Dohoda mezi USA a Čínou neznamená konec kybernetické špionáže

Strategický a diplomatický úspěch dohody mezi USA a Čínou je bez reálných dopadů

Kybernetická dohoda Číny a USA je úspěchem nové americké doktríny, ale bez reálných dopadů  

Dne 25. 9. podepsal čínský prezident Si Ťin-pching dlouho očekávané porozumění s Barackem Obamou ohledně kybernetické bezpečnosti. Ačkoliv média o dohodě psala jako o první kybernetické mírové smlouvě, opravdový efekt je jen minimální. Navzdory slibům ale kybernetická špionáž ze strany Čínské lidové republiky v posledních třech týdnech podle bezpečnostní firmy CrowdStrike pokračovala. A zatímco Spojené státy mohou slavit první úspěch jejich nové strategie kybernetického zastrašování, kybernetická bezpečnost zůstane nadále jednou z největších bezpečnostních hrozeb.

Nová bezpečnostní strategie Pentagonu reflektuje zásadní změnu v postoji ke kyberprostoru Washingtonu. Dokument z letošního roku totiž poprvé formuloval ofenzivní použití kybernetických nástrojů a situací, ve kterých je americká vláda ochotna je použít. To zahrnuje ohrožení národních zájmů, fyzické narušení kritické infrastruktury, ale také hrozbu dlouhodobé ekonomické škody. Nejasně popsané situace a vágně definované důvody jsou cílem této strategie pro vytvoření mlhavé představy o tom, za jakých okolností jsou Spojené státy nástroje kyberválky odhodlány nasadit.

I přesto, že Spojené státy jsou bezpochyby největší technologickou velmocí s největšími kybernetickými schopnostmi, jsou neustálým terčem úspěšných kybernetických útoků, krádeží informací a různých typů elektronické špionáže. Koncepty aktivní obrany nebo dobrovolné spolupráce soukromého sektoru se nyní jeví jako nedostatečné, a Washington se vrací ke své obranné strategii z dob studené války - k zastrašování. Zásadním problémem pro USA je čínská industriální, obchodní a technologická špionáž v hodnotě několika triliónů dolarů, která za posledních několik let ušetřila Číně desítky let výzkumu a byla trefně označena za největší přesun bohatství v historii lidstva. 

Formulace nové doktríny kybernetického zastrašování měla několik kroků. Nejdříve v dubnu umožnil nový prezidentský příkaz uvalovat sankce na zahraniční hackery, a poté, co byla na konci dubna zveřejněna kybernetická strategie, bylo v květnu odsouzeno pět generálů Čínské lidové armády za špionáž. Během vrcholných jednání o kybernetické bezpečnosti minulý měsíc mezi USA a Čínou tak byla nasazena další zastrašující zbraň, komplexní balíček ekonomických sankcí. K ničemu takovému ale nedošlo a Si Ťin-pching slíbil, že Čína se v žádné průmyslové kybernetické špionáži angažovat nebude. Jak účinná jeho slova budou, je ale těžké říct, protože se stejným tónem odmítl, že by Čína někdy jakoukoliv kybernetickou špionáž prováděla. Ekonomická transformace Číny je nicméně založena právě na změně produkce levných výrobků na sofistikované a pokročilé technologie a získání výrobního know-how. K tomu ale potřebují zahraniční technologie, a tak průmyslová špionáž a krádež duševního vlastnictví budou stále nezbytným nástrojem k růstu “netržní“ a centrálně plánované ekonomiky s omezeným inovačním prostředím. 

I přesto, že se státy nemohou dohodnout na pravidlech hry, existují normy, které všichni tiše respektují. Jednou z nich je omezení útoků pod hranici fyzické škody, kdy všechny státy využívají nenásilného charakteru většiny kybernetických útoků a neaplikovatelnosti mezinárodního práva na tuto doménu. Vytváří se tak určitá norma, kde státy využívají šedé sféry k provádění špionáže, krádeže dat a napadání sítí, ale zároveň také vzniká tabu ohledně velkých, destruktivních kybernetických útoků páchajících fyzickou škodu, které by stejně jako bývalá hrozba jaderné války mohly spustit sérii vzájemných nelítostných a zničujících (kybernetických) útoků.

Zatímco můžeme i přes nové snahy najít shodu mezi USA a Čínou a očekávat pokračování intenzivní kybernetické špionáže a nenásilných informačních útoků, velkého kybernetického konfliktu se obávat nemusíme. Takové normy ale neplatí pro nestátní aktéry, kteří nemají co ztratit a v internetové doméně mohou těžit z anonymity a relativní absence a slabosti států.  

Titulní fotografie: čínský prezident Si Ťin-pching s americkým prezidentem Barackem Obamou během zářijové návštěvy ve Spojených státech (copyright profimedia.cz) 

 

O autorovi: Petr Boháček

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace