Plánované škrty ve výdajích na obranu omezí schopnost AČR efektivně čelit budoucím výzvám

  • Pavel Hanosek
  • 29.4.2020 07:59

Česká vláda plánuje mírnit negativní ekonomické dopady pandemie onemocnění covid-19 přesunutím financí z rozpočtu na obranu a odkladem nákupů vojenské techniky a výzbroje pro Armádu České republiky (AČR). Hrozí tak další oddálení nutné modernizace české armády, kterou vláda sama schválila. AČR je ale klíčovou složkou nasazovanou v krizových situacích, včetně té současné. Snižováním výdajů na obranu bude docházet k omezování schopností armády zvládat budoucí krize, čelit aktuálním bezpečnostním hrozbám i dostávat svým závazkům vůči partnerům v NATO.

Současná pandemie onemocnění covid-19 může mít negativní dopad na domácí i světovou ekonomiku. Vlády jednotlivých zemí se proto snaží přijít s opatřeními, která by pokryla výjimečné výdaje ze státních rozpočtů na boj s pandemií a pomohla oslabeným domácím ekonomikám. V České republice je jedním z plánovaných opatření omezení výdajů na obranu. Vyplývá to z dřívějších vyjádření představitelů vlády, které premiér Babiš zopakoval 15. 4. v rozhovoru pro Českou televizi. Vláda již nyní na následující roky počítá s menšími výdaji na obranu, než jaké schválila v koncepci výstavby AČR v říjnu 2019. Armáda přitom nyní, společně se zdravotníky, policisty a dalšími složkami IZS, tvoří první linii v boji proti koronaviru.  

Omezování výdajů na obranu patří již nějakou dobu ke klasickým přístupům v tvorbě státních rozpočtů. Například po ekonomické krizi v roce 2008 byla armáda jednou ze složek státu, které se musely popasovat s významným snížením finančních prostředků na svou činnost. Avšak i při pohledu na přehled vojenských rozpočtů můžeme vidět, že i v současné době ekonomického růstu se výdaje na obranu ani zdaleka nepřibližují dvou procentům hrubého domácího produktu (HDP), jenž se Česko společně se všemi členskými státy NATO v září 2014 na summitu ve Walesu zavázaly vydávat na obranu.

Více než dekádu od předcházející ekonomické krize se česká armáda stále vzpamatovává z předcházejících škrtů. Před pandemií se situace začala zlepšovat. V plánu byla řada rozsáhlých akvizic, včetně největší zakázky v historii české armády od roku 1989 na obrněná vozidla BVP. Ta armáda potřebuje mimojiné ke splnění svého závazku na příspěvek do vznikající tzv. “těžké brigády” v rámci NATO. Právě nákup bojových vozidel pěchoty (BVP) chce vláda aktuálně odložit. Podobně ohrožené jsou i další nákupy vojenské výzbroje. 

„V této chvíli asi není situace na to, abychom kupovali BVP za 50 miliard. Víceméně jsme se domluvili s resortem obrany, že to přibrzdíme.“

premiér Andrej Babiš, 18.4.2020 na TK po jednání vlády

 

Vládní politika je nekoncepční

Návrh škrtů na obranu reflektuje absenci promyšlené koncepce vládní politiky ANO a ČSSD. Namísto dlouhodobých perspektiv se vládní rozhodnutí zaměřují na krátkodobé kroky s větším potenciálem volebního zisku. V roce 2018 vláda rozpustila ze strategického rezervního fondu 22 miliard korun. Tyto prostředky mimojiné využila k financování významných slev na jízdném pro studenty a seniory. 

Obdobně nekoncepční přístup má současná vláda i ke správě státních hmotných rezerv. A nejedná se pouze o chybějící roušky a další zdravotnický materiál, který musela v době vypuknutí epidemie onemocnění covid-19 složitě a improvizovaně dovážet ze zahraničí. Ostatně požadavek na nízký počet roušek, konkrétně 10 000, byl neměnný od roku 2006.

V roce 2019 současná vláda také rozhodla o prodeji státních rezerv vzácných kovů. Ty by v případě výjimečných situací, jako je dlouhodobější výpadek dodávek, mohly ochromit chod pro stát strategicky důležitých odvětví. Kontroverzní situaci nakonec vyřešil až koronavirus.  Správa rezerv nově kovy buď prodávat nemusí vůbec, nebo si peníze utržené z prodeje může ponechat na zvláštním účtu, který slouží k financování obměn hmotných rezerv. I ve světle současné pandemie se ukazuje, že přílišné spoléhání se na dodávky strategického materiálu ze zahraničí není pro stát z dlouhodobého hlediska vhodné a tento přístup bude nutné přehodnotit.

 

Dvakrát měř, jednou škrtej

Je samozřejmé, že v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19 vláda musí hledat finance na podporu zdravotnictví a domácí ekonomiky. Škrty v rozpočtu obrany a odsouváním velkých dlouhodobě plánovaných vojenských zakázek si ale Česká republika zadělává na další problémy v budoucnosti. Rizik spojených s tímto postupem je hned několik.

Armáda ČR se musí pravidelně vypořádávat s výzvami v postkonfliktních a válečných oblastech. V současné době působí AČR v rámci mise KFOR v Kosovu. Své vojáky má Česká republika také v Mali a v rámci mise Resolute Support v Afghánistánu. Každá taková operace vyžaduje jinou techniku a jinou přípravu. 

Ještě zásadnější ovšem je, že i v Evropě existuje řada hrozeb, které by v případě eskalace vyvolala rozsáhlé krize a které vyžadují nasazení armády. Jde například o riziko vypuknutí nové rozsáhlé migrační vlny, obnovení konfliktu v zemích bývalé Jugoslávie, rozšíření války na Ukrajině nebo rozsáhlé vlivové operace, především ze strany Ruska či Číny, o kterých informovala Bezpečnostní informační služba ve výroční zprávě za rok 2018

 

“Pro zachování akceschopnosti AČR je nezbytné vedle kvalitního výcviku zajistit i modernizaci techniky, která armádě umožní čelit výzvám moderního bojiště.”

 

Udržení akceschopnosti armády je pro národní bezpečnost důležité i mimo krizový stav. AČR působí mimojiné v rámci aliančních sil Posílené předsunuté přítomnosti (Enhanced Forward Presence), kterou NATO nasazuje na své východní hranici v Pobaltí a Polsku. Posílená předsunutá přítomnost je dobrým příkladem principu odstrašení v praxi, s kterým Severoatlantická aliance dlouhodobě pracuje, aby zajistila bezpečnost všem svým členským státům. Princip odstrašení předpokládá dostatečně velkou obrannou sílu aliance, která činí jakýkoli útok na jejich členy nesmyslným. Škrty v rozpočtech na obranu a zanedbávání rozvoje armády dochází k oslabování tohoto principu a v konečném důsledku i narušování obranných schopností jak jednotlivých členských států, tak aliance jako celku.

Pro zachování akceschopnosti AČR je proto nezbytné vedle kvalitního výcviku zajistit i modernizaci techniky, která armádě umožní čelit výzvám moderního bojiště. S dalšími vládními škrty v rozpočtu by mohlo docházet ke snižování konkurenceschopnosti a vytratit se může i klíčová hodnota interoperability se spojenci v NATO. 

 

Předkoronavirové hrozby jsou tu stále s námi

Přestože Česko kvůli pandemii uzavřelo hranice, nemělo by se uzavírat samo do sebe a zapomínat na zbytek světa. Spolupráce se spojenci v rámci NATO a EU je zásadní pro vypořádávání se s hrozbami, z nichž některé byly onemocněním covid-19 ještě umocněné. 

V polovině dubna se Česko stalo terčem kybernetických útoků. Cílem byly mimo jiné nemocnice, tedy instituce, které jsou obecně velmi zranitelné, natož v době, kdy se musí vypořádávat s koronavirovou pandemií. České republice se jednak dostalo diplomatické podpory od ministra zahraničí USA Mikea Pompea, jednak české úřady při podobných incidentech pracují i s poznatky partnerů, což byl pravděpodobně i tento případ. Mnohdy jsou to právě informace od spojenců, které dokáží probíhající kybernetický útok odhalit a čelit mu.

 

“Spolupráce se spojenci v rámci NATO a EU je zásadní pro vypořádávání se s hrozbami, z nichž některé byly onemocněním covid-19 ještě umocněné.”

 

V souvislosti s koronavirovou pandemií mohou napáchat větší škody než obvykle i dezinformační kampaně a vlivové operace Ruska a Číny, protože rozdmýchávají strach, napětí a nedůvěru v instituce u již tak těžce zkoušené veřejnosti. Příkladem může být snaha ruských médií vinit za vypuknutí pandemie USA. V domácím prostředí ji šířil například Sputnik, ale přebraly ho i další české dezinformační platformy. Čínský režim se pak od počátku snaží o to, aby nebyl vnímán jako ten, kdo svým netrasparentním přístupem přispěl k propuknutí globální pandemie. Naopak se pokouší posilovat svou image státu, který krizi efektivně zvládl. V tomto úsilí je Čína v ČR skutečně relativně úspěšná a politické špičky ji v předchozích dnech často dávaly za svůj vzor.

Armáda se může zdát jako snadný cíl pro hledání úspor při řešení ekonomických důsledků pandemie covid-19. Než však vláda učiní rozhodnutí, kterým rozpočet armády omezí, měla by pečlivě zvážit, jaké důsledky bude takový krok mít pro připravenost České republiky na budoucí krize a bezpečnostní hrozby, stejně jako vztahy s aliančními partnery. Česká vláda se musí soustředit na koncepční politiku a naplňování dlouhodobých strategických cílů. Jen tehdy má šanci čelit bezpečnostním výzvám dnešní doby. Nevíme, jakého charakteru bude další krize a kdy přesně přijde. Jisté ale je, že se nám krize do budoucna nevyhnou a že pro jejich zvládnutí budeme potřebovat kvalitně připravenou armádu.

O autorovi: Pavel Hanosek

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace