Proč se v Česku zajímat o evropské volby

  • Kateřina Velíšková
  • 28.1.2019 07:52

Zatímco zahraniční komentátoři bez ustání zvažují ty či ony potenciální důsledky stále nejasného Brexitu, neméně důležité téma je v českém prostoru často opomíjeno. Měsíc poté, co by měla Velká Británie opustit Unii, se budou konat volby do Evropského parlamentu. Zdá se, že populisté a nacionalisté posílí, a mnozí se obávají, že fragmentovaný parlament nebude schopný efektivně pracovat. K tomu, aby se tyto prognózy nenaplnily, je ale potřeba i hlasů z Česka.

V pořadí již deváté volby do Evropského parlamentu se budou v České republice konat ve dnech 24. a 25. května. Hlasování se poprvé nezúčastní obyvatelé Spojeného království a očekává se, že výsledky voleb budou mít významný dopad také na volbu předsedy Evropské komise a Evropské rady, kterými jsou nyní Jean-Claude Juncker a Donald Tusk. Mnozí pozorovatelé se přitom obávají, že ve volbách posílí nacionalistické a populistické strany, které mohou paralyzovat efektivní fungování parlamentu.

 

K minulým volbám do Evropského parlamentu v České republice přišlo pouze 18,2 % voličů. 

 

Populistické argumenty kritiků Unie se opírají především o názor, že Evropě nyní vládnou vzdálené elity, jejichž politické pozice nereflektují potřeby běžných občanů. Vyjádřil se tak například předseda italské nacionalistické strany Liga Severu Matteo Salvini a maďarský premiér Viktor Orbán volby označil za šanci rozloučit se s liberální demokracií. Evropští nacionalisté těží z dlouhodobého nezájmu jak o vnitřní fungování Unie, tak o volby samotné. Ačkoliv se v českých politických debatách častou záminkou ke kritice EU stává to, že se rozhoduje “o nás bez nás”, k minulým volbám do Evropského parlamentu v České republice přišlo pouze 18,2 % voličů.

Obávané vlně populismu se v minulém týdnu důrazněji postavili také německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. V německých Cáchách v úterý podepsali aktualizovanou verzi Elysejské smlouvy z roku 1963, která má za cíl podpořit francouzsko-německou spolupráci i proevropské směřování obou zemí. Někteří pozorovatelé ale tento krok kritizovali za nedostatek strategické vize pro Evropu a volali místo toho po větší účasti dalších zemí Unie na jejím společném utváření.

Koncem týdne se objevila další iniciativa, která se snaží bojovat proti rostoucímu vlivu evropských nacionalistů. Tři desítky osobností a intelektuálů ve společném manifestu volají po záchraně Evropy a varují před populismem. Jejich text, který v pátek a v sobotu otiskly přední evropské deníky, se odvolává ke kulturním a ideovým základům Evropy a zdůrazňuje důležitost blížících se voleb do evropského parlamentu, ve kterých se dle nich rozhodne o budoucnosti kontinentu. Mezi signatáře patří spisovatelé Milan Kundera, Orhan Pamuk či Salman Rushdie, filosof Bernard-Henri Lévy nebo novinářka a historička Světlana Alexejevičová. Zda má jejich společná iniciativa naději proměnit výsledek voleb, je ale zatím nejasné.

 

Český nezájem o problematiku EU dlouhodobě posiluje pozice nacionalistů a populistů, jejichž platformy ale většinou nenabízí pragmatická ani udržitelná řešení globálních problémů. 

 

Kritizovat fungování Evropské unie je vcelku jednoduchý způsob, jak na domácí i mezinárodní scéně sbírat politické body, což se dá snadno pozorovat i v Česku. Mnohdy je snazší a výhodnější vinit vzdálený byrokratický kolos, o jehož vnitřní dynamiku se běžní voliči zajímají jen málo. Argumentem pro zvýšený zájem o blížící se evropské volby přitom nemusí být jen volání po převzetí odpovědnosti či morálně čistší politice. Může jím být i prostý fakt, že globalizované problémy migrace, klimatických změn i vlivu Ruska jsou bez silné spojené Evropy s dlouhodobou vizí neřešitelné. Je to tudíž i český nezájem o problematiku EU, který dlouhodobě posiluje pozice nacionalistů a populistů, jejichž platformy ale většinou nenabízí pragmatické ani udržitelné alternativy.

Turecký spisovatel Orhan Pamuk, jeden ze signatářů proevropského manifestu, prohlásil, že Evropa není primárně geografické označení, ale soubor hodnot, které se v ní zrodily a které jsou nadále inspirací pro zbytek světa. Podle osobností, které společné prohlášení podepsaly, se právě o těchto hodnotách rozhodne v jarních volbách. Hlasy českých voličů by v nich proto neměly chybět.

O autorovi: Kateřina Velíšková

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace