Konec éry Merkelové? Němečtí voliči hledají alternativu k velké koalici

  • Tomáš Hošek
  • 31.10.2018 09:22

S jistou dávkou nadsázky by se dalo říci, že nedělní zemské volby ve středoněmeckém Hesensku rozpohybovaly tektonické desky německé politické scény způsobem, jaký spolková republika nezažila již dlouhou řadu let. Zatímco samotný výsledek voleb dal do značné míry za pravdu předvolebním průzkumům a jako takový extrémním překvapením nebyl, mediální pozdvižení vyvolalo až pondělní prohlášení kancléřky Angely Merkelové o plánovaném odchodu z čela její Křesťansko-demokratické unie (CDU) a v dlouhodobém horizontu také o úplném konci ve vysoké politice.

Ačkoliv Merkelová zdůraznila, že o svém záměru již znovu nekandidovat na post spolkové kancléřky v příštích volbách do Spolkového sněmu (s řádným termínem v roce 2021) byla přesvědčena již několik měsíců, zcela evidentně ji k riskantnímu kroku vzdát se vedení své vlastní strany s tak výrazným předstihem motivoval nepřesvědčivý výsledek CDU v hesenských volbách. Zisk 27 % hlasů sice křesťanským demokratům zajistil volební vítězství, v porovnání se situací v roce 2013 však strana zaznamenala dramatický propad o 11 procentních bodů. Podobně výrazný pokles prodělala i sociální demokracie (SPD), kterou s totožným ziskem 19,8 % hlasů dokonce těsně předstihli němečtí Zelení. Ve wiedesbadenském sněmu potom se ziskem 13,1 % zasedne poprvé v historii také protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která se tak dokázala plně etablovat i na zemské úrovni spolkové politiky.

"Říjnová série zemských voleb v Bavorsku a Hesensku tak potvrdila strmý vzestup Zelených a AfD jako přímou reakci Němců na dosavadní vládu velké koalice konzervativní unie CDU/CSU a SPD."

Říjnová série zemských voleb v Bavorsku a Hesensku tak potvrdila strmý vzestup Zelených a AfD jako přímou reakci Němců na dosavadní vládu velké koalice konzervativní unie CDU/CSU a SPD, která se momentálně v průzkumech těší rekordně nízké podpoře. Zatímco posilování AfD na úkor velké koalice přitom bylo patrné již přinejmenším v době loňských federálních voleb, podpora Zelených v průzkumech veřejného mínění znatelně vyrostla teprve nedávno. Říjnová šetření společností Emnid a INSA Zeleným dokonce přisuzují shodně po 20 %, což stranu řadí před SPD (s rekordně nízkou odhadovanou podporou 14-15 %) a výrazně ji přibližuje k vedoucí konzervativní unii (24-25 %).

Z analýz čerstvých přesunů voličské podpory tedy poměrně jasně vyplývá, že alternativu k unaveně a rozhádaně působící velké koalici nehledá pouze konzervativně naladěná část německé populace, ve velké míře kritická k migrační a azylové politice vlády a tudíž směřující k protestní AfD, ale rovněž středoví a levicově smýšlející voliči, kteří svou aktuální podporou progresivně-liberálních Zelených chtějí koalici potrestat např. za vleklé spory umírněných členů vlády s rebelujícím předsedou bavorské CSU a ministrem vnitra Horstem Seehoferem (jenž je v řadách CDU aktuálně spatřován jako hlavní viník volebního neúspěchu v Hesensku). Kancléřčino odcházení, které se navzdory všem okolnostem dlouhou dobu nejevilo jako velmi pravděpodobné, tedy nakonec bude s tématem migrace a sporů okolo azylové politiky nevyhnutelně spjato, a to mj. dílem opozice z její vlastní strany.

"Z pohledu Česka a států V4 nepřináší blížící se konec Merkelové ani potenciální posílení Zelených na spolkové úrovni mnoho pozitivního."

Z pohledu Česka a států V4 nepřináší blížící se konec Merkelové ani potenciální posílení Zelených na spolkové úrovni mnoho pozitivního. I přes časté vzájemné rozpory kancléřka vždy dbala na zachování stabilních spojeneckých svazků se střední Evropou a v souvislosti s postojem V4 k migračním otázkám se neuchylovala k povýšené aroganci, často plynoucí z nepochopení společensko-politické reality postkomunistických zemí. Taková míra benevolence se v budoucnu nedá automaticky očekávat od jejího nástupce ani zástupců Zelených, kteří např. s německou vládou nesdílejí momentální striktnější postoj k migrační a azylové politice a ve vztahu k Česku se již nyní uchylují k tvrdé kritice provozu jaderných elektráren. Německá politická scéna tak v současné době vstupuje do těžko předvídatelné periody, jejíž další vývoj se zemím V4 i zbytku Evropy vyplatí bedlivě sledovat.

O autorovi: Tomáš Hošek

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace