Migrace jako nástroj ruské informační války

  • Pavlina Boyanova
  • 15.2.2019 07:51

Protiimigrační nálady v zemích střední a východní Evropy podkopávají autoritu Evropské unie a napomáhají Rusku. Expertní analýzy opakovaně dokazují, že Kreml podporuje antisystémová média ve státech Visegrádské čtyřky. Ve všech čtyřech zemích se přitom blíží významné volby, které odhalí dopady ruské informační války na evropský politický systém.

Ruské dezinformační kampaně v západních zemích (například ve Velké Británii) naráží na tuhý odpor a Kreml se často ocitá pod palbou kritiky za svou snahu o ovlivňování politických procesů v suverénních zemích. Země V4 však nadále čelí hlubokým vnitřním rozporům ohledně přístupu k ruským hybridním aktivitám na svém území.

Informační válka je součástí ruské strategie ,,války nové generace“. Tato strategie se zaměřuje na narušení nepřátelského systému skrze útočení na jeho nejslabší články s cílem podkopat důvěru veřejnosti v existující společenský řád.

 

Role migrace

Jedním ze způsobu, kterých Rusko využívá k prosazování svých politických cílů v zemích V4, je podněcování obav z migrace. Dle nedávného průzkumu Eurobarometru považuje zhruba 44 % slovenských, 45 % polských, 58 % českých a 56 % maďarských respondentů migraci za největší hrozbu, které EU v současnosti čelí. V očích velké části respondentů tedy migrace svou vážností převyšuje například hrozbu terorismu, zločinu, ekonomické krize nebo správy veřejných financí.

Rusko disponuje v jednotlivých zemích Visegrádu velkou mírou mediálního vlivu. Přístup Kremlu na území V4 je v mnohém srovnatelný s jeho strategií na Balkáně. K šíření dezinformačního obsahu užívá konspiračních webů, oficiálních zpravodajských médií jako je například Sputnik (v ruské, české i polské jazykové mutaci), televizních kanálů nebo pravidelných periodik. Vliv ruské propagandy na mainstreamová média je však ve většině zemí prakticky nulový. Výjimkou je Maďarsko, kde jsou i na stránkách mainstreamových médií ruské dezinformační narativy pozorovatelné.

Analýzy ruské role v šíření protiimigrační propagandy identifikovaly několik antisystémových médií, mezi něž patří například slovenské Hlavné správy, Slobodný vysielač a Zem a Vek. Tato média opakovaně vyobrazují Evropskou unii jako nedemokratickou organizaci, která ve skrytu organizuje masovou migraci a napomáhá islamizaci Evropy.

V Maďarsku je antiimigrační propaganda často šířena přímo vládou a ruské dezinformační kampaně se odráží v politice vládnoucí strany. Maďarský příklad ukazuje, že hrozbu migrace lze snadno zneužít k získání politického kapitálu.

 

Výhled do budoucna

Květnové volby do Evropské parlamentu se blíží mílovými kroky. V následujících dvou letech se rovněž odehrají klíčové všeobecné volby v Polsku a na Slovensku. Výsledky voleb mohou mít výrazný dopad na zahraničněpolitickou orientaci obou zemí a potenciálně urychlit jejich odklon od jádra EU.

Jak předpověděl Viktor Orbán, téma migrace může v nadcházejících volbách sehrát klíčovou roli, zvlášť s přihlédnutím k tomu, jak významnou pozici zaujímá v povědomí obyvatel středoevropských států. Narativy, které se objevují v prokremelských médiích, navíc často spojují podněcování strachu k migrantům s odporem vůči Evropské unii.

Lokální aktéři, kteří sdílí euroskeptickou a antiestablishmentovou rétoriku Kremlu a podporují kulturní a geopolitickou reorientaci Visegrádu směrem pryč od EU a NATO, tvoří ideální spojence pro ruské dezinformační úsilí. Jejich nakloněnost ruským narativům je často odměněna pozitivním vyobrazením v prokremelských médiích, která je označují za hrdinné ochránce národních zájmů. Tito lokální aktéři jsou zároveň zobrazováni jako alternativa k současné vládnoucí elitě v jednotlivých zemích.

Země Visegrádu, zejména Slovensko a Polsko, jsou obzvlášť zranitelné vůči podobným antiliberálním silám také kvůli tradiční nízké volební účasti, kterou jsou nechvalně proslulé. Pokud se stranám z obou stran politického spektra nepodaří zmobilizovat voliče, aby protidemokratickým silám čelili, rostoucí odpor vůči EU může snadno přerůst do politické roviny a ohrozit stabilitu současného uspořádání. Podobný výsledek by jistě napomohl ruské zahraniční politice, dopady na země Visegrádu by však byly vysoce negativní.

O autorovi: Pavlina Boyanova

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace