Rozhovor: Polská role ve visegrádské čtyřce

  • Antonín Beránek
  • 7.2.2017 16:57

Visegrádská čtyřka po letech fungování dosáhla celoevropského významu až v posledních letech, kdy se postavila proti uprchlickým kvótám Evropské unie. Má ale spolupráce V4 nějaký jiný potenciál? A jak skupinu vnímá Polsko? Na naše dotazy odpovídal Lukasz Ogrodnik, analytik Polského institutu mezinárodních vztahů (www.pism.pl).

Význam visegrádské čtyřky se zvýšil po silném společném stanovisku k přerozdělovacím kvótám spojovaným s migranty do EU. Jak se díváte na možnosti, potenciál a perspektivu V4 z hlediska Polska?

Tato skupina řešila v minulosti jednak sektorovou spolupráci mezi zeměmi V4 a kooperaci v rámci formátu ,,Visegrád plus", který je rozšířen např. o Rumunsko či Bulharsko, ale třeba i o Japonsko nebo Koreu. Dalším směrem byla evropská integrace. Do roku 2004 bylo cílem vstoupit do EU. Společně se vstupem do NATO jsme tedy měli za sebou již konkrétní úspěchy. Ale co dál? V Kroměříži (2004) bylo dohodnuto pokračování visegrádské spolupráce. Migrační krize se však stala novým impulsem. Nevím, zda je to ta klíčová změna. Jde však o nové téma, které je i velmi zajímavé pro občany. Ti se zpravidla málo zajímají o Start-upy nebo o                  e-commerce. Ale migrace je třeba v ČR obrovské téma, o kterém hodně hovoří i např. prezident Zeman. V4 je přitom ve svém postoji k migraci v rozporu s dalšími zeměmi, výrazně přitom třeba s Itálií nebo Řeckem. Bývalý italský premiér Renzi prohlásil, že pokud se V4 bude i nadále stavět proti přerozdělovacím kvótám, tak Itálie může zablokovat rozpočet EU.

Jak bude spolupráce ve V4 pokračovat? Myslíte si, že shoda mezi zeměmi V4 v otázce migrace byla jednorázovou záležitostí nebo budou přicházet další témata? Jaký má V4 význam pro Polsko?

Visegrád není ve všem jednotný. Jsou zde rozdíly. Podívejme se třeba na vztah k Rusku. Maďarský premiér Orbán nebo slovenský předseda vlády Fico jsou výrazně více proruští než představitelé zbylých dvou vlád. To vidíme například na vztahu k protiruským sankcím, kdy se Maďarsko a Slovensko staví proti jejich prodlužování. Ale pojďme k polské perspektivě. Myslím, že členství ve V4 Polsku skýtá velkou příležitost zlepšit vyjednávací pozici v EU, jak se to ostatně u migrační krize potvrdilo. V4 na bratislavském summitu v minulém roce navrhla koncept flexibilní solidarity. Slovenské předsednictví v EU předložilo jiný koncept: efektivní solidaritu. Polsko, ale myslím si, že i Česko a Maďarsko, používají brand V4 k podpoře svých pozic k migrační krizi. Dále tu máme téma federalizace EU, u kterého V4 rovněž jednotně vystupuje jako odpůrce další federalizace. I z pozice Polska je V4 v současnosti důležitější než dříve. Nyní máme polské předsednictví ve V4. Snažíme se řešit migrační krizi, ale nejen tu. Polsko a další země V4 používají V4 jako podporu při vyjednávání v Bruselu.

Vstoupilo Polsko do tohoto předsednictví s cílem někam V4 posunout?

Pokud jde o institucionalizaci, tak máme pouze Mezinárodní visegrádský fond. Otázkou je, zda je V4 třeba ještě více institucionalizovat. Z hlediska Polska je to otevřená otázka. Pokud jde o spolupráci, chceme její další rozšíření. Např. Via Carpatia – zde již nejde jen o země V4, chceme propojit země od Baltských států směrem na jih. Dalším vektorem spolupráce je koncept Intermarium. Po summitu v Dubrovníku nás letos čeká summit ve Vratislavi. Uvidíme, jak to bude pokračovat. Česko se k tomu staví pozitivně, ale dodává, že upřednostňuje formát V4 Plus. Lepší je však mít více platforem spolupráce.

Lukasz Ogrodnik je analytik specializující se na záležitosti V4, který působí v Polském institutu mezinárodních vztahů.
Foto: Lukasz Ogrodnik je analytik specializující se na záležitosti V4, který působí v Polském institutu mezinárodních vztahů.

Mezi vládami zemí V4 najdeme dvě ultrakonzervativní (Polsko, Maďarsko) a dvě sociálně-demokratické (ČR, SR). Dokážeme přes takový rozdíl v hodnotách i dále nalézat společné postoje k problémům?

Když se podíváte na to, jak často se setkávají premiéři Sobotka a Fico nebo jak často spolu jedná naše Beata Szydlová s premiérem Orbánem, tak zjistíte, že i Visegrád má více rychlostí. Mezi Českem a Slovenskem jsou přirozeně zvláštní vztahy. Ale právě i to, že v obou zemích vládnou sociální demokraté, bezesporu napomáhá té frekvenci, jde o další impuls.

Země V4 spolupracují také v obranné sféře. Příkladem může být tzv. battle group, bojová jednotka složená z vojáků visegrádských zemí. Jde o výjimku nebo je to začátek širší spolupráce i v této oblasti?

Battle group funguje jako součást struktur Evropské unie. Souvisí to s myšlenkou na vybudování evropské armády. Bezpečnostní specialisté jsou k tomuto projektu skeptičtí. Ale začíná nám prezidentské období Donalda Trumpa v USA. Uvidíme, jaký vliv to bude mít právě na koncept evropské vojenské spolupráce.

Je budování společných evropských sil pro Polsko zajímavé, nebo by spíše zůstalo u konceptu posilování vlastní obrany?

Na stole zatím neleží žádný konkrétní návrh, jak by tato armáda měla vypadat. Jde o pouhou ideu. Ale Polsko proti tomu není. Nicméně takový projekt by byl prospěšný zejména pro menší státy jako je Česko. Polsko je jednou z pěti zemí NATO, které plní své závazky a vydává na obranu 2 % svého HDP. Česko tím směrem také vykročilo.

Britská premiérka Theresa Mayová právě oznámila, že Spojené království vystoupí z EU tzv. tvrdou cestou. Mnoha Poláků, ale i ostatních Evropanů, se to nejspíš dotkne. Přístup na britský trh práce se patrně výrazně zkomplikuje. To asi není dobrá zpráva pro Polsko?

Myslím, že to je špatná zpráva pro Velkou Británii. Mezi deseti největšími obchodními partnery VB je sedm členů EU. Uvidíme, jak tento proces bude pokračovat. Nejspíš víte, že ve Velké Británii žije asi milion Poláků. Češi tam jsou také, ale jde o zcela jiné číslo. Je to velké téma. Premiérka Mayová již dříve prohlásila, že práva těch Poláků, kteří tam již jsou, se nezmění. Teď je zjevné, že ta situace je pro Poláky horší. Ale jsme přizpůsobiví. Je tu Nizozemsko a Norsko, již nyní roste emigrace Poláků do Německa.

Zmínil jste, že země V4 jsou spíše proti další federalizaci EU. Má dnes Polsko představu, jak by měla EU vypadat?

Máme tu několik aspektů spojených s Visegrádem. Ministr zahraničních věcí ČR Vladimír Zaorálek například řekl, že se skupina V4 nemůže vymezovat proti Německu. Čili je těžké si představit, že Visegrád bude v opozici vůči takovým zemím jako je Německo. Ano, pokud jde o hlavní směr evropské integrace, všechny státy Visegrádu jsou skeptické k federalizaci. Ale je zde otázka, jak vše reformovat. Máme zde řadu problémů. Polská strana zvedá téma změn unijních smluv. Nebylo to zatím vyprecizováno, ale nejde o nic menšího. Česká strana na to reagovala ústy premiéra Sobotky, že v tomto okamžiku nemá smysl o změnách těchto smluv mluvit. A možná to není ani příliš realistické. Němci totiž nechtějí slyšet o vůbec žádných změnách. Ani směrem k federalizaci, ani směrem k posilování národních států. Takže se nacházíme v jakémsi patu, zejména kvůli brexitu. Máme zde Visegrádskou deklaraci, což je dokument předložený na summitu v září 2016 v Bratislavě. Tam se objevuje idea posílení národních parlamentů. Ani to není vyprecizované. Ale mohlo by jít například o schvalování zákonů Evropského parlamentu v parlamentech jednotlivých členských zemí.

Takové řešení Polsku vyhovuje?

Ano. Nejen Polsku, jde o společné visegrádské stanovisko. Změna evropských smluv je tou správnou cestou. V tom už ale v rámci Visegrádu shodu nemáme. V Polsku říkáme, že vatikánské mlýny melou pomalu. Podobně je možno hovořit i o bruselských mlýnech. Přibližně každých deset let se uzavírá nějaká velká evropská smlouva. Možná je čas na další.

O autorovi: Antonín Beránek

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace