Vydá se Moldavsko ruskou nebo evropskou cestou?

Jaký dopad na geopolitické směřování země budou mít masivní protesty v Moldavsku?

Od jara 2015 probíhají v Moldavsku protivládní protesty, kterých se účastní desetitisíce lidí. Mezi jejich požadavky je odstoupení prezidenta a vládnoucí proevropské koalice, stejně jako předčasné volby. Důvodů k nespokojenosti je ale více. V první řadě jde o korupci mezi vysokými politickými představiteli a s ní související krádež téměř miliardy dolarů ze tří moldavských bank v listopadu roku 2014, která způsobila zemi ekonomické potíže, a 15. října vedla k zadržení bývalého premiéra Vlada Filata. Protesty Moldavanů mají zatím neuspokojivou odezvu, několik vlád padlo, ale vždy byly nahrazeny členy koaličních stran. Jaké jsou hlubší kořeny nepokojů v Moldavsku a k čemu tyto nepokoje povedou?

Od svého vystoupení ze SSSR v roce 1991 je Moldavsko jednou z nejchudších zemí v Evropě, která má vysokou míru pracovní migrace, navíc se od 90. let potýká se separatistickým regionem Podněstří. Osmiletá vláda komunistické strany byla po masivních protestech v roce 2009 nahrazena proevropskou koalicí, ale i tu potkal podobný osud.

Koalici se během jejího vládnutí podařilo získat bezvízový přístup do Schengenského prostoru a v roce 2013 podepsala asociační dohodu s Evropskou unií. V roce 2012 se však v koalici rozpoutal boj mezi Demokratickou a Liberálně demokratickou stranou Moldavska. Tyto dvě klíčové koaliční strany jsou vedeny dvěma oligarchy, v prvním případě Vladem Plahotniucem, ve druhém Vladem Filatem. Obě strany se začaly obviňovat z různých finančních zločinů, což poněkud zakalilo dosavadní obraz úspěšné proevropské vlády. V listopadových volbách z roku 2014 proevropská koalice přesto těsně zvítězila, jenže na jaře 2015 se provalil doposud největší skandál, a to již zmíněná krádež více než miliardy dolarů ze tří moldavských bank, za jejíhož hlavního viníka je považován byznysmen Ilan Shor. Tato událost významně otřásla důvěryhodností vlády. Nejde však pouze o samotnou událost, ale o přístup proevropské koalice k jejímu řešení. Od voleb bylo sestaveno několik vlád, které však byly vedeny umírněnými a nevýraznými politiky. Ti se patrně pod vlivem skutečných vládců koaličních stran, bohatých byznysmenů Plahotniuce a Filata, vyšetřování korupčního skandálu spíše vyhýbali. Vyšetřování bylo nedůsledné a mnoho faktorů zároveň poukazovalo na to, že byly do zpronevěry přímo zapleteny strany vládnoucí koalice. Pozici vlády také oslabovalo, že díky její pouze těsné parlamentní většině musela spolupracovat s opozicí. Nešlo však jen o ztrátu důvěryhodnosti, ale v mnoha ohledech také o čistě praktické důvody. Krádež peněz způsobila inflaci, nezaměstnanost, a také snížila chuť zahraničních firem v zemi investovat. Taktéž opadla podpora mezinárodních institucí, a Mezinárodní měnový fond i EU zmrazily v zemi své rozvojové programy.

Výsledkem situace byly na jaře 2015 první masové protesty, kterých se zúčastnily desetitisíce lidí. Akce byly od počátku organizovány „Občanskou platformou pro důstojnost a pravdu“, což je skupina založená v únoru 2015 a vedená převážně žurnalisty z televizního kanálu JurnalTV. Později se do organizování protestů začaly zapojovat proruské strany, zejména sociální demokracie vedená Igorem Dodonem a „Naše strana“, kterou vede Renato Usatii. Účast v protivládních demonstracích poskytla těmto opozičním stranám ideální platformu k získání popularity.

Foto: Vlad Filat z Liberálně demokratické strany Moldavska (copyright profimedia.cz)

Nepokojů zejména v hlavním městě se pravidelně účastní desetitisíce lidí. Demonstrace dne 6. září se podle některých zdrojů zúčastnilo až 100 000 osob. První protesty proběhly už na jaře, nejintenzivněji však probíhají během podzimu. Klíčovou otázkou tedy není jen to, kdo protesty vede, ale také kdo se jich účastní. Akcí organizovaných „Občanskou platformou pro důstojnost a pravdu“ se účastní věkově různé spektrum protestujících, které však kromě odporu k vládě spojují sympatie k západu a EU. Protestů se však zúčastňují i proruské strany spoléhající se na velkou část prorusky orientovaného obyvatelstva. Do Ruska míří vysoké procento moldavského exportu a také zde mnoho Moldavanů pracuje. V kombinaci s neúspěchem proevropských stran je proruský sentiment během protestů pochopitelný.

Veškeré účastníky protestů spojuje odpor k vládě a korupci, ale rozděluje je názor na to, jakým směrem by se země po svržení současné vlády měla vydat. Úspěch demonstrantů byl zatím jen částečný. Byl sice zadržen vůdce liberálních demokratů Vlad Filat a vláda musela odstoupit, ale předčasné volby se vyvolat nepodařilo. Během demonstrací zatím docházelo pouze k menším střetům mezi policií a demonstranty, a jen zhruba deset lidí bylo zadrženo. Na konci listopadu však policie údajně zadržela skupinu třinácti extremistů, kteří plánovali útoky v Kišiněvě a zřízení separatistického proruského státu. Co se týče postoje širší veřejnosti, z říjnového průzkumu veřejného mínění vyplývá, že nesouhlas s vládou není jen názorem aktivně protestujících občanů. Většina lidí si myslí, že vláda neplní svou funkci a že korupce je velkým moldavským problémem. Podpora dvou klíčových politiků proevropských stran Filata a Platohunice se počítá na jednotky procent, kdežto vůdce „Naší strany“ Renato Usatii je považován 41 % dotázaných za důvěryhodného politika.

Zdá se nepravděpodobné, že by současná vládnoucí elita mohla situaci ustát. Proevropská koalice má nyní nulovou podporu a je těžké si představit, jakým způsobem by dokázala uklidnit nepokoj ve společnosti. I kdyby vláda zavedla potřebné protikorupční reformy a potrestala všechny viníky, není jasné, jestli by to veřejnost utišilo. Protestující ve svých plánech totiž se stávající vládou vůbec nepočítají a považují ji za zcela zdiskreditovanou. Je také jasné, že koalice nemůže očekávat větší než slovní podporu ze zahraničí, navíc lídři dvou klíčových stran Platohunic a Filat jsou mimo zemi nebo ve vazbě. Oddalováním předčasných voleb, které požadují demonstranti, se jen zvyšuje riziko násilné eskalace konfliktu, a také se tím dává argument případným extremistickým skupinám. Po selhání proevropské koalice ale situace v Moldavsku nemusí skončit geopolitickým obratem k Rusku a odklonem od Evropské unie. Pokud by nakonec k předčasným volbám došlo, stále existují dvě možnosti. Proruské strany (zejména již zmíněná sociální demokracie a „Naše strana“) se zdají být po neúspěchu proevropských stran favoritem. Ale i přesto, že tyto strany získaly během krize značnou podporu, budou muset čelit novému oponentovi. Tím je proevropská „Občanská platforma pro důstojnost a pravdu“, která původně neměla politické ambice, na mítinku dne 29. listopadu však veřejně prohlásila, že se hodlá proměnit v politickou stranu. Moldavsko se tak ocitá na podobném rozcestí, které vedlo k revoluci na Ukrajině, mezi evropskou a ruskou cestou.

Titulní fotografie: Protesty v Kišiněvě (copyright profimedia.cz)
O autorovi: Vojtěch Andrš

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace