Nová Hedvábná stezka na západním Balkáně a role čínských investic

Oblast západního Balkánu je v dnešní době územím, kde se střetávají zájmy Evropské unie, Ruska, Spojených států a relativně nově i Číny. Ta působí v regionu výrazněji od roku 2012, kdy byla založena platforma 16+1, která slibuje významné investice. Jsou to však čínské půjčky, které Evropskou komisi znepokojují, protože vedou k dluhové závislosti a tím komplikují přístupový proces do EU. Evropská unie musí na novou situaci rychle reagovat, není ale jasné, jakou pozici zaujme nový Evropský parlament po květnových volbách.

Tento článek je součástí série Special report: Zahraniční vliv v zemích západního Balkánu připravené ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung a EURACTIV.cz.

 

Země západního Balkánu disponují nízkou ekonomickou silou, nejsou také součástí žádných větších struktur, jakými jsou NATO nebo právě EU. Proto jsou tyto země zranitelnější vůči čínským aktivitám. „Platforma 16+1 je vstupní branou na evropský trh. Má propojit řecký přístav Pireus a západoevropské trhy skrz západní Balkán,“ říká Alexandr Lagazzi z pražského institutu EUROPEUM. Má tedy jít o přímé napojení na rozsáhlý čínský projekt Nové Hedvábné stezky, která má za cíl vybudování ekonomických vazeb v participujících regionech.

 

Čínské firmy konstantně posilují svou přítomnost a vliv na západním Balkáně, především v klíčových odvětvích jako jsou energetika nebo infrastruktura.

 

Úroveň dopravní infrastruktury na západním Balkáně je v kritickém stavu a tamní ekonomiky bojují s nedostatkem finančních prostředků. Čína se proto významně angažuje v budování komunikací, což jasně koreluje s úmyslem vybudovat z regionu tranzitní území. Krom dopravy se asijská velmoc angažuje v dalších strategických odvětvích, jako je energetika. Mimo jiné půjčuje potřebné finance na výstavbu nových uhelných elektráren či jejich modernizaci. Čínské polostátní a státní firmy tak v regionu získávají nezanedbatelný vliv v klíčových průmyslových odvětvích.

Působení EU na západním Balkáně se oproti Číně projevuje výrazně jinak, což vychází i z toho, že firmy v EU nejsou natolik provázány s politickými cíli daných zemí. V rámci Nástroje předvstupní pomoci (NPP II) asistuje EU zemím západního Balkánu s provedením potřebných reforem a projektů k posílení soutěživosti, rozvoje venkova nebo přeshraniční spolupráce. „Evropská unie se snaží strukturálně podpořit celou ekonomiku zemí na západním Balkáně, tedy státy jako takové. Jedna věc je stavba dálnice, kterou každý vidí, a druhá je podpora vzdělávání učitelů, která není viditelná hned,“ vysvětluje Lagazzi.

 

I přes zásadní disproporci v celkovém množství vynaložených prostředků na investice z EU a Číny jsou investice směřující do budování infrastruktury srovnatelné.

 

Evropská unie je nejvýznamnějším obchodním partnerem zemí západního Balkánu, odpovídá za 73 % vzájemného obchodu v porovnání s čínskými 5,7 %. Je také nejvýznamnějším investorem v oblasti více než 60 % veškerých přímých investic pochází z EU. Čína v tomto ohledu opět významně zaostává s pouhým 3% podílem. Množství investovaných prostředků do dopravních projektů je i přes zásadní disproporci v celkových investicích srovnatelné. To dokládá velký zájem Číny o budování komunikací na západním Balkáně. V otázce čínských ekonomických aktivit v regionu je však třeba se soustředit na půjčky, které představují důležitější a větší fenomén než investice.

Právě čínské půjčky zemím na západním Balkáně jsou tím, co Evropskou komisi znepokojuje. Prostředky ze zemí EU (například z Evropské banky pro obnovu a rozvoj) jsou obecně bezpečnější, avšak doprovázené řadou byrokratických pravidel pro jejich získání. „Z přibližování se k evropským standardům transparentnosti jsou země západního Balkánu již unavené. Cesta k evropským penězům je delší a poněkud složitější,“ říká Lagazzi. Právě komplexní pravidla mají zabránit neomezenému čerpání peněz, které by mohly způsobit kolaps ekonomiky či vytvoření dluhové závislosti.

 

„Obvykle si čínské firmy přivezou vlastní dělníky, v případě sporu má arbitráž probíhat v Číně podle čínského práva. To je pro země velikosti Černé Hory velký závazek“

 

V kontrastu s tímto složitým, ale bezpečným způsobem půjčování se půjčky z Číny prezentují jako jednoduchý způsob získání finančních prostředků bez “zbytečných podmínek”. Mnohdy jsou také úrokové sazby výhodnější než u evropských půjček, a tím pádem jsou lukrativnější. Finance z čínských zdrojů ale často přichází se specifickými podmínkami. „Obvykle si čínské firmy přivezou vlastní dělníky, v případě sporu má arbitráž probíhat v Číně podle čínského práva. To je pro země velikosti Černé Hory velký závazek,“ zdůrazňuje Lagazzi. Rozsáhlé infrastrukturní projekty financované z čínských zdrojů mají  proto pro západobalkánské státy často negativní důsledky. Ukázkovým příkladem je stavba dálnice mezi přístavem Bar v Černé Hoře a Bělehradem v Srbsku, kvůli které se Černá Hora ocitá v síti čínských dluhů.

 

Čína svými půjčkami a dalšími ekonomickými aktivitami vytváří nové překážky pro brzké a bezproblémové přijetí zemí v regionu do EU.

 

Evropská unie se v prostoru západního Balkánu angažuje dlouhodobě. I přesto jsou však Turecko, Rusko nebo právě Čína schopné posilovat svůj vliv v regionu.

Unie chce vytvořit bezpečné a stabilní sousedství, případně připravit okolní země pro přijetí do EU. Vliv Číny na západním Balkánu vytváří nová bezpečnostní dilemata a hrozbu přenášení čínského vlivu do EU. Čína podporuje výstavbu nových uhelných elektráren v době, kdy EU tlačí na energetickou transformaci a obrat k obnovitelným zdrojům. Kromě toho některé země regionu postupně upadají do ekonomické závislosti právě kvůli čínským půjčkám. To vytváří nové překážky pro potenciální vstup těchto států do EU.

Dle dokumentů Evropské komise se členství v EU nejvíce blíží Černá Hora a Srbsko, pro které byl stanoven nejbližší termín přistoupení na rok 2025. Nicméně v aktuální situaci, kdy je Srbsko příjemcem nejvýraznějších čínských půjček v regionu a Černá Hora se potýká s čínskými dluhy, se zdá, že pravděpodobnost brzkého přijetí klesá.

 

Evropská unie musí své požadavky na země na západním Balkáně lépe komunikovat, zásadní však bude také role Evropského parlamentu po květnových volbách.

 

Evropská unie si nicméně uvědomuje hrozbu, která pramení z čínských aktivit na západním Balkáně. Tento fakt potvrzuje i to, že předsednictví Rumunska stanovilo za jednu ze svých priorit právě integraci této oblasti. Otázka řešení aktuální situace je velice komplexní, naskýtá se však několik možností, které by měla EU zvolit k udržení svého vlivu.

Nabízí se urychlit vstup států západního Balkánu do EU, například snížením standardů pro přijetí, což s sebou nese výhody i rizika. Toto řešení je nicméně velmi nerealistické především kvůli množství legislativy, kterou musí přistupující státy bezpodmínečně implementovat.

Evropská unie by tudíž měla lépe komunikovat podmínky nutné pro přijetí zemí západního Balkánu. Klíčová je úprava nebo zatraktivnění předvstupních mechanismů tak, aby lépe konkurovaly čínským či ruským aktivitám. Vytrvání v současných iniciativách a aktivitách je však rovněž zásadní. Západní Balkán je součástí evropských projektů Erasmus+, díky nástroji předvstupní pomoci získává evropské dotace a prohlubuje své napojení na Evropskou unii. Evropská soft power v regionu je tak stále velmi výrazná a v aktivitách je žádoucí vytrvat.

Od roku 2014 pořádá EU každoroční summit zabývající se integrací západního Balkánu. Další takový summit se uskuteční na počátku července 2019 v polské Poznani. Evropská unie musí vytrvat ve svém snažení a projevovat zemím v regionu svou náklonnost a skutečnou vůli je přijmout. Ze všeho nejdůležitější je však jednat rychle, protože příležitosti pomalu, ale jistě mizí. Rychlost rozhodování nicméně z velké části závisí na nově zvolených členech Evropského parlamentu.

 


Článek byl vydán ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung. Heinrich-Böll-Stiftung nenese odpovědnost za názory autora.


 

O autorovi: Pavel Hanosek

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace