Konec Islámského státu věští návrat bojovníků do Evropy

Irácký premiér oznámil 29. června konec Islámského státu poté, co irácké jednotky dobyly mešitu an-Núrí v Mosulu. Za Islámský stát bojují tisíce Evropanů a vzhledem ke ztrátě území a válečným neúspěchům této organizace hrozí jejich návrat do Evropy. Lze předpokládat, že alespoň menšina navrátilců bude motivována dále spolupracovat s IS, rekrutovat nové členy, působit jako spící buňky či plánovat teroristické útoky. Takové útoky pravděpodobně budou sofistikovanější, pečlivě naplánované útoky, jejichž prevence bude klást vysoké nároky na kapacity tajných služeb.

Důvodů pro návrat džihádistů zpět do Evropy v souvislosti s neúspěchem Islámského státu v poslední době přibývá. Ztráta prestiže organizace a rozbití iluzí bojovníku o svaté válce vede k jejich demotivaci. Významnou roli dále hraje i pokles finančních příjmů IS, který si již nemůže dovolit štědře odměňovat své bojovníky z důvodu snížení celkových příjmů o více než polovinu od roku 2014. Vzhledem ke změnám v taktice IS, tedy většímu rozptylu organizace na jednotlivé buňky a zaměření na zahraniční teror, se část bojovníků vrací zpět do Evropy také na žádost organizace. Tam pak mohou ve spojení s IS realizovat nábor rekrutů, plánovat útoky nebo fungovat jako spící buňky.

Předpokládá se, že v zahraničí nyní bojuje ve jménu IS zhruba 5 000 Evropanů. Jedná se zejména o osoby mladšího věku pocházející z muslimských komunit. Často může jít o jedince tzv. druhé generace imigrantů, jejichž socioekonomické podmínky, respektive složité uplatnění na pracovním trhu a následná frustrace, vedou k snadné manipulovatelnosti a podlehnutí islámské radikalizaci.

Třebaže většina navracejících se bojovníků pravděpodobně plánuje obnovit svůj původní „normální“ život, stále představuje bezpečnostní hrozbu. Ale i tak je nutno předpokládat, že motivem návratu alespoň malé části bojovníků je plánování teroru v Evropě. Dále hrozí opětovná radikalizace těch, u kterých se po návratu následkem tvrdé perzekuce ze strany státu opět objevila motivace vést válku proti Západu.

 

„Je nutno předpokládat, že motivem návratu alespoň malé části bojovníků je plánování teroru v Evropě.“

 

Rizika spojená s bývalými bojovníky IS jsou vysoká z důvodu výcviku, kterým prošli, a skutečnou zkušeností z bojů. Velkou roli hraje i široká síť jejich kontaktů. Navrátivší se bojovníci spolupracující s IS však budou pravděpodobně sloužit spíše jako plánovači útoků, jejichž provedení pak připadne na nově rekrutované radikály. Nábor nových džihádistů tak představuje další riziko návratu bojovníků do jejich muslimských komunit. Problematické je i cílení teroristických útoků na tzv. měkké cíle, kdy se útočníci snaží zasáhnout co nejvíce obětí. Teroristické útoky z Nice a Manchesteru ukazují, že se teroristé nesoustředí jen na velké metropole, což dále zvyšuje nemožnost efektivně střežit všechny potenciální cíle.

Prevence

Prevence hrozících útoků je značně složitá, a to zejména v případě těch navrátilců, kteří se do Evropy vrátili nepozorovaně. Klíčová je následně otázka přístupu domoviny k jejich návratu a přijatá opatření. Ta mohou zahrnovat reintegrační programy nebo tvrdší postupy jako je vazba či pozbytí občanství. Problematická ovšem bývá absence důkazů teroristických aktivit v zahraničí.

 

„Problematická ovšem bývá absence důkazů teroristických aktivit v zahraničí.“

 

Tajné služby, jejichž kapacity nestačí na neustálé monitorování vysokého počtu možných radikálů, se mohou zaměřit jen na vytipované cíle, u nichž je riziko útoků nejvyšší. U těchto osob je přitom třeba monitorovat i jejich kontakty, což klade další nároky na kapacity služeb. Zkušenosti však ukazují, že předvídat skutečnou míru rizika je extrémně složité, a útočit tak může i osoba nízko na žebříčku priorit. Neustálé sledování všech podezřelých však není reálně možné. V loňském roce bylo například ve Francii 15 000 lidí podezřelých z terorismu. Za předpokladu 20 osob potřebných na 24hodinové sledování podezřelého by na monitoring všech osob připadalo 300 000 policistů. Což je počet, který převyšuje současný stav francouzských policejních složek. Ve Velké Británii, kde žije v současnosti přibližně 3 000 podezřelých, by bylo třeba 60 000 policistů, tedy téměř polovina současného početního stavu. Potřeba početního stavu policejních složek v Belgii by pak, s aktuálním téměř 19tisícovým seznamem potenciálních teroristů, mnohonásobně převyšovala současné počty. Po vystoupení Británie z EU také může dojít k oslabení provázanosti britských tajných služeb s těmi evropskými, a tím k dalšímu snížení kapacit.

 

„Po vystoupení Británie z EU také může dojít k oslabení provázanosti britských tajných služeb s těmi evropskými, a tím k dalšímu snížení kapacit.“

 

Ačkoliv státy Evropské unie přijaly patřičná opatření, jako je zvýšení přítomnosti ozbrojených složek na rizikových místech či stavba automobilových zátaras, nelze se spoléhat výhradně na tento typ opatření. Ačkoliv jsou projednávány změny v opatření také na legislativní úrovni, jejich reálný efekt není zcela jistý. Vzhledem k tomu, že podobná opatření zasahují více do soukromí obyvatel, mohou se změny setkat s nevolí a být nakonec pozměněny do podoby, ve které ztratí efektivitu. Z hlediska možné prevence je zásadní také boj proti extremismu online. Evropské státy se pokouší po loňských teroristických útocích v Evropě, které byly až na březnový útok na bruselském letišti dílem radikalizovaných osamělých aktérů, omezit umožnění šíření islamistické propagandy vedoucí k radikalizaci nových islamistů. Pomoci mají také velké firmy typu Facebook či YouTube, které se dobrovolně zavázaly odstranit alespoň 50 % příspěvků označených za nevhodné během 24hodin od upozornění. VB a Francie však zacházejí ještě dál a chtějí, aby internetové společnosti nesly za nevhodný obsah právní zodpovědnost

 

„Důležitým však zůstává především efektivní proces reintegrace navrátivších se bojovníků zpět do evropské společnosti.“

 

Z výše uvedeného vyplývá, že ideální preventivní opatření proti navracejícím se džihádistům, kterých bude přibývat, neexistuje. Je třeba se zaměřit na širokou škálu kroků, počínaje správným přístupen k zadrženým navrátilcům, přes rozšiřování kapacit tajných služeb, monitoring podezřelých a posílení ochrany měkkých cílů, po boj proti radikalizaci a náboru nových rekrutů, ať už fyzicky či online. Důležitým však zůstává především efektivní proces reintegrace navrátivších se bojovníků zpět do evropské společnosti.

O autorovi: Jonáš Vlk

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace