Rozhovor: Rusko organizuje ukrajinský separatismus, ale samo je jím ohroženo

Alexander Nykonorov je ukrajinský bezpečnostní expert, analytik pracující pro ukrajinský web depo.ua a tolko-pravda.pp.ua, který se specializuje na konflikt na Donbasu a ukrajinské a ruské bezpečnostní složky a projevy separatismu a terorismu.

V poslední době zaznamenáváme stále větší bojovou aktivitu na straně proruských separatistů na hranicích tzv. Luhanské a Doněcké lidové republiky, proč se tak podle Vás děje?

Na okupovaných územích se nachází 35 až 36 tisíc ozbrojenců, jak ruských profesionálních vojáků, tak donbaských separatistů. Tyto vojáky je potřeba udržovat v bojové pohotovosti, vést cvičení a rotace jednotek, nenechat je zahálet. Donbas slouží jako polygon pro ruské vojáky, kterým chybí praktické zkušenosti, navíc jednotky na Donbase musí být udržovány bojeschopné a vykazovat nějakou činnost svým nadřízeným.

Aktivita vojsk na Donbasu se již dlouhodobě zvyšuje a podle mě se Rusko připravuje k nějakému většímu konfliktu, možná dokonce ke globálnímu konfliktu. Ruská federace již dlouhodobě navyšuje také množství vojáků na hranicích s Ukrajinou i Evropskou unií. Dle mých informací se plánuje vybudovat na svém území novou vojenskou základnu ve vesnici Klynci v blízkosti ukrajinsko-běloruské hranice. 

Jaká je situace s tzv. humanitárními konvoji, které proudí na Donbas z Ruska? Jaký je jejich obsah nyní?

Množství konvojů je daleko nižší, nežli bývalo. Může za to prostý fakt, že vnitřní velení ozbrojenců většinu zboží krade, a následně předprodává, k obyčejným lidem tak přichází minimum potravin a jiných potřeb. Rusko dnes čelí výrazným ekonomickým problémům, konflikt v Sýrii a udržování vojáků na Ukrajině výrazně zatěžuje státní kasu. Na rozdíl od potravin se ale množství zbraní přesouvaných na východ Ukrajiny z Ruska rapidně zvýšilo.

Jak velkou roli v konfliktu hrají předáci separatistů? Jak přesně se liší vedení Luhanské a Doněcké lidové republiky?

Správu obou tzv. republik můžeme rozdělit na politické a vojenské křídlo. Zatímco ozbrojenou složku kontrolují ruské speciální síly, politické křídlo v Luhanské lidové republice vede poradce ruského prezidenta Putina Vladislav Surkov. Na území Luhanské lidové republiky je daleko méně vojáků, největší boje se zde vedou pouze ve Stanycji Luhanske. Politická stabilita je dána tím, že se zde nevyskytují žádné konkurenční skupiny, ty byly zlikvidovány klanem Jefremova ještě za časů Janukovyče.

Co se týče Doněcké lidové republiky, vojenské křídlo taktéž kontrolují ruské speciální síly, politická a ekonomická situace je daleko méně přehledná. Vyskytuje se zde hned několik frakcí, které zde mají takříkajíc tradici  zbytky Rodiny, tj. uskupení kolem Viktora Janukovyče, skupina Jurije Jenakijevského, skupina Achmetova, skupina Zacharčenka atd. Tato uskupení spolu soupeří o moc a peníze, každá má jiné zájmy a také vliv na ozbrojené složky, proto je na hranicích s Doněckou lidovou republikou daleko více konfliktů, jsou zde strategická místa jako je například Horlivka, Marjinka a Volnovacha. Samy vojenské frakce mezi sebou soupeří o obchod s drogami, trh s pohonnými hmotami apod. Konflikty na těchto územích často kopírují vleklé spory jednotlivých hráčů v samotném Kremlu.

Zbraně putující na Donbas.

Ruská federace stáhla svá vojska ze Sýrie, ruská média však stále intenzivněji podsouvají občanům pocit ohrožení, je to součástí nějaké širší strategie nebo plánu?

Rusko se dlouhodobě soustřeďuje na strategii vytváření nepřítele, jedná se o snahu odvést pozornost od vlastních vnitrostátních problémů a vytvářet nepřítele, to vždycky drželo Rusko pohromadě. Podle mě se Rusko připravuje na nějaký velký konflikt, už několik let na to připravuje svoji armádu i obyvatelstvo. Ekonomická situace je dost tragická, a tak by si Rusko mělo dávat pozor na vnitřní separatistické tendence. Myslím, že pokud garnitura nesoustředí pozornost Rusů na nějaký vnější konflikt a nevyřeší ekonomické problémy, mohlo by to vést k povstání, a dokonce k občanské válce. Z Donbasu se vracejí nespokojení a ozbrojení bojovníci, které je snadné zmanipulovat a vést do nějakého odporu vůči stávajícímu vedení země. Velkou slabinu stávajícího systému vidím v likvidaci schopných kádrů, které stát a její struktury drží pohromadě, a to jak vojenské tak civilní.

Ve svých pracích často poukazujete na rostoucí popularitu vůdce Doněcké lidové republiky Igora Girkina v ruském prostředí, proč je tato postava tak důležitá?

Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov, do roku 2013 sloužil u FSB, u útvaru, který měl za cíl ochranu ústavního pořádku a boj proti terorismu, přičemž dělá přesně opačnou práci na Ukrajině. Jedná se o neofašistu, který usiluje o obnovu takzvaného Ruského míru (ve smyslu Pax Romana nebo Pax Americana, pozn. red.), a podle výzkumu veřejného mínění z roku 2015 se těší podpoře 29 procent ruského obyvatelstva. Není přesně známo, jaká politická uskupení stojí za tímto mužem, ale má výraznou podporu v ozbrojených složkách ruské armády. Myslím, že pokud by v Moskvě došlo k nějakému puči, mohl by to být právě Strelkov, kdo by se mohl vyšplhat na nejvyšší post.

Na počátku července tohoto roku se ve Varšavě uskutečnil summit NATO, jak hodnotíte jeho dopady na konflikt na Donbase?

Summit ve Varšavě je celkem dobrým výsledkem obnovy fungování Severoatlantické aliance. Tato instituce byla po dlouhých dvacet let v podstatě nefunkční, ale zdá se, že si začíná uvědomovat ohrožení. Ačkoliv se jen pomalu a neobratně rozhoupává k akci, některé kroky již byly podniknuty. Jsem rád, že NATO poskytne Ukrajině výraznou podporu. Z Moskvy zněla výrazná kritika výsledků NATO, takže to zřejmě bude krok správným směrem. 

O autorovi: Roksolana Dryndak

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace