Rozhovor: Vztahy Polska s Ukrajinou a Běloruskem

  • Antonín Beránek
  • 22.3.2017 17:18

Ve světle událostí z posledních tří let se Bělorusko posunulo z pozice nejkritizovanějšího režimu v Evropě k postavení prostředníka při jednání mezi Západem a Ruskem o problémech na Ukrajině. Jak se Polsko dívá směrem na východ Evropy? O tom jsme hovořili s analytikem Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) Lukaszem Jasinou.

Nezainvestovala Ukrajina v minulosti přespříliš do vztahu s USA?

Nepodceňujme úplně Donalda Trumpa, protože má docela schopné poradce. Sám prezident Trump je docela emocionální, a to způsobuje problémy v jeho formulacích. Ale on alespoň ví, kde leží jednotlivé státy. Jednu ženu měl ze Zlína a další z Ljubljani. Ví tedy, co to jsou slovanské země. Dalším velkým pozitivem je to, že Polsko je jednou ze zemí, které odpovídajícím způsobem investují do obrany. A takových zemí není moc. Zde ve střední Evropě dokonce ani ostrý Viktor Orbán neinvestuje dostatečně do armády.

 

„Obávám se, že naši ukrajinští partneři příliš nerozumí tomu, že pro Polsko jsou [různá historická] témata citlivá. Ne vše se dá ospravedlnit válkou.“

 

A co můžete říci k Ukrajině?

Naše stanovisko je velmi jednoduché: permanentní a nikdy neutuchající podpora ukrajinské nezávislosti. Podpora Poláků novému budování ukrajinského státu. Máme velmi vysoký podíl rozvojové pomoci Ukrajině. Poláci z různých politických sfér se podílí na různých stupních ukrajinských samospráv, budování ukrajinského právního státu atd. Gigantická hospodářská výměna. Ohromné množství Ukrajinců žijících v Polsku, které ve svých proporcích odpovídá počtům Poláků, kteří žijí ve Velké Británii, Německu nebo ve Španělsku.

Máme vážný problém spojený s politikou týkající se minulosti . Zde si troufnu předložit odvážnou hypotézu: obávám se, že naši ukrajinští partneři příliš nerozumí tomu, že pro Polsko jsou to citlivá témata. Ne vše se dá ospravedlnit válkou. Obtížné problémy je třeba zkoušet řešit a ne se snažit je přesouvat na později. Doufáme, že zde najdeme porozumění. Prezidenti Duda i Porošenko se v prosinci 2016 ve Varšavě v této věci vyjádřili jasně, dialog trvá.

Máme ještě jeden problém. Polsko je demokratický stát a ne všichni občané tedy sdílejí vládní linii. Ukrajinci v lednu 2017 zakázali vjezd na své území starostovi města Przemysl Robertu Chromovi za jeho politické výroky. Přesto soudíme, že takové opatření není přiměřené.

Rok 2017 bude pro Ukrajinu velmi obtížný, s významnými důsledky pro zahraniční politiku. Řeší se např. otázka mimořádných voleb, dalšího hospodářského rozvoje. Ukrajina potřebuje Polsko. A může s ním počítat pod podmínkou, že nám za to rovněž něco nabídne. My také musíme svým občanům vysvětlovat, že tato podpora má smysl. Všechny ty historické záležitosti působí na lidi velice emocionálně a bez gest se to neobejde. Na jaře nás čeká obtížný okamžik – máme kulaté výročí Akce Visla, tedy přesídlování Poláků z východu na západ. Obávám se, že nelze z ukrajinské strany čekat jen pozitivní prohlášení. Doufám přesto, že k tomu obě strany přistoupí dostatečně citlivě.