Operace Sentinelle se potýká s problémy

Lednové útoky na redakci francouzského časopisu Charlie Hebdo z roku 2015 přinutily místní vládu věnovat se nastavení bezpečnostního aparátu, a iniciovaly tak změny, jejichž naléhavost ještě více potvrdily další teroristické útoky v pařížském Bataclanu a Nice. Tyto změny a opatření však v mnohých ohledech nepřinesly kýžené výsledky, naopak jsou často terčem kritiky z řad expertů i samotných bezpečnostních složek.

Vigipirate a Sentinelle

Francouzská vláda, která se po lednových útocích stala terčem kritiky, 12. ledna spustila tzv. operaci Sentinelle, jež vycházela z minulých zkušeností a rámcově se opírala o Bílou knihu obrany z roku 2013. Šlo o aktualizaci tzv. plánu Vigipirate, který byl poprvé představen již v roce 1978. Od prosince 2016 pak platí aktuální verze plánu Vigipirate, který stanovuje tři stupně pohotovosti, prvním stupněm je bdělost, druhým stupněm je posílená bezpečnost a třetím nejvyšším stupněm je urgentní nebezpečí útoku. V současnosti je v zemi vyhlášen druhý stupeň.

Základním principem operace Sentinelle je nasazení vojenských sil jakožto podpory operací složek vnitřní bezpečnosti (Forces de sécurité intérieure – FSI). Při vážných krizových situacích lze takto nasadit až 10 000 vojáků. Celý mechanismus byl však vytvořen pro přechodné nouzové období, a nikoliv pro déletrvající stav. V současnosti je nasazeno kolem 7 000 vojáků, kteří jsou přiděleni k FSI po celé Francii, kdy 3 000 mužů slouží jako záloha připravená k dodatečnému nasazení v případě nouze. Ukázalo se však, že armáda kvůli nasazení značného počtu jednotek na vlastním území musela pro zahraniční mise z nedostatku personálu využít útvary mimo aktivní službu či ty, které nebyly ve stavu plné nasaditelnosti. Dalším problematickým aspektem byla morální a psychologická únava nasazených vojáků či nízká přidaná hodnota, podle expertů jsou vojáci pro udržování vnitřní bezpečnosti „silami třetí kategorie“, kdy jsou využíváni primárně pro střežení rizikových míst jako jsou synagogy, mešity či školy, čímž je značně snížena jejich operační hodnota. Bezpečnostní složky se ani nyní nedočkají uvolnění permanentního nasazení, neboť 6. července bylo ve Francii odhlasováno již šesté a poslední prodloužení výjimečného stavu, a to do 1. listopadu 2017. 

„Zde je nutno podotknout, že nelze vysledovat jasný systém v tom, jaké jednotky a v jakých případech zasahují.“

 Systém nasazení složek FSI v rámci operace Sentinelle

V rámci FSI funguje pro krizové situace rozdělení sil na dvou úrovních, první úrovní je rozdělení kompetencí na policii a četnictvo, druhou úrovní je dělení na řadové síly a jednotky zvláštního určení. Standardním postupem tudíž bylo, že řadové policejní a četnické jednotky v případě krizového scénáře uzavřely oblast a vyčkaly na příjezd specializovaných zásahových jednotek BRI či BAC a v extrémně kritických situacích jednotek RAID a GIGN. RAID je speciální zásahovou jednotkou Francouzské národní policie, GIGN je obdobnou jednotkou spadající pod četnictvo (Gendarmerie). Obě jednotky jsou určeny k nasazení proti vysoce nebezpečným pachatelům, v operacích na záchranu rukojmích či protiteroristických operacích. Zde je nutno podotknout, že nelze vysledovat jasný systém v tom, jaké jednotky a v jakých případech zasahují, jelikož v případě Charlie Hebdo zasahovala právě GIGN četnictva, v Bataclanu to ale byla „pouze“ BRI. GIGN jakožto jednotka vyššího řádu nebyla přivolána, což je pro takto kritickou operaci poněkud nezvyklé. Incidenty v Charlie Hebdo a následně v Bataclanu ukázaly, že pokud není primárním cílem teroristů vzít rukojmí a vyjednávat, je delší reakční doba pro příjezd specializovaných útvarů kontraproduktivní. Proto došlo k rozhodnutí, že všichni členové FSI musí být adekvátně vybaveni a vycvičeni tak, aby byli schopni v podobných situacích sami zasahovat. To se také promítlo v Národním intervenčním plánu z dubna 2016 připraveném týmem ministra vnitra Bernarda Cazaneuva. Tento krok spadá do tzv. Postupu nejvyšší nouze, který opravňuje k zásahu veškeré jednotky FSI pro okamžité zmírnění škod působených útočníky. Tato vize se však ukázala jako extrémně náročná na realizaci, co týká finančních a časových nákladů a navíc se postupně ukázalo, že ve Francii není dostatek vhodných střelnic, aby byl zajištěn včasný adekvátní výcvik všech složek FSI.


Organizační diagram FSI a přidružených orgánů. Copyright: Evropský bezpečnostní žurnál. 

Neméně důležitým zjištěním, které vyvstalo po útocích z roku 2015 byly nedostatky ve výzbroji nejen řadových sil FSI, ale i elitních útvarů RAID či GIGN. Samopaly ráže 9 mm byly proti teroristům vybaveným neprůstřelnými vestami ukrytými pod oblečením nedostatečně účinné a útočné pušky standardní ráže NATO 5,56x45 mm postrádaly dostatečný zastavovací účinek. Oproti tomu zbraně útočníků, vesměs typu AK či jejich derivátů, používají výkonnější náboj 7,62x39 mm, který má lepší průbojný a zastavovací účinek. Při výběrovém řízení a náročných zkouškách nové útočné pušky v ráži 7,62x39 mm pro jednotku GIGN uspěla Česká zbrojovka se svou novou verzí útočné pušky BREN 2 s devítipalcovou hlavní.

 „Podle francouzského ministra Gérarda Collomba má dojít k reformě operace Sentinelle, kdy by zhruba 3 500 vojáků mělo operovat v přidělených lokalitách a zbývajících 3 500 by bylo flexibilně nasaditelných.“

I přes tento pozitivní krok ve vylepšení výzbroje jednotek je otázkou, jaká bude budoucnost operace Sentinelle. Prezident Macron sice oznámil, že chce ukončit 14 měsíců trvající výjimečný stav, avšak některé své zvláštní pravomoci chce permanentně zakotvit v rámci zákonů, čímž vzbudil ostrou kritiku soudců i zastánců lidských práv. Jde především o domovní prohlídky a zatýkání bez náležitého povolení, nový zákon by dále normalizoval zákazy protestních pochodů či uzavírání náboženských center při podezření ze spojitosti s extremismem. Tento návrh byl ve středu 19. července schválen v prvním čtení ve francouzském senátu, Národní shromáždění ho bude schvalovat v říjnu. Podle francouzského ministra Gérarda Collomba má dojít k reformě operace Sentinelle, kdy by zhruba 3 500 vojáků mělo operovat v přidělených lokalitách a zbývajících 3 500 by bylo flexibilně nasaditelných. To by sice mělo umožnit pružněji reagovat na možné hrozby na různých místech Francie, neřeší to však přetíženost nasazených vojáků i policejních sil.

Operace Sentinelle ve snaze posílit bezpečnost země před teroristickými útoky přetížila ozbrojené složky a rozhodnutí zakotvit některá opatření v zákoně jsou problematickou a zneužitelnou záležitostí z hlediska lidských práv. Ani tato opatření však nemohou zcela odstranit riziko útoků. Francouzská vláda bude proto muset i nadále řešit stávající nedostatky a přizpůsobit tomu svou politiku, zejména poté, co v listopadu oficiálně vyprší platnost operace Sentinelle.

O autorovi: Redakce ESJ

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace