Mediální scéna na Balkáně a ruský vliv

  • Prague Security Studies Institute (PSSI)
  • 9.4.2019 08:26

Většina médií na Balkáně, i přes poválečné investice západních zemí do jejich zdemokratizování, nadále zůstává neobjektivní a etnicky či politicky rozdělena. Přestože mezi Srby, Chorvaty a obyvateli Černé Hory a Bosny a Hercegoviny nejsou jazykové bariéry, mediální obsah je do značné míry podle těchto národností rozdělen.

Etnické rozdělení médií je ve mnohonárodních zemích, jako je Bosna a Hercegovina, zdrojem napětí, nestability a oslabování státní soudržnosti. Například bosenští Srbové spíše sledují srbskou televizní stanici než státní. Nedávná politická krize s sebou navíc přinesla další vlnu radikalizace lokálních médií. Problémem je i fenomén „fake news“ neboli falešných zpráv a dezinformací, který často staví na již existujícím rozdělení společnosti.

Etnická a politická napětí otevírají dveře vnějším vlivům. Místní populární média často používají obsah poskytovaný zahraničními agenturami a politickými elitami k efektivnímu rozšiřování pozitivního mínění o svých ruských, tureckých a čínských protějšcích a propagaci východních investorů.  Zejména Rusko a Turecko využily vnitřní sociální a etnické divize k upevnění svého vlivu na média i volby. Jejich aktivita vyniká zejména v porovnání s jinými východními zeměmi, jejichž vliv je limitovaný či téměř nulový. Výraznou výjimkou je katarskou vládou vlastněná Al Jazeera Balkans, která do regionu vstoupila v roce 2011 a stala se vlivným zdrojem informací na západním Balkáně.

 

Na lokální média má největší vliv Rusko

 

Ve všech analyzovaných zemích Západního Balkánu má na média největší vliv Rusko. V důsledku specificity balkánské mediální scény, která je často etnicky i politicky rozdělena, lze napříč regionem vysledovat jasný trend: Rusko spoléhá na místní média, která proruské zprávy podporují a propagují bez výrazné finanční injekce.

Za poslední rok byly falešné zprávy a dezinformační kampaně pocházející z Ruska středem pozornosti. Ani balkánský region není výjimkou. Hrozba dezinformace se musí brát vážně, obzvláště pak v postkonfliktních zemích, ve kterých může významně zvýšit etnické napětí. Často je však ruskou účast v těchto aktivitách obtížné identifikovat a v mnoha případech přichází podnět k akci od vnitřních aktérů spíše než od vnějších.

 

Balkánská média publikují volný obsah Sputniku v lokálních jazycích, často bez ověření informací

 

Rusko značně spoléhá na mainstreamová média ovládaná místními vládnoucími stranami, zejména v Srbsku a v Republice Srbské v Bosně. Tamější média drží při sobě a využívají obsahu dodávaného ruskými médii v regionu. Po založení balkánské pobočky v Bělehradě roku 2015 se stal Sputnik hlavní ruskou zpravodajskou službou na západním Balkáně. Produkuje mnoho neplaceného obsahu, který místní tiskové agentury a média často následně publikují v lokálních jazycích bez jakéhokoliv ověření. Díky multimediálním službám, které Sputnik také poskytuje, je schopen značně rozšířit svůj vliv na ostatní média.

 

Místní politické subjekty při sledování vlastní agendy často podporují Rusko na úkor Západu, čímž vliv Kremlu dále upevňují

 

Důležitou roli v šíření dobrého mínění o Rusku hrají také úzké vztahy mezi některými balkánskými a ruskými politickými elitami, zejména v Bosně a Hercegovině, Srbsku a Makedonii.  Místní političtí aktéři a zájmové skupiny využívají protizápadních tendencí a proruského sentimentu během volebních kampaní nebo při řešení interních problémů. Často propagují Rusko v kontrastu se Západem při sledování vlastních politických zájmů a tím efektivizují vliv Kremlu.

Rusko se spoléhá na své politické a obchodní vztahy i ve svém zapojení do volebních procesů, často formou poskytování rétorické a mediální podpory pro specifické kandidáty a strany. Přestože bylo Rusko obviněno z přímého ovlivňování voleb, zejména údajnou spoluúčastí v pokusu o převrat před volbami v Černé Hoře v roce 2016, nebo obecně dezinformačními kampaněmi a vedením falešných účtů na sociálních sítí, jsou tato tvrzení těžko ověřitelná a ve většině případech nebyla potvrzena.

 

Tento článek je součástí širší analýzy projektu Western Balkans at the Crossroads: Assessing Non-Democratic External Influence Activities, který vede Prague Security Studies Institute. 

O autorovi: Prague Security Studies Institute (PSSI)

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace