Mediální gramotnost je klíčovým nástrojem v boji proti ruské propagandě

Kreml používá široké škály dezinformačních strategií ve snaze získat si politickou podporu mezi civilním obyvatelstvem v zemích Visegrádské čtyřky, jak ukázal nedávný výzkum podniknutý v návaznosti na střet mezi Ruskem a Ukrajinou v Kerčském průlivu. Česká média se přesto zdají být porovnání s ostatními zeměmi vůči ruským dezinformačním kampaním odolná. V budoucnu by se klíčovými nástroji v boji proti ruské propagandě mohlo stát zvýšení mediální gramotnosti a snaha o sjednocení společnosti v zemích Visegrádu.

V souvislosti s nedávnou krizí v Azovském moři podnikl Kreml dezinformační kampaň ve snaze rozdmýchat protiukrajinské nálady v zemích Visegrádu. Nedávná studie ukazuje, že mainstreamová média v některých zemích V4 jsou vůči ruské propagandě odolnější než jiná.

Analýza zhruba dvou set českých a maďarských facebookových stránek identifikovala tři hlavní prokremelské narativy, které si získaly pozornost čtenářů v týdnech po Azovské krizi. První kladl vinu za střet na bedra ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Druhý vinil Spojené státy, jež se měly cílenou provokací pokoušet zvýšit popularitu současné ukrajinské vlády a napomoci šíření protiruských nálad. Třetí verze vysvětlovala krizi konspirací špiček NATO a ukrajinské vlády, kteří chtěli střetu využít jako záminky k válce.

 

Česká mainstreamová média v porovnání s ostatními čelila propagandě nejlepším způsobem

 

Česká mainstreamová média čelila propagandě těmi nejlepšími možnými metodami. Proruské názory omezila na citace ruských diplomatů a vládních zástupců a dezinformační narativy zmiňovala pouze jako průvodní jevy ruské agrese. Maďarská mainstreamová média na druhou stranu opakovala ruské dezinformace jako přímou součást svého zpravodajství. Tento rozdíl by mohl být způsoben také tím, že Maďarsko se tradičně umisťuje hluboko pod Českou republikou v oblasti mediální gramotnosti.

Ačkoliv se studie soustředila pouze na Českou republiku a Maďarsko, podobné dezinformační kampaně ze strany Ruska jsou dlouhodobě pozorovatelné ve všech zemích Visegrádu. Česká mutace webu Sputnik je jedním z nejčtenějších dezinformačních webů nejen v České republice, ale i na Slovensku. V průběhu měsíce po střetu v Azovském moři se na mainstreamových i okrajových webech na Slovensku objevilo 152 článků, které se incidentu týkaly. Ruská propaganda nebyla v takové míře pozorovatelná v Polsku, což by mohlo být způsobeno dlouhou historií nepřátelství mezi Polskem a Sovětským svazem.

 

Vnitřně rozdělené společnosti jsou více náchylné k manipulaci a propagandě ze strany Ruska

 

Ačkoliv česká mainstreamová média se ukázala vůči trojici výše zmíněných dezinformačních strategií o poznání odolnější, vliv okrajových a antisystémových webů nelze podceňovat. Dezinformační kampaně tohoto typu jsou vysoce adaptabilní a často se zaměřují na polarizující otázky, které se následně projeví i v politické sféře. Dle slovenského deníku SME je sdílením hoaxů z okrajových webů známý například poslanec Boris Kollár. Dezinformační články se rovněž často objevují i na stránkách méně vlivných médií, která je zneužívají ve snaze přilákat potenciální čtenáře.

Média, politické instituce i neziskové organizace musí zaujmout aktivnější postoj vůči ruským dezinformacím ve veřejném prostoru. Neměly by tak však činit šířením vlastní propagandy, ale namísto toho se po vzoru České republiky zaměřit na zvyšování mediální gramotnosti. Manipulaci a propagandě ze strany Ruska rovněž nahrávají společenské rozdíly. K oslabení účinků dezinformací se tedy země Visegrádů musí zaměřit na oblasti, ve kterých je pozorovatelná nejvyšší společenská polarizace, a zabránit tomu, aby v budoucnu padly za oběť ruské propagandě.

O autorovi: Nicole Ely

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace