Odstoupení od paktu OSN o migraci může přinést problémy

  • Kateřina Velíšková a Martin Macq
  • 9.11.2018 08:14

Právně nezávazný pakt OSN o migraci, který předběžně přijaly všechny státy kromě USA, v posledních týdnech budí rozpory uvnitř Evropské unie. Maďarsko a Rakousko se rozhodly od úmluvy odstoupit a podobný verdikt pravděpodobně vynesou i vlády Polska a České republiky. Mnohé z argumentů proti přijetí jsou přitom založeny na zavádějících informacích a nejednotná pozice států EU může nadále ohrozit jednotný přístup k migraci uvnitř Unie.

Globální dohoda o bezpečné, řízené a legální migraci je právně nezávazný dokument, jehož cílem je podpořit mezinárodní spolupráci v oblasti migrace a zajistit ochranu a pomoc migrantům nezávisle na jejich zákonném statutu. Jeho obsah je ve formě doporučení a návrhů opatření, které mají jednotlivým státům pomoci zlepšit legislativu v oblasti migrace a rozšířit mezinárodní formy spolupráce napříč zdrojovými, tranzitními i cílovými zeměmi migrace. Velká část dokumentu se také zaměřuje na lepší sběr a analýzu dat o migraci a jejich sdílení na mezinárodní úrovni.

"Trumpova administrativa uvedla, že úmluva stojí v rozporu s imigrační politikou Spojených států a označila ji za hrozbu pro americkou suverenitu."

Přestože je dokument formulován ve formě doporučení, přilákal již také významnou kritiku. USA se chopilo vedení a odstoupilo od dohody v červenci minulého roku ještě před jejím schválením. Trumpova administrativa uvedla, že úmluva stojí v rozporu s imigrační politikou Spojených států a označila ji za hrozbu pro americkou suverenitu. Podobné argumenty použilo i Maďarsko, které oznámilo, že úmluva jde proti bezpečnostním zájmům země. Rakouský kancléř Sebastian Kurz zase vyjádřil obavu, že by dokument mohl vést k legitimizaci nelegální migrace.

Svůj nesouhlas se zněním dohody v neposlední řadě vyjádřil také český premiér Andrej Babiš. Babišův argument pro nepřijetí spočívá v tom, že dokument dle něj dostatečně nerozlišuje mezi legální a nelegální migrací a že by Česku přinesl nové povinnosti. Svůj postoj shrnul v říjnovém rozhovoru pro polský deník Gazeta Prawna: „Znepokojuje mě, že na základě té dohody budeme mít nějaké povinnosti spojené s přijímáním uprchlíků.”

Babišovy argumenty se přitom dají jednoduše vyvrátit. Rozdíl mezi legální a nelegální migrací nechává dokument v jurisdikci národních států, zabývá se migranty a nikoli uprchlíky a úroveň jeho implementace zůstává na rozhodnutí každého státu, který se podpisem k žádným legálním povinnostem neupisuje.

"Relativně nekontroverzní úmluva OSN se v současné době ve střední Evropě interpretuje zavádějícím a populistickým způsobem."

Zdá se tedy, že relativně nekontroverzní úmluva OSN se v současné době ve střední Evropě interpretuje zavádějícím a populistickým způsobem. Rozhodnutí Rakouska a Maďarska od dohody odstoupit dost možná ovlivní další státy včetně České republiky, které tak jasně udělí větší prioritu své domácí politice než zahraniční ve vztahu k EU a OSN.

Takové stanovisko by ale zároveň dále stupňovalo vnitřní rozpolcenost EU ohledně migrační otázky. Pokud země Visegrádu k úmluvě definitivně nepřistoupí, jejich rozhodnutí pravděpodobně potvrdí dlouhodobé stanovisko Bruselu, který země V4 opakovaně kritizuje za jejich neochotu převzít svou část zodpovědnosti za osud EU. Odstoupení od úmluvy také dále podpoří štěpení na západní a východní křídlo EU, ve kterých čím dál více sílí rozdílné přístupy k budoucnosti Unie a rozdílné názory na potřeby národní suverenity a mezinárodní spolupráce. Odmítnutí paktu na druhou stranu otevírá dveře užší spolupráci středoevropských republik v oblasti obranné a migrační politiky. Případné výhody odstoupení od úmluvy OSN jsou ale zatím nanejvýš nejisté a v dlouhodobém výhledu mohou přinést Visegrádskému regionu další obtíže.

Celý text Globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci si můžete přečíst zde.

 

O autorovi: Kateřina Velíšková a Martin Macq

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace