Tisíce lidí v Srbsku protestují proti vítězství premiéra Vučiće

  • Tomáš Krajňák
  • 10.4.2017 08:22

Současný srbský premiér Aleksandar Vučić byl v neděli 2. dubna zvolen novým prezidentem Srbska a do úřadu se chystá nastoupit koncem května. Tento posun z premiéra na prezidenta potvrdila volba již v prvním kole, kdy si Vučić zajistil většinu zhruba 55 % hlasy. Ač se zdá vítězství na první pohled jako jednoznačné a nezpochybnitelné, odpůrci Vučiće zdůrazňují demokratický deficit, jenž provázel volby, a obávají se jeho prohlubování. Povolební týden se tak nesl ve znamení protestů tisíců lidí v předních srbských městech.

Polarizace srbské společnosti odmaskovaná a znásobená prezidentskou volbou reflektuje globální vývojové tendence v posledních letech a měsících. Nejviditelnější odpor vůči Vučićovi přichází od mladých a liberálních skupin. Studenti a další liberálně naladění demonstranti zaplavili ulice hlavních urbánních center jako jsou Bělehrad, Novi Sad a Niš, ale protesty se rozšířily i do dalších větších měst. Naopak Vučićovi podporovatelé pocházejí spíše z rurálního a konzervativního prostředí. Situace samozřejmě není zcela černobílá a co více, zejména opozice se zdá být roztříštěná. Současné protesty i předvolební opoziční kampaň nedokázaly najít společného lídra, který by opozici dokázal zmobilizovat.

Přesto demonstranty spojuje obava z autokratického směřování země. Pozice prezidenta je v Srbsku sice spíše formálního charakteru, ale slabiny srbského politického systému umožní Vučićovi zůstat de facto u moci, která stále sílí. Nový prezident se nemusí vzdát své pozice ve straně a jelikož jsou kandidáti do parlamentu vybíráni prostřednictvím uzavřeného systému politických stran, složení většiny parlamentu bude určovat vedení Srbské pokrokové strany v čele s Vučićem. Ten navíc z pozice prezidenta bude jmenovat premiéra, který může sloužit pouze jako prodloužená ruka Vučiće. Nicméně asi největší znepokojení vyvolává Vučićova kontrola médií, která jej měla silně protěžovat během volební kampaně. Zastrašování voličů a uplácení jsou další zmiňované důvody, proč demonstranti považují volby za zmanipulované.

Tato obvinění přitom nejsou zcela jistě v souladu s přístupovým procesem do EU. Vučić by rád připravil Srbsko ke vstupu do bloku k roku 2019. A zdá se, že v současnosti jsou tomuto kroku nakloněni i přední představitelé EU, kteří doufají v pokračování reforem. Ti poukazují i na bující korupční prostředí. Vučić ale zároveň touží po udržování tradičně silných vztahů s Ruskem a otázkou zůstává, zda mu balancování mezi Západem a Východem, vedle kosovského problému, nemůže v přijetí do EU uškodit. Paralelu mezi Vučićem a Putinem, případně Erdoğanem, zdůrazňují právě jeho liberální odpůrci, kteří poukazují na diktátorské směřování země. Vučić však na protesty reagoval s poklidem a dokud vše probíhá mírově, tak má dle jeho slov každý nárok vyjádřit svůj názor. Absence jasného lídra opozice vyvolává pochybnosti o dlouhodobém setrvání aktivistů v ulicích. Pokud však protesty přetrvají, Vučićova rétorika může nabrat důraznější a více „východní“ podobu.

O autorovi: Tomáš Krajňák

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace