Jak bude Evropská komise řešit projekt Nord Stream 2 ruského Gazpromu?

Evropský výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) vyzval Maltu, která v současnosti předsedá Radě EU, aby otevřela diskuzi ohledně postoje Evropské komise (EK) k projektu Nord Stream 2 a jeho vztahu k legislativě EU.

Hlavní námitka v rámci diskuze, zdali je plynovod v souladu s pravidly EU, se týká nedostatečné konkurence. Komise naopak zdůrazňuje roli Nord Stream 2 kvůli diverzifikaci dodavatelů plynu do Evropy, což povede ke zvýšení kapacity na plynovodu OPAL. Schvalovací vyjádření EK z roku 2009 uvádí, že Nord Stream 2 by roční produkci zemního plynu zvýšil o 3 miliardy kubických metrů. Další problém se týká spotřeby střední Evropy, neboť například spotřeba České republiky mezi lety 2008 a 2012 údajně zaznamenala pokles. Debata o Nord Streamu i nadále mění způsob, jakým Evropská komise postupuje ve svých formálních hodnoceních.

Investoři formálně vyplnili žádost na stavbu plynovodu v roce 2015. Neboť se ze strany polských regulačních orgánu neočekávaly žádné námitky, následovalo předložení nabídky šesti firmám – Gazprom (Rusko), E. ON (Německo), Engi SA (Francie), OMV Nord Stream II (Švýcarsko) a Shell a Wintershall Nederland BV nizozemských vlastníků – které předpokládaly, že projekt bude schválen. Polské regulační orgány ale zanedlouho dospěly k názoru, že Gazprom by získal monopol na polském trhu a omezil by dlouhodobou konkurenceschopnost na trhu. Zároveň by tak Gazprom posílil svou pozici v Evropě, což vyvolalo nelibost tranzitních zemí Běloruska a Ukrajiny.    

Na základě usnesení polských regulačních orgánů ze srpna 2016 sdružení firem formálně svou nabídku stáhlo. Kvůli finančním obavám se evropští členové sdružení rozhodli znovu vyjednávat s Gazpromem jednotlivě, a tím projekt o rok oddálili. Nord Stream je pro evropské firmy lukrativní příležitostí, která podpoří současné a budoucí obchodní vztahy mezi Ruskem a Německem, rakouská OMV krok považuje za symbolický. Gazprom nicméně úspěšně nalákal potenciální investory bez ohledu na potíže, které měl se zahájením stavby plynovodu.

V souladu s rozhodnutími národních regulačních orgánů, ITRE nakonec označil Nord Stream 2 za „nekompatibilní" se stávajícími pravidly EU. ITRE tvrdí, že EK by měla chránit ekonomické zájmy EU a nalézt dlouhodobě udržitelné a nezávislé alternativy. S obavami týkajícími se energetické solidarity a rostoucích antipatiím vůči EU zůstává otázkou, zda bude tento počin kdy schválen.

O autorovi: Elisabeth Gheorghe

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace