Migrace v kontextu českých demografických trendů

  • Konsorcium nevládních org pracujících s migranty
  • 25.10.2017 17:01

Migrace je nahlížena v první řadě optikou bezpečnosti a chápána v přímé souvislosti s radikalizací a terorismem. Domácí trh práce si mezitím v kontextu tříprocentní míry nezaměstnanosti žádá více a více zahraniční pracovní síly – o tom však zaměstnavatelé raději nemluví moc nahlas.

Současná společenská a politická diskuze o migraci v České republice je do podstatné míry ve vleku vypjatých emocí a silných výroků. Bezprostředním spouštěčem pro to byla tzv. evropská uprchlická krize roku 2015. Zatímco do té doby u nás nebyla migrace prakticky tématem, poté v řádu několika měsíců ovládla titulky novin i představivost veřejnosti.

Důsledkem je neúměrná akcentace některých aspektů a perspektiv na úkor jiných, neméně podstatných. Migrace je nahlížena v první řadě optikou bezpečnosti a chápána v přímé souvislosti s radikalizací a terorismem. Politici se předhánějí v tom, kdo rázněji oznámí nezbytnost zavřít hranice. Z migrantů se stává snadný terč nenávisti, často i fyzických útoků.

Tento úzce zaměřený pohled nám zabraňuje vidět migraci v tolik potřebných kontextech. Málo se hovoří o tom, že v ČR žije půl milionu převážně velmi dobře integrovaných cizinců. Ještě méně se dozvíme o negativních důsledcích, které by pro Česko měl pád schengenského prostoru, nemluvě o vystoupení z Evropské unie, které zaznívá i od parlamentních stran. Domácí trh práce si mezitím v kontextu tříprocentní míry nezaměstnanosti žádá více a více zahraniční pracovní síly – ani o tom však zaměstnavatelé raději nemluví moc nahlas.

Demografický vývoj

Pro Českou republiku platí obdobně většina výše uváděných poznatků týkajících se Evropské unie jako celku. Ve většině relevantních statistik se ČR pohybuje okolo průměru EU.

Zdroj: ČSU

V letech 2002–2005 zaznamenala ČR přirozený úbytek počtu obyvatel, vyvážený pouze v důsledku kladné míry migrace. Následujících několik let mělo Česko mírný meziroční přírůstek obyvatel, a to především v důsledku dospění silné generace tzv. Husákových dětí do produktivního věku. Přesto tento přírůstek rozsahem zdaleka neodpovídal počtu příslušníků této silné generace (viz následující graf zobrazující věkovou strukturu obyvatel ČR). V současné době se přirozený přírůstek pohybuje kolem nuly a každoroční ca. 25tisícový nárůst obyvatel má na svědomí téměř bezvýhradně pozitivní míra migrace.

 

V Česku mezi migrujícími cizinci zdaleka převažují lidé v produktivním věku, a to u obou pohlaví.

 

Stejně jako v dalších unijních zemích, i v Česku mezi migrujícími cizinci zdaleka převažují lidé v produktivním věku, a to u obou pohlaví. Níže uvedený graf zahrnuje mezi cizince také občany EU (tvořící přes 40 % cizinců žijících v ČR). Z podrobnějších dat zveřejněných Českou demografickou společností vyčteme, že občané Ukrajiny svou věkovou skladbou odpovídají průměru mezi cizinci, občané Vietnamu jsou o něco silněji zastoupeni kolem 50 let věku, ale stejně tak i pod 30 let věku, a občané Ruska mají významně silnější než průměrné zastoupení kolem 20 let věku.

Z celkového počtu 493 500 cizinců dlouhodobě pobývajících v ČR k 31. 12. 2016 tvořily 215 500 (43,7 %) ženy, což odpovídá průměru EU. Poměr žen je nižší u mobilních občanů EU (39,2 %), naopak u občanek třetích zemí se blíží paritě s muži (46,9 %). Podíváme-li se na jednotlivé země původu migrantek mimo EU 28, najdeme u početnějších komunit největší poměrné zastoupení žen u občanek Běloruska (58,7 %), Ruska (57,4 %), Mongolska (56,2 %) a Kazachstánu (56 %). Toto vyvažují především velké vietnamské a ukrajinské komunity, kde poměr žen činí 44,9 %, respektive 47,2 %.

 

Ve všech projekcích vývoje počtu obyvatel České republiky je očekáváno další stárnutí populace a úbytek celkového počtu obyvatel.

 

Z následujícího grafu lze také vyčíst, že česká společnost stárne. Mezi lety 2005 a 2015 se věkový medián, rozdělující společnost na dvě poloviny podle věku, zvýšil o 2,6 roku na 41,5 let. Poměr osob nad 65 let věku vůči dětem do 14 let se ve stejném období zvýšil z 0,97 na 1,19. S tím souvisí také klesající počet lidí v produktivním věku.

 

Zdroj: ČSÚ a Česká demografická společnost

Zatím poslední projekci vývoje počtu obyvatel České republiky publikoval Český statistický úřad v roce 2013. V ní nabízí statistici tři dlouhodobé scénáře demografického vývoje (nízký, střední, vysoký – podle míry porodnosti, naděje dožití a salda migrace). Ve všech třech případech je očekáváno další stárnutí populace a úbytek celkového počtu obyvatel (v roce 2100 by tak měla ČR mít 6,1; 7,7; resp. 9,1 milionu obyvatel).

Odstup čtyř let nabízí možnost dílčího porovnání předkládaných scénářů se skutečným vývojem. V tuto chvíli je zjevné, že úhrnná plodnost byla v uplynulém období vyšší i než předvídala vysoká varianta vývoje. Střední míra dožití odpovídala střední variantě a saldo migrace variantě vysoké, což lze přičítat mj. snižující se nezaměstnanosti a rostoucí poptávce po pracovnících ze zahraničí.

K roku 2050 ČSÚ ve spolupráci s analytiky z dalších institucí každopádně predikuje úbytek lidí v produktivním věku 15–64 let z více než 70 % v roce 2011 na 55,4 %. I pokud se bude nadále zvyšovat věk odchodu do starobního důchodu, v případě, že nedojde ke zcela zásadnímu zvýšení porodnosti, salda migrace či zvýšení úmrtnosti, tlak na penzijní systém se bude v dalších dekádách rychle stupňovat.

 

Větší důraz na utilitárnost migrační politiky by mohl vést k určité racionalizaci probíhající diskuze.

 

Důsledky pro migrační politiku

Migrační politika každého státu je důsledkem kompromisu mezi řadou různých a nezřídka protichůdných zájmů a přístupů. Vedle sebe stojí otázky hodnotové, humanitární, utilitární a bezpečnostní, stejně jako problematika mezinárodních závazků a vnějších vztahů. Demografické aspekty je přitom možné podřadit pod utilitární přístup, tázající se po prospěšnosti a konkrétních přínosech určité politiky. V tomto smyslu je také demografický přístup ve své podstatě hodnotově neutrální. Již v úvodu byla řeč o emotivní a vypjaté debatě o migraci v České republice. Mezi klíčovými příčinami tohoto stavu je kategorický společenský střet v oblasti hodnot umocněný o převažující bezpečnostní perspektivu. Větší důraz na utilitárnost migrační politiky by přitom mohl vést k určité racionalizaci probíhající diskuze, a to ačkoliv nezbytně nemůže postihnout všechny podoby migrace (např. problematiku uprchlictví je na místě vnímat především prizmatem humanitárním a mezinárodněprávním).

 

Pozitivní míra migrace bude v nadcházejících letech klíčovou podmínkou pro zamezení podstatného stárnutí populace, úbytku pracovní síly a hrozby přetížení penzijních systémů v téměř všech zemích Evropské unie.

 

Z výše uvedených dat a prognóz vyplývá, že pozitivní míra migrace bude v nadcházejících letech klíčovou podmínkou pro zamezení podstatného stárnutí populace, úbytku pracovní síly a hrozby přetížení penzijních systémů v téměř všech zemích Evropské unie. V případě, že by se Česká republika rozhodla míru legální migrace zásadním způsobem omezit, musí počítat s možnými negativními důsledky. Na druhou stranu je nezbytné dodat, že v dlouhodobém horizontu nelze bez dalšího dohlédnout vliv automatizace, změny struktury ekonomiky či možných hospodářských problémů na vývoj na trhu práce, stejně jako počet příchozích žadatelů o azyl. Otevřené zůstává, pro příchod kterých cizinců by měla ČR vytvářet pobídky; z jakých zemí, s jakou kvalifikací, s jakou perspektivou pobytu, jestli preferovat jedno pohlaví či konkrétní věk, zda má jít na ruku velkým průmyslovým koncernům, nebo se naopak snažit o vytvoření férového přístupu na trh práce pro všechny migranty.

Pro dlouhodobé nastavení migrační politiky ČR i dalších unijních zemí by každopádně měla být samozřejmostí solidní opora ve statistikách týkajících se porodnosti, věku dožití, délky produktivního života apod. Migrační politika vedená pouze a jen bezpečnostními obavami veřejnosti nebo naopak bezprostředními potřebami zaměstnavatelů je politikou, která bude zákonitě selhávat tváří v tvář skutečným socioekonomickým výzvám, jimž budeme čelit v následujících desetiletích.

O autorovi: Konsorcium nevládních org pracujících s migranty

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace