Rozhovor s Tomášem Zdechovským o integraci zemí západního Balkánu

  • Monika Tesařová
  • 26.12.2016 12:12

V poslední době je stále více diskutovaným tématem integrace zemí západního Balkánu do Evropské unie vzhledem k mnoha problémům, kterým tyto země čelí. Kritizovány jsou demokratické deficity či špatná bezpečnostní situace – mnoho zahraničních bojovníků se radikalizovalo právě na Balkáně. Na integraci i bezpečnostní situaci západního Balkánu jsme se ptali Tomáše Zdechovského, poslance KDU-ČSL, který od roku 2014 působí v Evropském parlamentu a tomuto regionu se dlouhodobě věnuje.

Od roku 2014 působíte v Evropském parlamentu, kde se mnohokrát diskutovala integrace zemí západního Balkánu. Jaký k němu zaujímáte postoj?

Obecně vstup zemí západního Balkánu do EU podporuji, Balkán vždy do Evropy patřil a vždy bude. Bohužel, v současné době není toto téma klíčové. Nejblíže má nakročeno Černá Hora, potažmo Srbsko, nicméně u dalších států bude trvat, než budou otevřeny další kapitoly. Je však třeba s těmito státy jednat na rovinu.

 

,,Do roku 2019 k dalšímu rozšíření Evropské unie nedojde... Srbsko a Černá Hora by [poté] mohly vstoupit společně."

 

Je vůbec vhodné, aby se Unie rozšiřovala vzhledem k výzvám jako je brexit, nárůst popularity nacionálních stran a euroskepticismus v členských zemích, kterým musí čelit? Nebyly by tyto státy pro EU v situaci, v jaké se momentálně nachází, spíše přítěží?

Do roku 2019 k dalšímu rozšíření Evropské unie nedojde, z hlediska budoucnosti by však bylo poměrně nespravedlivé vůči těmto státům přestat přijímat země z východu kvůli jedné zemi, která se rozhodla vystoupit. Tato rétorika je pro mě neakceptovatelná, například kvůli Černé Hoře, která tento rok zřídila úřad bojující proti korupci, snaží se o strukturální reformy, jedná se o poměrně prosperující zemi a byla by škoda, kdyby neobohatila EU svým členstvím. Evropská unie se musí zaměřit na vnitřní komunikaci, musí umět vysvětlit výhody nových členských zemí, a naopak nemůže zastavit přijímání dalších zemí.

Vy jste již zmiňoval, že nejlépe nakročeno do EU mají Černá Hora a Srbsko. Která země západního Balkánu myslíte, že vstoupí jako první a z jakého důvodu?

Toto se nedá vůbec odhadnout, protože je zde spousta kritérií, která musí státy splnit. Myslím si, že by Srbsko a Černá Hora mohly vstoupit společně, je však potřeba stále pokračovat v dialogu mezi opozicí a koalicí, aby se pokračovalo v provádění reforem a byly zachovány svobody a principy, které Unie požaduje. Toto je pro nás zcela zásadní, abychom mohli říci, že jsou tyto státy připraveny ke vstupu do Unie.

Česká republika a celkově země V4 podporují integraci států západního Balkánu do EU. Na čem je založen postoj ČR k integraci zemí západního Balkánu?

Česká republika má historicky, od první republiky, výjimečné vztahy například se Srbskem, Chorvatskem. Již v 18. století, kdy část našich krajanů osidlovala oblast Banátu (poznámka autora – západního Srbska), a poté za Rakouska-Uherska docházelo k velmi těsné spolupráci. Také v době komunismu řada Čechů přes Jugoslávii opouštěla země sovětského bloku. Z těchto důvodů je pro nás Balkán přirozeným spojencem, vzájemná spolupráce je dlouhodobá. Například v době, kdy Srbsko čelilo mezinárodním sankcím, byla Česká republika jeho klíčovým partnerem na cestě mezi Západem a Východem.

Co vidíte jako největší překážku vstupu těchto zemí do Unie?

Jednoznačně korupci, v mnoha státech je neúnosná – Kosovo, dříve Albánie, kde se však již mnoho věcí změnilo. Proti tomuto je třeba bojovat. 

V Bosně a Hercegovině dochází v souvislosti s referendem Srbů o státním svátku a říjnovými volbami k eskalaci napětí. Vidíte Bosnu jako destabilizující prvek celého regionu? Anebo tak vidíte jiný balkánský stát, případně proč?

Já si spíše myslím, že je třeba přistoupit k reformě vládnutí v Bosně a Hercegovině. Jak to dnes v Bosně funguje, bylo nastaveno Daytonskou mírovou smlouvou po dlouhé válce, a v té době to bylo jediné možné řešení, nicméně dnes je třeba to vládnutí postavit na něčem jiném než na rozdělení na Srby, Chorvaty a Bosňáky. Nyní je třeba se zaměřit na vzájemnou integraci, jak k tomu docházelo před bosenskou válkou. Řadě místních nezáleží na tom, kdo je členem jakého etnika, chtějí žít v míru, chtějí, aby v čele státu byla funkční vláda, která by převzala kontrolu nad územím. K tomu, aby země normálně fungovala, je nutná demilitarizace některých oblastí a odebrání zbraní občanům. Pokud se toto nezmění, země bude semeništěm různých džihádistů.

 

,,Stejné finanční toky, co směřují do Islámského státu, míří také do Bosny a Hercegoviny."

 

Jak byste zhodnotil bezpečnostní situaci balkánských zemí? V minulosti jste hovořil, o tom, že na Balkáně, zejména v Kosovu a Bosně, dochází k radikalizaci muslimů, kteří se následně přidávají k ISIS. Proč jsou počty zahraničních bojovníků, tzv. foreign fighters, z Balkánu tak vysoké i přes relativní umírněnost místního islámu? Co tedy motivuje obyvatele Balkánu odejít bojovat, přestože jim za to hrozí několik let ve vězení?

Konkrétně v Bosně je v muslimské části vysoká nezaměstnanost a mladí často vnímají cestu do Sýrie, kde budou bojovat za Islámský stát, jako dobrodružství. Známe i mnoho případů Rakušanů, kteří se nechali snadno zradikalizovat. Důležité je v této společnosti vést dlouhodobý dialog. V Bosně i v Kosovu působila řada wahhábských imámů, kteří radikalizovali poměrně mírumilovné komunity muslimů. Vzhledem k tomu, jak je bosenská vláda slabá, však k radikálnímu zásahu proti těmto skupinám nedochází, a také co se týče kapitálu a investic, je zde patrný vliv určitých států, jako je Saúdská Arábie. Saúdská Arábie je dlouhou dobu známa svou podporou některých radikálních skupin, což se projevuje zejména v Bosně a v Kosovu.

Na Balkáně již několik let fungují tréninkové tábory islamistů, kde se teroristé připravovali na útoky v Madridu, Londýně a Mumbaí. Problém je to tedy dlouhodobý. Zmiňoval jste slabou autoritu bosenské vlády, dokážou vůbec místní vlády tomuto problému čelit? Jsou jejich opatření dostatečná?

Opatření jsou, ale víceméně pouze v monitorovací rovině. Někdy se také projevuje neschopnost aktivně zasáhnout, protože lidé, kteří provozují tyto tréninkové tábory, jsou spojeni s vládami. Funguje to tak, že tito lidé dostávají varování a tábory jsou včas vyklizeny. Řešením je opět vedení otevřeného dialogu s místními vládami, musí jim být řečeno, že jestli chtějí naši pomoc, musí s tímto problémem bojovat, a pokud nebudou, jednak se nestanou členy Evropské unie, a také se to projeví v dalších oblastech – nebudou moci spolupracovat v dalších otázkách, třeba v těch ekonomických.

  


Foto: Uprchlíci v blízkosti srbsko-chorvatských hranic dne 14. listopadu 2016. Copyright profimedia.cz

Na toto míří má další otázka – na spojení mezi islamisty a politiky. Mluvilo se zejména o islámské Straně demokratické akce, o Izetbegovićovi. Do jaké míry je v balkánských zemích s politikou propojen radikální islám?

O tomto podezření se hovoří více než pět let, jsou zdokumentovány určité finanční toky, stejné finanční toky, co směřují do Islámského státu, míří také do Bosny a Hercegoviny. Konkrétně v tomto případě by měl stát účinněji zasahovat, peníze, které směřují na podporu radikálních islamistů, by měl zabavovat a měl by postihovat představitele do toho zapletené.

Jak se k této situaci staví EU? Pohlíží Unie na situaci v této oblasti jako na bezpečnostní hrozbu a zavádí opatření, kterými by ji řešila?

Ano, Evropská unie vnímá situaci v této oblasti jako hrozbu, dle odhadů Europolu se jedná o stovky tisíc automatických zbraní, ale nejspíše jde o desítky milionů zbraní, které mají místní doma z doby válečného konfliktu. Bohužel černý trh je stále plný nabídek zbraní, které měly být znehodnoceny anebo někde uloženy. Lidé nacházejí zbraně po svých předcích, pak je nabízejí a prodávají na trhu, a v důsledku vysoké nezaměstnanosti zde tyto zbraně kolují. Pro Evropskou unii začíná být prioritou vytvořit zbrojní amnestii tak, jak ji známe v Evropě, a zbavit Balkán zbraní, které tam volně kolují. V nedávné době bylo na Balkáně zadrženo několik zásilek zbraní. Stále jsou zde oblíbené kalašnikovy, které jsou zde v poměrně velkém množství nacházeny při různých akcích. Toto se musí změnit.

Jak funguje bezpečnostní spolupráce evropských zemí a Balkánu, včetně sdílení informací?

Nedávno byla odeslána Europolu velká kapacita informací a upřímně musím říct, že řadu informací o různých radikálních muslimech máme právě díky balkánským tajným službám. Tato spolupráce, která velmi dobře funguje, musí pokračovat i v budoucnu. Velmi časté je na Balkáně pašování lidí, proti kterému nejsme schopni zasáhnout. A to z důvodu, že nemáme takové množství vycvičených a důvěryhodných lidí, kteří by se mohli podílet na odposleších a monitoringu, a také nemáme dostatek informací o působení těchto skupin – zde je důležité dostávat od balkánských tajných služeb klíčové informace včas, aby bylo možné zasáhnout. Například kosovskou mafii není možné rozbít, pokud neznáte jazyk, způsoby chování jejích členů a především vnitřní strukturu a fungování. Proniknout do těchto skupin je pro evropské a vůbec tajné služby po celém světě velmi obtížné, protože jsou založeny na kmenových, rodinných vazbách.

 

,,Vliv Ruska má dvojí podobu – jednak obří investice (například v Srbsku a dalších zemích) a pak také snaha ovlivňovat vládní struktury"

 

Jaká vidíte východiska z této situace? Máte nějaké doporučení, jednak místním vládám a jednak Unii?

Vzdělávat, pomáhat lidem, aby zjistili, že existuje alternativa k páchání kriminálních činů. Nalézt dostatek peněz na kvalitní vzdělání. Stejně jako v české společnosti byla velká nezaměstnanost a lidé začali dělat různá řemesla, začali jakoby sami sebe zaměstnávat, tak toto si myslím, že čeká i Balkán. Očekávám, že přijde doba, kdy se Balkán opět pozvedne a dostane se minimálně na úroveň Evropské unie, jelikož k tomu má veškeré předpoklady – výborné klimatické podmínky a lidé jsou zvyklí poměrně dobře pracovat. Když se Balkánu chopí kvalitní politici, tak to tam může vypadat stejně jako dnes v Chorvatsku nebo ve Slovinsku.

Jak vidíte budoucnost zemí západního Balkánu? Myslíte si, že bude v těchto zemích čím dál více znatelný vliv Ruska, o kterém se hovoří zejména v souvislosti s Černou Horou, kde nejvíce investuje právě Rusko? Anebo věříte ve scénář přibližování se Evropě?

Vliv Ruska má dvojí podobu – jednak obří investice (například v Srbsku a dalších zemích) a pak také snaha ovlivňovat vládní struktury – nedávno odhalený puč v Černé Hoře, jehož indicie směřovaly právě na Rusko. Na stranu druhou je zde mnoho lidí, kteří nechtějí být s Ruskem spojováni. Myslím si, že se jedná pouze o vývojové stádium a že tento trend půjde dolů. V České republice byly ještě před deseti lety obrovské investice Ruska, oproti tomu jsou dnes tyto investice malé. Totéž můžeme vidět na Kypru a v dalších zemích, toto je situace, která na Balkáně opadne. Stabilita EU nabízí dlouhodobý rozvoj, dlouhodobou spolupráci, a to nejenom hospodářskou, a pro Černou Horu a Srbsko je daleko atraktivnější než jiná spolupráce.

O autorovi: Monika Tesařová

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace