Kaczyński hledá kritiky EU pro budoucí spolupráci v europarlamentu

  • Petr Fena
  • 12.4.2019 09:56

S nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu hledají politické subjekty partnery pro povolební spolupráci. Koncem března se ve Varšavě setkal Jarosław Kaczyński, předseda vládní strany Právo a Spravedlnost (PiS) a dominantní postava současné polské politické scény, s lídrem španělské strany VOX. Obě strany se po setkání nechaly slyšet, že jednání o spolupráci v evropském parlamentu jdou správným směrem.

PiS je v současné době (například spolu s českou ODS) členem frakce Evropských konzervativců a reformistů, která požaduje reformy EU, odmítá federalizaci Unie a k současnému evropskému vedení se staví kriticky. Po britské konzervativní straně je druhou nejpočetnější stranou tohoto uskupení. S blížícím se odchodem Velké Británie z EU ztratí PiS silného spojence, a tak se poohlíží po dalších partnerech jinde v Evropě, kteří by jí pomohli hájit politickou linii.

Spojení PiS a španělských VOX není překvapivé. V debatě o dalším směřování evropské integrace se obě strany vymezují proti federalizaci a dalšímu delegování suverenity na nadnárodní úroveň. Dle polské vládní strany by více kompetencí mělo zůstat na úrovni národních států. Strany jsou si blízké také ve své domácí politice, kde zdůrazňují křesťanské kořeny a ochranu tradiční rodiny. V případě španělské VOX to znamená akcentaci národní identity, odmítání tzv. “diktátu z Bruselu” a negativní postoj k masové imigraci a obzvláště k muslimské menšině.

 

Kaczyński se podobně jako teď se španělskými VOX sešel v lednu letošního roku s Matteo Salvinim, předsedou populistické Ligy Severu. 

 

Můžeme po květnových volbách očekávat vznik nové silné euroskeptické frakce? Hlasy vymezující se proti užší integraci se ozývají i z dalších zemí Evropy. Kaczyński se podobně jako teď se španělskými VOX sešel v lednu letošního roku s Matteo Salvinim, předsedou populistické Ligy Severu. Otázkou také je, jaká budoucnost čeká maďarský Fidesz pod vedením Viktora Orbána, kterému bylo pozastavené členství v Evropské lidové straně. Orbán prohlásil, že pokud by jeho strana měla opustit Evropskou lidovou stranu, ze všeho nejdříve se obrátí právě na Polsko, s kterým ho pojí silné regionální partnerství.

Na druhou stranu Witold Waszczykowski, bývalý ministr zahraničí a současný kandidát PiS do EP, prozatím vylučuje spolupráci s francouzským Národním sdružením (dříve Národní fronta) Marine Le Pen, u které se očekává velký volební úspěch. Spolupráci s ní si nedovede představit kvůli jejímu přílišnému nacionalismu a především otevřeně proruskému postoji. To by nakonec mohla být překážka i pro spolupráci se Salviniho Ligou Severu, jež se k současné politice Kremlu staví rovněž vstřícně.

 

Volby do polského parlamentu následují nedlouho po těch evropských a strana musí dobře zvažovat každý krok, aby vítězství obhájila.

 

Strana Práce a Spravedlnost má v Polsku dominantní postavení a nemůže připustit, aby v Evropském parlamentu zůstala mimo významnější frakce. Z takové pozice by se její představa o reformování EU prosazovat nedala. Aktivní role na evropské scéně je také důležitým signálem pro domácí voliče. Zároveň se ale vedení strany zdráhá posunout do tábora tvrdých euroskeptiků. Takový krok by se mohl u voličů PiS setkat s nepochopením, což by vedlo k oslabení pozice strany na domácí scéně, o kterou jde Kaczyńskému především. Volby do polského parlamentu následují nedlouho po těch evropských, již na podzim letošního roku, a strana musí dobře zvažovat každý krok, aby vítězství obhájila. Byť s výhradami, polská společnost vnímá členství v EU jako historický úspěch. V průzkumu polské společnosti CBOS, zveřejněného v prosinci 2018, se pro setrvání v EU vyslovilo 87 % Poláků, pouze 7 % bylo proti. Spolupráce se stranami tvořící frakci Evropa národů a svobody, které pro zisk politických bodů často využívají útoky oslabující integritu EU, by se tak v konečném důsledku mohla obrátit proti PiS. Jarosław Kaczyńsky si situaci dobře uvědomuje, a proto bude pro spolupráci hledat umírněnější kritiky Unie, kteří nahradí odcházející britské konzervativce.

O autorovi: Petr Fena

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace