Nord Stream 2 by zvýšil závislost Evropy na ruském plynu

Návrh na rozšíření kapacit současného plynovodu Nord Stream čelí několika překážkám

Rusko se v poslední době snaží prosadit nový plynovod, kterým by se vyhlo politicky složitému transportu přes Ukrajinu. Po krachu projektu South Stream se jeho pozornost přesunula k novému návrhu plynovodu přes Turecko, a nově i navýšení kapacity existujícího plynovodu Nord Stream. Ten byl dokončen v roce 2012, a vede plyn z Ruska přes Baltské moře přímo do Německa. Odtud pak plyn proudí přes přípojky dále do Evropy. Jeho výstavba přitom čelila kritice zejména ze strany středo- a východoevropských států, které varovaly před zvyšováním závislosti na ruském plynu. Podpis akcionářské dohody pak vyvolal novou kritiku ze strany České republiky, Polska, Slovenska a Ukrajiny. Spojené státy rovněž vyjádřily znepokojení nad navyšováním kapacity Nord Streamu tzv. projektem Nord Stream 2. V současné době existuje akcionářská dohoda mezi Gazpromem a evropskými společnostmi, které se na stavbě mají podílet - BASF, Engie, Royal Dutch Shell, OMV a E.ON. 

Podobně jako ostatní Ruskem navržené plynovody, i Nord Stream 2 by se musel podvolit evropské legislativě. To by v praxi znamenalo povinnost zpřístupnit část kapacity konkurenci, což však Gazprom dlouhodobě odmítá. Ačkoliv se toto pravidlo nevztahuje na samotný Nord Stream, omezuje na polovinu využitelnou kapacitu plynovodu OPAL, který vede plyn do České republiky. To ve výsledku omezuje i využitelnou kapacitu samotného Nord Streamu. Evropská komise prohlásila, že bude trvat na dodržení evropské legislativy při případné dostavbě Nord Streamu. Zajímavým je v tomto ohledu i rozhodnutí společnosti spustit aukce zemního plynu v Evropě, díky kterým by se ceny napříč regionem mohly lišit o něco méně než v minulosti. Nicméně zatím ohlášené aukce se týkají pouze malého množství plynu.

Dohoda mezi Gazpromem a jeho partnery vyvolala kritiku zejména v zemích střední a východní Evropy. Zejména Ukrajina sleduje zájem Gazpromu s obavami, jelikož se strachuje o vlastní energetickou bezpečnost. Ačkoliv se jí zatím daří získávat ruský plyn ze Slovenska díky reverznímu toku, Rusko je pro zemi stále důležitým dovozcem. V podobné situaci se nacházejí i další státy střední a východní Evropy. Ke kritice se připojil i premiér Sobotka, který podobně jako jeho protějšci v regionu poukázal na kontrast mezi oficiální evropskou politikou sankcí a dohodou mezi ruskou společností a německými společnostmi. Podle slovenského premiéra Fica se dokonce jedná o zradu západní Evropy na té východní. I Spojené státy vyjádřily znepokojení nad možnými dopady plánu na energetickou bezpečnost ve střední a východní Evropě. Ukrajina se nejvíc obává, že by mohla přijít o tranzitní poplatky, které jí v současnosti přinášejí téměř dvě miliardy dolarů ročně. O peníze by přišlo i Polsko a Slovensko, přes jejichž území v současné době rovněž plyn proudí.

Záměr Ruska připravit Ukrajinu o její pozici tranzitní země se nově projevil ve snaze o zdvojnásobení kapacity Nord Streamu. To vyvolává, podobně jako ostatní plynovody navržené Ruskem v posledních letech, obavy z navyšování závislosti na Rusku jako důležitém dovozci plynu a důsledném politickém vlivu. K těm se přidává i strach střední a východní Evropy z oslabení vlastní bezpečnosti v případě uskutečnění projektu. Zůstává však otázkou, zda k němu skutečně dojde, či jestli skončí podobně jako South Stream.

Fotografie ze spuštění původní části plynovodu Nord Stream (copyright profimedia.cz)

O autorovi: Tereza Krásová

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace