Krok ke strategické autonomii? Německo navrhuje vybudovat sdílenou letadlovou loď EU

  • Petr Boháček
  • 15.3.2019 07:51

Návrh na společné vybudování letadlové lodi mezi Německem a Francií se zrodil v reakci Annegret Kramp-Karrenbauerové, předsedkyně Křesťanské demokratické unie (CDU) a nástupkyně Angely Merkelové, na výzvu francouzského prezidenta Emanuela Macrona k reformě EU. Zatímco omílaná strategická autonomie EU stále postrádá jasnou konkretizaci, letadlová loď ve službách Unie se jeví jako nejkonkrétnější návrh pro opravdovou operační autonomii.

Iluze autonomie

Strategická autonomie je hlavním cílem a orientačním bodem Globální strategie EU. Nedávná studie Daniela Fiotta z Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti (EUISS) přichází se třemi možnými alternativami. První představuje autonomii jako zodpovědnost Evropy k zajištění kolektivní obrany v euroatlantickém prostoru, druhá jako pojistku k navyšování kapacit při případném dalším zhoršení transatlantické bezpečnostní vazby a třetí jako emancipaci od Spojených států nejen operačně a politicky, ale také průmyslově. Ideální řešení samozřejmě leží někde uprostřed.

Nedávný nárůst ambicí EU v oblasti obrany a bezpečnosti je doprovázen opakovaným důrazem na vzájemnou spolupráci a komplementaritu s NATO. Chybí jasně definovaná dělba práce a synchronizace v obranném plánování mezi iniciativami EU a NATO. I takovými nedostatky je živena iluze o nezávislosti a emancipaci Evropské unie od Spojených států. Komplexnost, nepředvídatelnost a globální propojenost hrozeb vyžaduje jejich společné řešení. To ale nyní komplikuje slabost Evropy, ne Spojených států.

 

Budujme společný pilíř NATO

Pokud má EU opravdu zájem na budování strategické autonomie, může ji vytvořit jen v rámci společné bezpečnosti celého euroatlantického prostoru místo ukazování prstem na Donalda Trumpa, který narušuje veškeré konvence spojenecké politiky a multilateralismu. Je to Evropa, která je již léta černým pasažérem  a vytvořila podmínky pro radikalizaci amerického prezidenta. Vzniklou situaci může Evropa napravit různými způsoby. Jen některé jsou ale dlouhodobě udržitelné. Není to slepé nakupování amerických zbraní či účelové navyšování obranných rozpočtů na 4 % HDP, jak požaduje Trump. Pokud společně stanovený cíl dosažení 2 % HDP na obranné výdaje není pro řadu zemí v EU realistický, kontinent musí najít jiný způsob, jak se stát nepostradatelným přispěvatelem pro USA v rámci bezpečnosti. Technologie s jasným dvojím využitímpro civilní i vojenské účely – se pro mírumilovnou Evropu nabízí jako vhodná alternativa.

Evropa nemusí nutně přesvědčit Donalda Trumpa o tom, že transatlantické vztahy jsou jak hodnotovou, tak i ekonomickou, politickou a bezpečnostní páteří západní civilizace. To pravděpodobně není ani možné. Pokud ale nepřesvědčí dalšího amerického prezidenta, hrozí návrat zahraniční politiky Spojených států do historicky tradičních kolejí uzavřenosti a izolacionismu ve stylu sedmého prezidenta USA Andrew Jacksona. Trvalo  dvě krvavé světové války je z těchto kolejí vytrhnout.

 

Strategická autonomie na Blízkém východě

Nedávno ohlášený odchod asi 2 000 amerických vojáků ze syrského Kurdistánu vyvolal v Evropě další vystřízlivění. Nelze očekávat, že by Spojené státy bezmezně chránily Kurdy v Sýrii. Z pohledu Washingtonu byl cíl porazit Islámský stát splněn a tak, stejně jako  několikrát v minulosti, nechává nyní Západ Kurdy na holičkách. Přestože velký počet amerických vojáků v regionu zůstane, je odchod velkou ztrátou pro Evropu. Stejně jako v minulosti v Libyi, poskytují i nyní americké jednotky nenahraditelné vojenské kapacity v oblasti průzkumu, zpravodajských operací, získávání informací, navádění na cíle či doplňování paliva. Bez USA nemá Evropa kapacity operovat na Blízkém východě - zdroji bezpečnostních rizik spojených s migrací a terorismem. Jinými slovy, schopnosti EU zajistit si bezpečnost jsou omezené.

Vlastní letadlová loď EU schopná operovat na Blízkém východě tak může pomoci Spojeným státům, které neustálé vysílání lodí do regionu značně vysiluje a snižuje kapacity operovat jinde, konkrétně v Pacifickém oceánu. Vývoj letadlové lodě se všemi spojenými podpůrnými bojovými kapacitami pak může navýšit schopnost EU operovat v regionu. V situaci, kdy Rusko i Čína budují další letadlové lodě, pak může společný unijní koráb vedle dvou britských a jednoho francouzského představovat reálnou evropskou sílu. I když malý a nekonkrétní, je příslib společné letadlové lodě ve službách EU nadějným krokem.

O autorovi: Petr Boháček

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace