Maďarská ambice stát se klíčovou silou v regionu

  • Jonáš Vlk
  • 7.4.2018 20:49

Maďarské obranné síly (HDF) se dlouhodobě potýkají s problémy. Od roku 2006, kdy si maďarská armáda pronajala flotilu stíhacích letounů JAS-39 Gripen nebyly až do loňského roku uvolněny zdroje na žádné další zakázky. Obranný rozpočet přitom v tomto období klesnul o 40%, tedy nejvíce ze všech zemí V4. S rozpočtem pod úrovní jednoho procenta HDP pak Maďarsko zaostávalo za většinou členských států NATO. Navzdory dlouhodobému podfinancování a komplikovanému stavu interoperability se Severoatlantickou aliancí mají HDF ambici během následujících let problémy překlenout a stát se díky programu modernizace armády Zrínyi 2026 klíčovou silou v regionu. Do ctižádostivých plánů se však Maďarsko zatím pouští spíše nesměle. 


Maďarsko jedním z mála členů Severoatlantické aliance, kteří významně nezlepšili své obranné schopnosti od summitu NATO ve Walesu. 


Ačkoliv lze mluvit o podfinancování i v předchozích letech, od roku 2008 lze pozorovat trend poklesu výdajů na maďarské obranné síly. Byť byl tento fenomén zapříčiněn především dopadem globální ekonomické krize, která zasáhla i ostatní členy NATO, Maďarsko se s poklesem o 40% propadlo nejvíce ze všech zemí V4. I přes plán maďarské vlády z roku 2012 udržet rozpočet na obranu až do roku 2015 konstantní, došlo o rok později k dalšímu poklesu a rozpočet se tak dostal pod jedno procento maďarského HDP a v dalším roce se následně ještě více snížil. Od roku 2015 pak měl rozpočet vzrůstat, jak se Maďarsko zavázalo na summitu NATO ve Walesu v roce 2014. Nicméně finance, které následně maďarská vláda skutečně uvolnila, byly použity výhradně pro ohodnocení zaměstnanců z důvodu snahy přerušit trend odchodů do civilu a opět tak nedošlo k výraznější modernizaci. Lze však říci, že od roku 2016 se Maďarsku skutečně daří obranný rozpočet navyšovat. Minulý rok ministerstvo obrany konečně uvolnilo také finance určené na veřejné zakázky. Velká část z nich však bude použita na pronájem gripenů a náhradu za letadlo, které HDF ztratily během havárie v roce 2015 v Čáslavi během cvičení Lion Effort. Na veřejné zakázky tak zbylo přibližně 90 milionů eur zaměřených především na 2.pluk speciálních jednotek Maďarských obranných sil a ochranu hranic, na které by HDF měly spolupracovat i v tomto roce. I tak lze však konstatovat, že bylo Maďarsko jedním z mála členů Severoatlantické aliance, kteří významně nezlepšili své obranné schopnosti od summitu NATO ve Walesu. 

Výdaje na obranný rozpočet (%HDP). Zdroj dat: NATO. Data pro rok 2017 jsou předběžné kalkulace.

Výdaje na obranný rozpočet (%HDP). Zdroj dat: NATO. Data pro rok 2017 jsou předběžné kalkulace.

Dle maďarské vojenské strategie, (která odpovídá národní obranné strategii), se obrana země zakládá na dvou pilířích. Těmi jsou suverénní národní stát a spojenecká kooperace. Vzhledem k tomu, že se Maďarsko spoléhá výhradně na spojence Severoatlantické aliance je interoperabilita HDF a ostatních armád NATO zásadní pro kolektivní obranu implementovanou v souladu s Článkem 5 Washingtonské smlouvy. Nicméně kvůli problémům s rozpočtem Maďarské obranné síly disponují vybavením pocházejícím ještě z doby Varšavské smlouvy. Vzhledem k nedávné modernizaci vrtulníků Mi-17 je pak Maďarsko jediným státem regionu s vrtulníky výhradně ruské výroby zařazenými ve svých vzdušných silách. Zastaralé a odlišné vybavení by tak do budoucna mohlo ztěžovat nejen vojenskou spolupráci s členy NATO, ale zároveň kooperaci se zeměmi Evropské unie například v rámci Stálé strukturované spolupráce (PESCO), ke které připojilo svůj podpis právě i Maďarsko. Vzhledem k vyhlídkám HDF do budoucna fungovat ve spolupráci s ostatními státy NATO, by měly svazku se Severoatlantickou aliancí odpovídat i příslušné armádní doktríny. Ty by tedy měly co nejvíce reflektovat doktríny NATO, jejichž většina tak byla ratifikována a Maďarskými obrannými silami také implementována.  O to zarážející je však fakt, že hierarchie doktrín HDF systematicky neodpovídá hierarchii doktrín NATO. Hlavním úkolem doktrín je přitom zajistit právě interoperabilitu a navzájem přiblížit jednotlivé obranné složky členských zemí co se týče strategie a řízení operací. Na vině je zde, zdá se, znovu především finanční deficit. Neboť systém vytváření doktrín není efektivně řízen. Spolupracují na něm lidé, kteří mají tento úkol přidělen nad rámec svých pracovních povinností a často ho tak delegují na své podřízené. Tím je celý systém doktrín devalvován a lze říci, že nemá jednotnou filozofii a účel a ani společnou snahu se Severoatlantickou aliancí. O to zarážející je, že HDF jednoduše nepřijme hierarchii doktrín dle NATO.



Chief of Staff of the Hungarian Army Colonel General Tibor Benko (C-L) and Hungarian Minister of Defence Istvan Simicsko (C-R) attend the Visegrad 4Sight 2018 joint military exercise of the armed forces of the Visegrad Group (V4) countries at Ittebei Kiss Jozsef helicopter base near Szolnok, 100 kms southeast of Budapest, Hungary, 29 March 2018. Copyright Profimedia.cz

Byť se doposud Maďarské obrané síly potýkaly s vážnými problémy, zdá se, že do budoucna by se jejich stav mohl zlepšovat. Pro rok 2018 se počítá se zvýšením obranného rozpočtu o 324 milionů eur. Necelých 80 milionů eur je pak připravených na zvládání ilegální imigrace. Ambiciózní maďarský ministr obrany István Simicskó by chtěl vytvořit z HDF dominantní vojenskou sílu v regionu. Tento plán souvisí s programem Zrínyi 2026 představeným koncem roku 2016. Prioritami programu tak jsou především modernizace týkající se individuální výzbroje a výstroje příslušníků Maďarských obranných sil, rozvoje letectva, pořízení nových vrtulníků a v neposlední řadě také reorganizace aktivních záloh.


Pozemní síly se potýkají se zásadním podstavem obrněných vozidel a tanků, nemluvě například o dělostřeleckých systémech. 


V prvním čtvrtletí roku 2018 jsme mohli sledovat širší snahy Maďarska o modernizaci a rozšiřování ozbrojených složek. HDF tak například pořídily stovky nových džípů, které nahradily přes 20 let starou techniku, a dalších vozidel. Zároveň v březnu tohoto roku podepsalo Maďarsko kontrakt s českou firmou Česká zbrojovka a.s., na základě kterého budou zbraně pro pěchotu sestavovány přímo v Maďarsku. Od roku 2019 by pak Maďarsko mělo zastávat celou výrobu takových zbraní. HDF investuje i do svých vzdušných sil a během letošního roku pořídilo cvičné a průzkumné letouny typu ZLIN. Jak se pro Evropský bezpečnostní žurnál vyjádřil maďarský vojenský attaché plukovník Zsolt Annus, rovněž probíhá generálka vrtulníků Mi-17 a Mi-24, které mají HDF sloužit do pořízení nové techniky pro letectvo. V rámci tohoto kroku však znovu vyniká nedostatek kapacit a zdrojů, které může maďarská vláda svým ozbrojeným složkám věnovat. Opětovná revize již tak zastaralých vrtulníků ruské výroby znovu jen odsouvá problém se zastaralou technikou neodpovídající standardům interoperability NATO. Zároveň je třeba zdůraznit podstav maďarských leteckých sil týkající se především flotily stíhacích a transportních letounů. Slibovanou akvizici nových helikoptér lze tak jen stěží v blízké budoucnosti předpokládat, neboť tehdy by finance vynaložené na aktuální revizi současné flotily byly zcela nesmyslně investovány. Pořízení džípů a dalších lehkých vozidel je sice jistě rovněž vítaným krokem, nicméně pozemní síly se potýkají se zásadním podstavem obrněných vozidel a tanků, nemluvě například o dělostřeleckých systémech. Akvizice lehkých vozidel je tak jen jedním z mnoha kroků, které musí HDF učinit, pokud se chce skutečně stát klíčovou silou v regionu.   


Bude Maďarsko modernizovat armádu jen do relativně použitelného stavu a ukonejšit tak své spojence ze Severoatlantické aliance, na které se bude jako černý pasažér dále výhradně spoléhat?


V uplynulém roce jsme byli svědky ambiciózních plánů maďarské vlády týkajících se modernizace ozbrojených sil. Nedávné posílení maďarské ekonomiky rovněž napomáhá takové plány realizovat a Maďarsko v tomto roce skutečně přešlo od slov k činům. I tak se ale zatím jedná spíše jen o nesmělé krůčky, které nutně nevedou k optimistickým závěrům. Otázkou tedy zůstává, zda se nyní jedná primárně jen o modernizaci základního vybavení, kterou budou brzy následovat masivnější akvizice tolik potřebné ozbrojené techniky, nebo bude Maďarsko aplikovat svůj modus operandi týkající se vrtulníků Mi-17 a Mi-24 na celou svou armádu, ergo modernizovat armádu jen do relativně použitelného stavu a ukonejšit tak své spojence ze Severoatlantické aliance, na které se bude jako černý pasažér dále výhradně spoléhat. Pro tento rok bylo na modernizaci armády vyčleněno více než miliarda eur, téměř ¼ obranného rozpočtu. Pokud Maďarsko zvládne udržet takové tempo investic a zároveň slibovaný růst obranného rozpočtu, mohl by se program Zrínyi 2026 ukázat jako skutečně perspektivní. Jedním z ukazatelů dodržování plánu tak budiž plnění maďarského programu zvedat každoročně obranný rozpočet o 0.1% HDP.

O autorovi: Jonáš Vlk

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace