Během slovenského předsednictví je očekáván střet mezi EU a zástupci visegrádské čtyřky

  • Tadeáš Bajusz
  • 1.9.2016 11:36

Mezinárodní deník Financial Times v analýze uveřejněné tento týden (celý článek zde) poukazuje na obavy spojené se slovenským předsednictvím Radě EU, kdy by mohly eskalovat některé problematické body, na kterých se neshodnou zástupci visegrádské čtyřky s EU. Během slovenského předsednictví se uskuteční i setkání ministrů zahraničí (2. září) stejně jako summit nejvyšších představitelů států EU (16. září) a hlavním tématem bude budoucnost Evropské unie po brexitu. I když nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují, že Maďaři i Poláci zůstávají nejvíce ,,pro-evropskými" národy v celé Unii, již delší dobu dochází ke značným rozkolům mezi státy střední Evropy a EU v mnoha otázkách. Perspektivou ,,západních členů" EU se visegrádská čtyřka i přes výrazné benefity, které prozatím z prostředků EU čerpá, stává stále problematičtějším prvkem EU kvůli svým odmítavým postojům a dlouhodobé kritice, zatímco další státy východního křídla EU jsou méně kritickými členy (státy Pobaltí, Rumunsko a Bulharsko). Podle kritiků z visegrádské čtyřky však naopak Brusel nerespektuje volání po změnách ve fungování EU a je viněn ze vzniku ,,dvourychlostní Evropy", kdy není brán zřetel na slabší členské státy ani na případnou kritku, jejímž vyvrcholením byl právě brexit, který postavil Evropskou unii před existenční krizi.

Maďarský premiér Viktor Orbán je jedním z nejtvrdších kritiků EU v celé Evropě a po druhém vítězství strany FIDESZ v parlamentních volbách provedl kroky, kterými se vymezuje vůči EU a podle svých vlastních slov sám začíná budovat z Maďarska ,,iliberální stát". V poslední době je hlavním problematickým bodem ve vztazích mezi EU a Maďarskem především otázka vypořádávání se s příchodem uprchlíků, v nichž vidí Orbán zásadní bezpečnostní hrozbu a kvůli odmítavému postoji k jejich přerozdělení na bázi evropských kvót je v Maďarsku připravováno na 2. října referendum

Polsko, kde po posledních volbách získala parlamentní většinu euroskeptická strana Právo a spravedlnost, zavedlo v posledních měsících řadu reforem, kvůli nimž se dostalo do sporu s EU a to především v otázce reformy ústavního soudu, kterou byly podle EU ohroženy základní právní demokratické principy. Polská vláda se zároveň odmítavě staví k otázce přerozdělování uprchlíků a kriticky se vyjadřuje k dalším krokům, především v otázkách regulace a hlubší integrace v rámci EU. Polsko svými kroky zároveň zkomplikovalo výstavbu plynovodu Nord Stream 2, který je klíčovým energetickým krokem pro Německo, a konstruktivně se zapojuje především v rámci struktur NATO, ať se jednalo o červencový summit ve Varšavě nebo svou účastí na různých cvičeních.

Česká republika se snaží, i prostřednictvím častějších diplomatických cest do Berlína, obnovit německou důvěru a distancuje se od nejkritičtějších výroků maďarských a polských politiků, ale i česká vláda se staví kriticky k možnosti přerozdělování uprchlíků v rámci EU a odmítla i schválení bezvízového styku pro Turecko. Na druhou stranu premiér Bohuslav Sobotka v srpnu nastínil možnost vzniku evropské armády a jeho návrh byl pozitivně kvitován zástupci EU i Německa. Jako velmi problematické se jeví projevy prezidenta Miloše Zemana a především jeho postoj k imigraci a opakovaně vyjadřované sympatie k Rusku jsou velmi kriticky nazírány v Bruselu a častěji se objevují v německém a anglickém tisku. 

Slovenský premiér Robert Fico je také dlouhodobým kritikem EU, ale jeho kritický postoj k problémům spojeným s příchodem uprchlíků je v ostrém kontrastu s názory prezidenta Andreje Kisky, který je v zahraničním tisku často označován jako jeden z posledních ,,demokratických" a ,,liberálních" čelních politiků ve střední Evropě. Slovensko se zapojuje aktivně po boku ostatních států střední Evropy do misí NATO a jeho policejní síly pomáhají v Maďarsku s kontrolami na hranicích. 

Pro slovenské předsednictví zůstává tedy zásadní otázkou, zda se podaří najít společnou cestu pro budoucnost Evropské unie po odchodu Velké Británie a zda dokážou evropští představitelé čelit kritice a požadavkům států visegrádské čtyřky. Na jednu stranu Německo a Francie vidí šanci pro prohloubení vojenské a bezpečnostní spolupráce, kterou dlouhodobě Velká Británie odmítala, a EU by tak mohla získat potřebné nástroje k uplatňování efektivnější zahraniční politiky i k řešení vnitřních bezpečnostních problémů. Naopak pro některé politiky (nejen) visegrádské čtyřky představuje brexit okamžik, který by měl vést k přeměně Evropské unie i jejího dalšího směřování, kde by větší slovo měly získat právě národní státy a měla by se snížit míra zásahů i regulace na evropské úrovni. I když podle odborníků nejsou státy visegrádské čtyřky připraveny Evropskou unii opustit, pokračující rozepře by mohly vést k paralýze jejího fungování.

O autorovi: Tadeáš Bajusz

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace