Konference COP 21: Kdo, jak a proč?

  • Tereza Krásová
  • 30.11.2015 14:04

Pařížská konference bude probíhat do 11. prosince a zúčastní se jí desetitisíce lidí, kteří se pokusí najít řešení rostoucí hrozby změny klimatu.

Konference COP 21, která právě začíná v Paříži, by mohla dosáhnout přelomové dohody o omezení emisí napříč světem. 

Kdo a jak?

COP 21 je jednadvacátou konferencí stran rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Kromě zástupců zúčastněných států, kteří budou tvořit většinu účastníků, se zde budou pohybovat i představitelé soukromého sektoru, nevládních organizací nebo lobbisté. Celkově se bude počet účastníků pohybovat v desetitisících. Politici však pouze pronesou počáteční proslovy a dále se nebudou podílet na vyjednávání. 

Samotná konference bude sestávat z velkého počtu jednání a vedlejších událostí, jejichž cílem bude nalézt cestu, jak koordinovat snižování emisí a zajistit pro všechny přijatelnou dohodu, která bude navíc účinná. Její hrubé obrysy se rýsovaly v průběhu letošního roku. To, k jakým omezením emisí se jednotlivé státy zavážou, je tak tedy z větší míry známo. Zároveň je však v tuto chvíli teměř jisté i to, že dohoda nesplní dlouhodobý cíl omezit oteplování na méně než dva stupně Celsia oproti dobám před průmyslovou revolucí. Stále by však mohla znamenat důležitý odrazový můstek pro budoucí úsilí o omezení změny klimatu.

Proč?

Hranice 2 stupňů Celsia je poněkud nepřesná a teorie za jejím stanovením je složitá. Neexistuje přesný model toho, jaká koncentrace CO2 v atmosféře způsobí jakou míru oteplení, a navíc není ani přesně známo, jak velké oteplení by učinilo planetu neobyvatelnou pro lidstvo. Je však jisté, že pokračující oteplování bude mít čím dál horší důsledky pro křehkou rovnováhu života na této planetě, jejíž součástí jsou i lidé. Hlavní obavou je to, že přesáhneme onu (neznámou) hranici, kdy se klima změní natolik, že se lidský druh nebude schopný na klimatické změny adaptovat. Problémem navíc není pouze samotné oteplení. Kromě zaplavování pobřežních oblastí a migrací lidí z míst, kde nebude možné dál přežívat, bude změna klimatu znamenat i častější přírodní katastrofy a projevy extrémního počasí. 

Oteplení o 2 stupně Celsia je tak vědci stanoveno jako hranice, kdy existuje velká pravděpodobnost, že nezpůsobí změny klimatu, na které bychom se nedokázali adaptovat. A i tato hranice je některými zpochybňována jako přílišný hazard. Navíc ekonomické a sociální důsledky, se kterými je nutno počítat, jsou ještě hůře předvídatelné, než ty fyzikální. Ačkoliv COP 21 sama o sobě nedokáže zajistit, aby hranice dvou stupňů Celsia nebyla přesáhnuta, mohla by minimálně posloužit jako dobrý odrazový můstek. Z toho důvodu je třeba zaměřit se na financování boje proti změně klimatu, které je klíčové pro jakýkoliv pokrok v této problematice.

Co dál sledovat

Kromě samotných závazků a jejich koordinace bude obzvlášť zásadní finanční pomoc rozvinutých zemí těm rozvíjejícím se, a to při prosazování opatření k omezení změny klimatu a vypořádávání se s jejími následky. V současné době platí závazek rozvinutých zemí zmobilizovat do roku 2020 až 100 miliard dolarů ročně na pomoc chudším zemím. Tento závazek zatím ještě naplněn nebyl, a během konference bude důležité sledovat, zda budou rozvíjející se země trvat na jeho plnění.

Více o tom, co od konference očekávat, se dozvíte zde.

Fotografie z konference o klimatu COP 21 (copyright profimedia.cz)

O autorovi: Tereza Krásová

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace