velmi důležitá. Bude potřebovat dokázat, že si s ní poradil. Ale uvidíme. Třeba se jim nakonec podaří najít způsob, jak spolu budou vycházet. Rusko je v tomto trojúhelníku hospodářsky a politicky nejslabší. Možná ne až tak jednoznačně, ale i vojensky. Putin musí využívat toho konfliktu mezi USA a Čínou. Ale může se stát, že si Putin v určitém okamžiku bude muset vybrat, komu bude spojencem. Může přestat být jazýčkem na vahách.

Jenomže Čína nemůže zmizet z ruských hranic. A pokud nebudou mít dobré vztahy, pak bude Sibiř ohrožena.

Myslím, že zde to nebude mít Putin jednoduché. S USA to bude mít dobré, Evropa bude oslabená, s Tureckem si poradil. Ale s Čínou to bude mnohem složitější. Prezident Putin bude mít úspěšný rok, pokud se EU bude zmítat v problémech a Trump nebude proti Rusku ostře vystupovat. Ale EU se v problémech zmítat nemusí a u prezidenta USA teprve uvidíme, co to přinese.

 

Jak na to všechno může reagovat EU, která nemá ani ozbrojené síly, ani reálné struktury s konkrétní mocí, nemluvě o schopnosti operativních řešeni?

Rok 2017 musí být pro EU rokem změn, vytvářením prostoru do budoucna. Jinak nás další a další krize budou oslabovat a ničit. Vyjednávání o brexitu, úvahy o nové evropské smlouvě, vytvoření nějakého kompromisu mezi zájmy velkých a malých států EU. Musíme na to najít nějaké řešení. Pokud ne, tak Evropa bude na cestě k tomu, aby přestala být důležitým politickým činitelem. Některé země z ní mohou vystoupit, některé mohou přestat se svou intenzivní angažovaností v jejím rámci a začít se spíše věnovat vnitřní politice. Takové tendence můžeme zaznamenat u Německa, ale i u Polska nebo Francie. Nemyslím, že EU bude v roce 2017 významným mezinárodním hráčem. Bude to rok přebudovávání. EU je nyní velmi slabá. Může nastat další eskalace problémů na Ukrajině, v Sýrii, ale může se třeba rozhořet i libyjský problém.

 

„Nemyslím, že EU bude v roce 2017 významným mezinárodním hráčem. Bude to rok přebudovávání."

 

Brusel může také silně kritizovat situaci v Polsku. Jenže Poláci jsou dost houževnatí a pan Kaczynski má ohromnou podporu. Pokud tedy Brusel bude takto postupovat, tak to způsobí Evropě velký problém.

Proběhnou změny ve vedení EU. Může se to týkat paní Mogheriniové. My zde v Polsku se velmi zajímáme i o to, zda se to dotkne Donalda Tuska pro druhé funkční období. Ale v jeho prospěch hovoří to, že není moc koho vybírat na jeho místo. Nemůže to totiž být člověk z velké země Unie. A z malých států se zase nenabízí žádná opravdová osobnost. Silného kandidáta nemají v EU ani socialisté, ani konzervativci. Zde je potenciálně vhodnou zemí třeba Portugalsko, které disponuje zajímavými kandidáty. Na post ministra zahraničí EU bychom naopak potřebovali zástupce některé z velkých evropských zemí. Třeba z Německa, kterému je konec konců také třeba dát významnou funkci v EU. Takový ministr by neměl komplexy, které mívají zástupci malých zemí. Jestli tam přijde někdo ze Slovenska, Švédska, Finska nebo podobně, pak bude vše probíhat stejně jako za paní Mogheriniové.

 

 

O autorovi: Antonín Beránek

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace