Medvěd nikdy nespí: Srbsko-ruské humanitární centrum v Niši

  • Vanja Dolapčev
  • 25.1.2019 07:35

Ve snaze předejít potenciální humanitární krizi navázalo Srbsko intenzivní civilní spolupráci s Ruskou federací. Mezivládní dohoda o spolupráci na řešení nouzových situací byla podepsána v roce 2009 během návštěvy tehdejšího ruského prezidenta Medveděva. Článek 4 této dohody uvádí, že v nejbližší budoucnosti by se na srbském území mělo objevit humanitární centrum, vybudované a provozované společně oběma zeměmi. Tři roky nato byla podepsána doplňující dohoda, která humanitární centrum umístila do města Niš. Ačkoliv centrum je v provozu již šest let, jeho aktivity a oficiální status zůstávají zahaleny rouškou tajemství.

Co skrývá jižní Srbsko?

Dle oficiálního webové stránky je Centrum ,,mezivládní humanitární neziskovou organizací, registrovanou v souladu se srbskými zákony“. Pole působnosti Srbsko-ruského humanitární centra zahrnuje celý Balkán a jeho cíle jsou oficiálně následující: prevence a řešení nouzových situací (zahrnuje hašení požárů i humanitární pomoc) a realizace společných srbsko-ruských projektů. Tyto projekty zahrnují humanitární odminování, trénink v oblasti prevence a řešení nouzových situací a testování a demonstrace technologií sloužících k záchranným akcím a hašení požárů. Pravomoci zaměstnanců Centra ve vztahu k oficiálním pracovníkům státní správy jsou však nejasně vymezené. Dle oficiálních stanovisek Centrum nyní zaměstnává 25 osob (5 z nich jsou Rusové, zbytek Srbové), kteří nesou status civilistů.

Krátce po svém založení se zaměstnanci i technické kapacity Centra (helikoptéry a letadla) zapojili do hašení požárů v Srbsku v roce 2013. O rok později Centrum poskytlo humanitární pomoc a podporu při evakuaci srbským občanům zasaženým povodněmi, čímž nepochybně přispělo k záchraně velkého množství životů. Pochybnosti o skutečném účelu Centra však nadále přetrvávají.

 

V medvědím brlohu

 Panuje například nejistota ohledně statutu Centra. Nezisková organizace tohoto typu by měla být podle srbských zákonů uvedena v srbském obchodním rejstříku. Ačkoliv Centrum samo sebe definuje jako ,,organizaci registrovanou dle srbských zákonů“, žádná nezisková organizace ani obchodní subjekt není pod názvem Srbsko-ruské humanitární centrum (Srpsko-ruski humanitarni centar) v rejstříku uvedena. To nevyhnutelně vzbuzuje podezření ohledně právního statutu Centra. Autor článku se pokoušel v rámci svého výzkumu zástupce Centra zkontaktovat, aby se dotázal na jejich náhled na situaci, avšak neobdržel žádnou odpověď.

 

Nejkontroverznějším aspektem Centra je fakt, že přímo Centru či jeho zaměstnancům může být přiřčen diplomatický status. 

 

Mezinárodní aktéři jsou ve věci Centra vysoce podezřívaví. Zástupci senátu a vlády Spojených států vyjádřili obavy ohledně jeho skutečné funkce. Centrum také bývá ústředním bodem agendy při setkáních mezi zástupci Spojených států a Srbska. V roce 2016 americká administrativa označila Centrum za ,,základnu špionážních či jiných potenciálně nebezpečných aktivit“. V roce 2017 se dokonce odehrála oficiální návštěva amerického úředníka v Centru. Rusko obvinění týkající se účelu a aktivit Centra vytrvale odmítá a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že jediným účelem Centra je pomoc v případě přírodních pohrom.

Nejkontroverznějším aspektem Centra je fakt, že přímo Centru či jeho zaměstnancům může být přiřčen diplomatický status. Je vysoce sporné, zda by nezisková organizace měla disponovat možností nabýt podobného statutu. Spojené státy tuto možnost vehementně odmítají, jelikož by umožnila všem pěti ruským zaměstnancům Centra získat diplomatickou imunitu. V takové situaci by měli zaměstnanci Centra větší svobodu v pohybu a práci na srbském území a dovoz zboží do Centra by nebyl zatížen daněmi ani podrobnými celními prohlídkami. Po výše uvedené návštěvě v roce 2017 usoudila americká ambasáda v Srbsku, že neexistuje legitimní důvod pro to, aby byl Centru diplomatický status udělen. Srbsko zatím o celé záležitosti nerozhodlo.

Ruská strana uvádí, že diplomatická imunita Centra by byla podobná té, kterou v současnosti na srbském území mají vojáci NATO (na základě dohody mezi NATO a srbskou vládou z roku 2016). Tato dohoda je vzájemná a vztahuje se tedy i na srbské vojáky. Na druhou stranu, sami zástupci Centra tvrdí, že jeho zaměstnanci jsou civilisté. Je tedy otázkou, zda by status ruských zaměstnanců Centra byl srovnatelný s tím, kterého užívají vojáci NATO.

 

Past na medvědy

Centrum dodnes zůstává aktivní. V roce 2017 dokonce oznámilo nákup nového vybavení v ceně 400 000 amerických dolarů. Navíc mu byla srbskou vládou v nedávné době poskytnuta nová budova vlastněná srbským ministerstvem vnitra. 

Dle zpráv regionálního mediálního portálu Jižní zprávy (Južne vesti) je Centrum neúspěšné ve snaze rozšířit své pole působnosti na další balkánské země. Jelikož většina srbských sousedů jsou členy NATO a/nebo EU, dodatečná zahraniční pomoc není ve stavech nouze potřebná. Tento trend byl nejzřetelněji pozorovatelný v posledních letech. Centrum se nepodílelo na hašení velkých požárů v Řecku v létě 2018 ani v Černé hoře v roce 2017. Širší regionální role Centra tedy zůstává nenaplněna.

 

Jako žadatel o vstup do EU je Srbsko nuceno reformovat svůj právní systém, aby odpovídal evropským standardům.

 

Evropská unie rovněž vyjádřila obavy ohledně role Centra. Jako žadatel o vstup do EU je Srbsko nuceno reformovat svůj právní systém, aby odpovídal evropským standardům. To zahrnuje rovněž Evropský mechanismus civilní ochrany. Zpráva Evropské komise z roku 2018 uvádí, že ,,Srbsko musí zajistit, aby Centrum neduplikovalo roli Generálního ředitelství Evropské komise pro humanitární pomoc a civilní ochranu a tak nestálo v rozporu s jeho zapojením v Evropském mechanismu civilní ochrany.“ Status Centra v případě vstupu do EU je tedy vysoce nejistý. 

Pomocí Centra se srbská vláda pokouší naplňovat svou zahraniční politiku ,,rovnováhy mezi Východem a Západem“ a ,,vojenské neutrality“. Takováto politika je však neudržitelná. Jak bylo uvedeno výše, tlak na Srbsko z obou stran se stupňuje každým dnem. Navíc se dá očekávat vystupňování tlaku v souvislosti s eskalací střetů mezi Ukrajinou a Ruskem v Azovském moři. Pro Srbsko bude tudíž stále obtížnější vést nezávislou zahraniční politikou, když mu ruský medvěd dýchá na krk.

 

Tato analýza byla napsána v rámci projektu "Western Balkans at the Crossroads: Assessing Non-Democratic External Influence Activities", který vede Prague Security Studies Institute. 

O autorovi: Vanja Dolapčev

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace