Maďaři bojují za demokracii

Maďarská vláda se snaží prosadit radikální reformy v justici a zákoníku práce, které ohrožují demokratický pořádek v zemi. Tyto reformy vyvolaly největší protivládní demonstrace od roku 2014. Vláda není ochotná ustoupit a konflikt se tak může ještě vyostřit.

V Maďarsku probíhají rozsáhlé protesty proti politice vlády Viktora Orbána. Tento rok se nejedná o první protivládní demonstrace (protestovalo se například proti zrušení Středoevropské univerzity), jsou ale nejvážnější od roku 2014. Na rozdíl od předchozích protestů dokázaly proti vládě strany Fidész sjednotit celé spektrum opozičních stran od liberálů přes socialistickou stranu MSZP až po ultrapravicový Jobbik a s protesty souhlasí dvě třetiny Maďarů. Největší protesty probíhají v Budapešti (cca 10 000 – 15 000 lidí), k menším akcím došlo v Debrecínu, Miskolci, Győru, Veszprému nebo Szegedu.

Protesty začaly 12. prosince poté, co parlament schválil novelu zákoníku práce, která si získala přezdívku „otrocký zákon“ – zvyšuje totiž roční limit přesčasů z 250 na 400 hodin, s nahrazením či proplacením v období až tří let. Zároveň redukuje roli odborů, se kterými dle novely zaměstnavatelé o platu nemusí vyjednávat.

 

"Vedle skutečné, i když těžkopádné snahy o řešení ekonomického problému zde může svoji roli sehrát i úsilí o snížení ceny práce pro průmyslové projekty spojené s Orbánem a udržení tempa ekonomického růstu."

 

Orbánova vláda zdůvodňuje nutnost reformy zákoníku práce nedostatkem pracovních sil – nezaměstnanost v Maďarsku byla v roce 2018 pouhých 3,7 %. Podobný motiv můžeme hledat i za jinými opatřeními, například kriminalizací bezdomovectví. Vedle skutečné, i když těžkopádné snahy o řešení ekonomického problému zde může svoji roli sehrát i úsilí o snížení ceny práce pro průmyslové projekty spojené s Orbánem a udržení tempa ekonomického růstu. Nutnost ostatních reforem, které výrazně snižují funkčnost systému brzd a rovnováh a koncentrují mediální a soudní moc do rukou vládnoucí strany Fidész, zdůvodňuje obavou z cizích podvratných vlivů, zejména maďarského emigranta židovského původu, George Sorose, který financuje liberálně orientované neziskové organizace.

Dá se přitom očekávat, že tato reforma nepovede k vyřešení skutečného důvodu nedostatku pracovních sil. Podle statistik OECD v tuto chvíli mimo Maďarsko pracuje asi 600 000 Maďarů (oproti celkové populaci 9 milionů). Pokud budou represivní opatření pokračovat, je pravděpodobné, že se situace bude dále zhoršovat a Maďarsko bude přicházet zejména o kvalifikovanou pracovní sílu, která je nezbytná pro modernizaci ekonomiky. Dalším logickým represivním krokem by potom byla legislativní opatření ztěžující práci v zahraničí.

 

"Podle statistik OECD v tuto chvíli mimo Maďarsko pracuje asi 600 000 Maďarů (oproti celkové populaci 9 milionů)."

 

V protestech ale nejde pouze o přesčasy, ale i zachování demokratického pořádku v zemi. Ve stejný den jako “otrocký zákon” byla (podobně jako novela zákoníku práce) prakticky bez připomínkového řízení schválena i kontroverzní reforma justice, kvůli které se správní soudy dostávají pod přímou kontrolu ministerstva spravedlnosti. Další z požadavků protestujících je reforma veřejnoprávních médií, která se v posledních letech dostala pod kontrolu holdingu spojeného s Viktorem Orbánem. Vliv vlády jde tak daleko, že média ani neumožnila opozičním poslancům přednést své námitky vůči nové legislativě. Čtvrtým požadavkem je připojení k Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), což je motivováno rostoucím povědomím o míře korupce ve vládních strukturách.

Sjednocení prakticky celé opozice proti Orbánovi nemá žádný legislativní význam – Fidész získal na společné kandidátce s křesťanskou KDNP v dubnových volbách 49 % hlasů, a tím také 133 křesel v parlamentu, což mu dává ústavní většinu. Konečný podpis zákona byl v rukou maďarského prezidenta Jánose Ádera, pocházejícího rovněž ze strany Fidész, který tak učinil 20. prosince. Odbory pro takový případ pohrozily organizací generální stávky a pokračujícími protesty – členství v odborových svazech je ale v Maďarsku poměrně slabé. Další korektivní moment by mohly představovat volby – příští parlamentní volby však mají proběhnout až v roce 2022 a v tuto chvíli není jasné, nakolik současné dění ovlivní popularitu strany Fidész. Straně blízký institut Nézőpont udává udává nárůst volebního potenciálu 54 %, výzkum agentury Publicus udává pokles o 1 %.

 

"Postupně se tak formuje skupina „odbojných“ východních států, které se s EU rozcházejí v přístupu k migraci, právnímu státu a pojetí demokracie vůbec."

 

Možnosti zásahu Evropské unie jsou velmi omezené. Nejsilnějším nástrojem je pozastavení členských práv státu vyplývající ze čl. 7, což vyžaduje jednomyslnou shodu Rady EU na tom, že členský stát skutečně významně porušil své povinnosti. Této hrozbě v minulosti čelilo Polsko, kterému v Radě vypomohlo právě Maďarsko, přičemž Polsko již přislíbilo, že pro Maďarsko udělá totéž. Lze tedy očekávat, že jedna nebo více zemí V4 by se v případě aktivace čl. 7 postavila na stranu Maďarska. Postupně se tak formuje skupina „odbojných“ východních států, které se s EU rozcházejí v přístupu k migraci, právnímu státu a pojetí demokracie vůbec. Vláda Viktora Orbána navíc nejspíš bude schopna jakékoliv „vměšování“ EU použít jako další zdůvodnění extrémních opatření.

Maďarsko tak od okamžiku, kdy Fidész spolu s KDNP získaly ústavní většinu, směřuje k rychlému upevnění autoritativního režimu. Orbánova oligarchická skupina je poměrně mladá, kohezní a dosud dokázala každý výpad proti sobě obrátit ve svůj prospěch a využít k získání kontroly nad institucemi nutnými pro udržení liberální demokracie. V tuto chvíli ji ale ekonomické problémy, zčásti způsobené její vlastní represivní politikou, tlačí ke krokům, která mají výrazně negativní efekt i na její vlastní voličskou základnu. To, že se Orbán rozhodl k opatřením, která ohrožují jeho voliče, se může v budoucnosti ukázat jako chyba, které využije opozice ke sjednocení a k posílení. Je ale také možné, že Orbánova kontrola nad státním aparátem a médii se do příštích voleb v roce 2022 zvětší natolik, že ji opozice nebude moci nijak ohrozit a nepopulární změny provedené na začátku funkčního období nebudou mít dostatečný mobilizační potenciál.

O autorovi: Jakub Mareš

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace