Konec multilateralismu? Mnichovská bezpečnostní konference odhalila problémy mezinárodní spolupráce

  • Nicole Ely
  • 27.2.2019 07:11

Na bezpečnostní konferenci v Mnichově tento měsíc bylo jasně cítit napětí. Snahy o multilaterální partnerství se rozpadají a Evropská unie zjišťuje, že může jen špatně čelit novým bezpečnostním hrozbám, pokud transatlantická spolupráce přestane fungovat.

S ohledem na rostoucí napětí mezi Spojenými státy a Evropou bylo téma letošní bezpečnostní konference v Mnichově (The Great Puzzle: Who Will Pick Up the Pieces? - Kdo složí velkou skládačku?) všeříkající. Setkání zdůraznilo úpadek multilateralismu a také nedostatek alternativ pro Evropu, pokud transatlantické partnerství bude dále slábnout.

Zpráva z konference uvádí, že jsme v současné době svědky počátku nového soupeření velkých mocností, ve kterém Čína představuje nejvýznamnější dlouhodobou a Rusko krátkodobou hrozbu pro rovnováhu sil ve světě. Evropská unie není na tento boj o moc připravena a kousavé poznámky mezi americkými i evropskými představiteli potvrdily, že se od sebe tito dva spojenci dále vzdalují.

 

Mnozí volají po novém spojenectví multilateralistů, ale není vůbec zřejmé, co by taková aliance ve skutečnosti obnášela.

 

Zatímco moc Číny nadále roste, Rusko představuje aktuálnější hrozbu kvůli své strategii hybridní války, ve které se tradiční vojenská strategie mísí s novými technikami, jako jsou kybernetické útoky. Zdá se, že západní státy jsou vůči tomuto postupu obzvlášť zranitelné. Ruské dezinformační kampaně a čím dál častější kybernetické útoky ohrožují stabilitu mnohých demokracií, zejména pak těch ve Visegrádském prostoru a zemích bývalého východního bloku. Evropa navíc může stát uprostřed nového závodu ve zbrojení mezi Spojenými státy a Ruskem, protože Donald Trump nedávno odstoupil od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) a možná odmítne prodloužit platnost Nové dohody START o vzájemném snižování počtu jaderných zbraní. To by Kremlu poskytlo jasnou výhodu, jelikož členské státy NATO by se jen stěží dohodly na rozmístění nových amerických raket, které by musely být vyvinuty. Většina těchto dohod jsou navíc smlouvy mezi  pouze dvěma státy a chybí jim tak komplexnější multilaterální ukotvení.  

 

Zdá se, že přes narůstající hrozby pro Evropu v současné době neexistuje plán B, pokud transatlantické partnerství selže. 

 

Administrativa Donalda Trumpa se dlouhodobě odklání od multilarerálních partnerství a tradičních spojenců, zatímco s mnohými autoritářskými režimy buduje vřelejší vztahy. Na mnichovské konferenci americký viceprezident Mike Pence kritizoval evropské státy za trvající podporu jaderné dohody s Íránem. Další obavy pak vzbudilo rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout vojáky ze Sýrie a Afghánistánu a zastavit společná vojenská cvičení s Jižní Koreou.

To vše oslabuje pozici Evropy. Německá kancléřka Angela Merkelová na konferenci ostře kritizovala “trumpovskou” zahraniční politiku a poukázala na mezery v západní podpoře multilateralismu. Mnozí také volají po novém spojenectví multilateralistů, ale není vůbec zřejmé, co by taková aliance ve skutečnosti obnášela. Často je zmiňováno spravedlivější dělení finančních i politických závazků. S výjimkou Polska všechny země Visegrádu přispěly do společného fondu NATO v roce 2017 jen okolo 1 % svého HDP. Dalším návrhem je posílení strategické autonomie, jakou by poskytlo například vytvoření evropské armády. Mezi členskými státy jsou ale výrazné rozdíly v jejich možnostech tento cíl naplnit. Zdá se tedy, že přes narůstající hrozby pro Evropu v současné době neexistuje plán B, pokud transatlantické partnerství selže.

O autorovi: Nicole Ely

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace