Jihočínské moře: Napětí mezi Vietnamem a Čínou

Spory v Jihočínském moři zůstávají hlavním faktorem ovlivňujícím regionální geopolitiku

Vietnam dne 10. 9. 2015 představil novou legislativu umožňující vietnamským pobřežním strážím použít zbraně k obraně území před cizími loděmi, které do vietnamských vod vstoupí bez povolení. V rámci pokračujících teritoriálních sporů také Japonsko zdůraznilo podporu Vietnamu ve sporech s Čínou, která ale postupuje v budování vojenských struktur na sporných ostrovech. Eskalace konfliktu není pravděpodobná, ale napětí stále roste.  

Oblast Jihočínského moře je již několik let střetem zájmu okolních států, spojeným zejména s teritoriálními spory mezi Čínou a zeměmi jihovýchodní Asie. Jihočínské moře skýtá mnoho strategických výhod – jedná se o oblast důležitých a vysoce frekventovaných námořních stezek, nerostného bohatství a masivního rybolovu. Mezi nejkomplikovanější spory v Jihočínském moři patří spory teritoriální – především o Spratlyho a Paracelské ostrovy. Paracelské ostrovy jsou nyní pouze pod správou ČLR a jsou předmětem rozepře mezi ČLR, Vietnamem a Tchaj-wanem. Spratlyho ostrovy jsou rozděleny a okupovány národními vojenskými jednotkami všech nárokujících států, jimiž jsou Čína, Tchaj-wan, Filipíny, Vietnam, Malajsie a Indonésie.

Mimo nerostné bohatství je pro ČLR jako exportní velmoc námořní doprava skrze vody jihovýchodní Asie nesmírně důležitá, proto je nejvýraznějším aktérem sporu o teritoria Jihočínského moře. ČLR porušila vytyčením tzv. Linie devíti čar pro pomyslné označení svého území v Jihočínském moři Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS), která mimo jiné ustanovuje speciální ekonomické zóny. Za poslední rok se nejvíce vyhrotil konflikt s Vietnamem ohledně výstavby čínských ropných vrtů, které se nacházejí ve speciální ekonomické zóně a nárokovaném území Vietnamu.

Problémem je, že není zatím jasné, do jaké míry UNCLOS specifikuje rozdíl mezi teritoriálními vodami a výlučnou ekonomickou zónou. Je pravděpodobné, že se Vietnam spíše snaží odradit další snahy o porušení jeho teritoriální integrity, kdy minulý rok Čína umístila ropný vrt Haiyang Shiyou 981 jen 120 námořních mil od vietnamského pobřeží na sporném území.

Navzdory tomu Čína uplatňuje svou asertivní politiku a pokračuje ve stavbě na útesech Subi a Mischief na Spratlyho ostrovech. Na útesu Fiery Cross pak podle satelitních snímků postavila ČLR novou 3 000 metrů dlouhou runway, helipady, radarovou stanici, sledovací věž a další infrastrukturu k satelitní komunikaci. Japonsko, tradiční rival Pekingu, jako odpověď 15. 9. 2015 slíbilo posílit obranné schopnosti vietnamského námořnictva kolem sporných oblastí v Jihočínském moři.

Společenství států Jihovýchodní Asie (ASEAN) se aktivně věnuje námořní bezpečnosti, a v souvislosti s tím, mimo jiné, i řešení teritoriálních sporů, které komplikují přátelské a obchodní vztahy v regionu. Iniciativám ASEAN nicméně chybí efektivnost a zejména jednota ve vztazích s Čínou. Pravděpodobnost ozbrojeného konfliktu je malá, nicméně můžeme očekávat menší potyčky mezi malými rybářskými loděmi a pobřežní stráží. Spory v Jihočínském moři ale zůstanou hlavním faktorem ovlivňujícím regionální geopolitiku, a Vietnam tak nadále bude netradičním spojencem USA v oblasti, zatímco vztahy s Čínou zůstanou  polarizujícím faktorem pro ASEAN.

Titulní fotografie: Čínský prezident Si Ťin-pching (L) s vietnamským prezidentem Truong Tan Sangem v Hanoji Vietnam (copyright profimedia.cz)
Fotografie v textu:  Čínské plavidlo naráží na vietnamskou loď během incidentu ve jihočínském moři poblíž vrtu Haiyang Shiyou (copyright profimedia.cz)

O autorovi: Markéta Jurovská

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace