Obchod s lidmi: Skrytý, i když všem na očích

  • Tomáš Opat
  • 5.11.2018 07:29

I přes mnohé snahy o veřejnou osvětu panuje mezi lidmi stále stereotypní představa o oběti obchodu s lidmi jako o spoutané dívce zavřené v temné místnosti. To je však jen malá, i když nezanedbatelná část. Žena či muž z jakýchkoli sociálních podmínek se může stát obětí obchodu s lidmi a na první pohled to nemusí být vůbec patrné. Setkáváme se tak s nimi na denním světle kdekoli na světě. Snahy o potírání obchodu s lidmi se nutně musí pojit s prevencí, osvětou společnosti a péčí o jeho oběti. Následujících několik odstavců představí, co vše spadá do obchodu s lidmi, jak moc je světově rozšířen a jaké jsou jeho nejčastější formy.

Tento článek je první ze série článků zabývajících se obchodem s lidmi, kterému se, ačkoli ničí životy milionům lidí po celém světě, věnuje jen velmi malá pozornost a s nímž je spojeno mnoho mýtů.

 

Definice

Prvně je důležité vymezit, co se vlastně pod pojmem obchod s lidmi rozumí. Mezinárodní rámec pro definici obchodu s lidmi přinesl v roce 2003 Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zvláště se ženami a dětmi (Palermský protokol). Ten ukládá státům, aby přijaly do svých právních řádů trestný čin obchodu s lidmi definovaný třemi hlavními znaky:

 

Způsobem jednání

Tím může být najímání, doprava, ukrývání nebo přijímání osob, je tedy postihována každá část řetězce, kterým si oběť obchodu s lidmi prochází.

Metodou použitou k získání oběti

Tedy použitím síly, nátlakem, únosem, lstí, podvodem, zneužitím pravomoci nebo situace bezbrannosti. I při souhlasu oběti je čin trestný, pokud by bylo použito některé z těchto metod. U dětí se k těmto metodám nepřihlíží, stačí pouhý účel vykořisťování.

Účelem obchodu s lidmi

Vykořisťováním za účelem prostituce, jinými formami sexuálního vykořisťování, nucenou prací, otroctvím nebo praktikami jemu podobnými, nevolnictvím, ale také odstraňováním orgánů.

 

Ačkoli je definice, kterou stanovil Palermský protokol, sama o sobě nezávazná, státy mají povinnost ji implementovat do svých právních řádů tak, aby byly zachovány její hlavní body. Na první pohled se jedná o velmi dobrou definici, která pomáhá sjednotit právní řády států, aby bylo možné proti tomuto zločinu bojovat mezinárodně. Na druhou stranu jí je často vytýkáno, že se zabývá především samotným trestáním obchodu s lidmi a nikoli snahám o jeho předcházení, popřípadě pomocí obětem. Od doby, kdy byl Protokol přijat, implementovala jeho text do svých právních řádů naprostá většina států. V současné době je ale potřeba, aby se od pouhé kriminalizace přešlo k vymáhání a koordinovanému postupu proti modernímu otroctví včetně jeho původních příčin. Také je třeba zaměřit se na pomoc obětem a péči o ně, které se jinak často do otroctví dostávají znovu i po jejich prvotním vysvobození.

Rozsah

Zmapovat rozsah obchodu s lidmi lze jen velmi obtížně. Oběti jsou drženy v utajení a často jsou nuceny psát zavádějící zprávy svým známým, aby se úplně předešlo vyšetřování jejich zmizení. Odhaduje se, že je na světě mezi 20-30 miliony osob, které jsou oběťmi obchodu s lidmi. Nakolik je toto číslo reálné lze jen těžko odhadovat. Ačkoli nejčastějšími jsou jimi ženy (51 %), podíl mužů roste, a oproti roku 2006, kdy muži tvořili pouhých 12 %, dnes tvoří již 21 %. Dětské oběti jsou bohužel nejohroženější a nejrychleji rostoucí skupinou, dívky tvoří z celkového počtu 20 %, chlapci pak 8 %. Děti jsou zvláště vhodným cílem obchodníků s lidmi proto, že riziko jejich útěku je jen velmi malé a zlomení jejich vůle nevyžaduje velkou snahu. Kvůli tomu je obvyklý věk, kdy se dívky dostávají do sexuálního vykořisťování, třináct let.

Mapa hlavních oblastí a tras obchodu s lidmi. Copyright: DARPA graphic. 
"The appearance of U.S. Department of Defense (DoD) visual information does not imply or constitute DoD endorsement." 

Formy

Existuje mnoho forem moderního otroctví a jejich podíl se mění v závislosti na každém regionu a zemi. V kontextu střední a východní Evropy jde především o sexuální vykořisťování (65 %) a nucenou práci (23 %). Hranice mezi jednotlivými formami je však často jen velmi tenká a z oběti nucené práce se tak může snadno stát oběť sexuálního vykořisťování. To se děje především u domácích služebných, jejichž “majitelé” využívají jejich bezbrannosti k vlastní sexuální gratifikaci. Mezi další formy patří odběr orgánů, nucená manželství, dětští vojáci nebo nucená žebrota.

Obchod s lidmi je velmi rozšířenou a lukrativní formou zločinu. Bez koordinovaného mezinárodního postupu nebude jeho potírání nikdy úspěšné. Jednou z prvotních snah bylo sjednocení právní úpravy Palermským protokolem, který umožňuje lepší koordinaci a přehled o světovém rozšíření tohoto zločinu. Změny v zákoně však mohou pomoci pouze pokud bude zákon důsledně vymáhán. Tomu často brání rozšířená korupce, především v zemích východní Evropy a Blízkého východu. Pachatelé se tak často těší beztrestnosti a obětem se nedostává pomoci, i přestože o nich bezpečnostní složky ví. Vzhledem k nedostatečné péči se navíc oběti obchodu s lidmi dostávají, i po svém vysvobození, do tíživých životních podmínek, a stávají se tak opětovně vhodnými cíli obchodníků s lidmi.

V současné době je klíčové, aby se obchod s lidmi dostal do obecného povědomí, protože pomoci oběti se může dostat pouze pokud si jí někdo všimne a nahlásí ji/to státním složkám. Jen tak bude na státy vyvíjen tlak, aby proti tomuto fenoménu postupovaly.  Samotné razie a postihování pachatelů však nebudou stačit, pokud se státy nezaměří i na původní příčiny, proč se člověk stává obětí obchodu s lidmi. Zlepšení socioekonomických podmínek, důraz na vzdělání a osvěta ohledně situace moderních otroků a důsledků pro celou společnost jsou základními kameny pro snížení její poptávky i nabídky.

 

Další článek série se bude věnovat evropskému kontextu obchodu s lidmi, jeho hlavním příčinám a úskalím spojeným s bojem proti tomuto fenoménu.

O autorovi: Tomáš Opat

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace