Napětí v Bosně: vstup do NATO a změna názvu Republiky srbské rozdělují společnost

Proces integrace do Severoatlantické aliance způsobuje napětí na západním Balkáně, především v Bosně a Hercegovině. Členství v NATO odmítá většina obyvatel Republiky srbské, jedné ze dvou entit tvořící bosenskou federaci, ve které mají převahu Srbové. Nejsilnější bosenská strana v odpověď podala návrh na změnu jména této entity, jelikož název údajně diskriminuje vůči obyvatelům jiného etnika. Bosňáci tímto krokem vytlačují Republiku srbskou ven z Bosny, což může vyvolat nenávist mezi etniky a potenciálně i nový konflikt na Balkáně.

Členové NATO podporují bosenskou integraci a v prosinci 2018 poprvé požádali Bosnu o vypracování takzvaného Ročního národního programu, který následuje již schválený akční plán pro členství. Cesta země do Aliance je ale ohrožena současnou politickou krizí v Bosně, kterou způsobilo selhání Daytonských mírových dohod. Dle nich je Bosna rozdělena na dvě federální entity, Republiku srbskou, kterou řídí Srbové, a Federaci Bosny a Hercegoviny, kde mají většinu muslimové a Chorvati. Navíc byla stvořena jen velmi slabá centrální vláda, ve které se na postu prezidenta střídají zástupci všech tří etnik. V tomto státě, který je často popisován jako nefunkční a kde etnická příslušnost převyšuje národní identitu, je napětí mezi skupinami neustále jen těsně pod povrchem.

 

Zatímco většina Bosňáků a Chorvatů vstup do aliance podporuje, Bosenští Srbové jsou výrazně proti němu.

 

Obyvatelé Bosny a Hercegoviny se v názoru na členství v NATO rozcházejí a to povětšinou dle entity, ve které žijí. Zatímco většina Bosňáků a Chorvatů vstup do aliance podporuje, Bosenští Srbové jsou výrazně proti němu. Milorad Dodik, představitel Bosenských Srbů a lídr nejsilnější strany v Republice srbské, se zasazuje o myšlenku vojenské neutrality namísto členství v jakékoli vojenské alianci včetně NATO. V tomto názoru ho podporuje Rusko, které vnímá Bosnu a Hercegovinu a západní Balkán jako novou oblast bojů o moc se Západem. Ruským cílem je udržet Bosnu mimo NATO a EU a zajistit, že zůstane etnicky rozdělená a náchylná k ruskému vlivu.

 

V reakci na zamítavý postoj Bosenských Srbů se největší strana Federace Bosny a Hercegoviny SDA rozhodla podat návrh na změnu jména Republiky srbské. 

 

Integrace do Severoatlantické aliance není možná bez souhlasu Republiky srbské. V reakci na zamítavý postoj Bosenských Srbů se největší strana Federace Bosny a Hercegoviny SDA rozhodla podat návrh na změnu jména Republiky srbské. Tento název totiž údajně diskriminuje vůči Bosňákům a Chorvatům. Změna jména by ale neznamenala zánik entity jako takové. Místo toho je v návrhu přejmenování na Republiku Srbů, Chorvatů a Bosňáků, což by mělo odstranit diskriminaci z ústavy státu. SDA se tak jednoznačně snaží vyvolat tlak na Bosenské Srby a jejich rozhodnutí o vojenské neutralitě.

Členové Severoatlantické aliance se zeměmi na západním Balkáně často spolupracují, především kvůli jejich významu pro bezpečnost Evropy. Zapojení Bosny a Hercegoviny a dalších sousedních států do NATO a EU by výrazně posílilo stabilitu regionu a snížilo riziko nové bosenské války, jelikož žádný z členských států Aliance od své integrace neměl konflikt na vlastním území. Navíc by se zmenšil i ruský vliv na Balkáně. Pokud ale spojenci nenajdou způsob, jak pracovat s obyvateli Bosny na reformování země, především odstraněním uzákoněných etnických rozdílů, může tamější napětí přerůst do dalšího konfliktu, který by ovlivnil celý region.

O autorovi: Marija Kadovic

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace