Jaderná elektrárna Hinkely Point jako test britsko-čínských vztahů

  • Jakub Tomášek (PSSI)
  • 11.8.2016 18:22

Měsíc poté, co se po referendu o Brexitu změnila britská vláda a Downing Street opustili vášniví zastánci posilování britsko-čínské ekonomické spolupráce David Cameron a George Osborne, zřejmě přichází období, kdy se bude strategie vztahu s Pekingem a její přínos (nebo možná rizika) znovu posuzovat.

Na konci července vláda Theresy Mayové oznámila, že odkládá konečné schválení výstavby jaderné elektrárny Hinkley Point. O odkladu informoval Greg Clark, ministr pro průmyslovou strategii, energetiku a podnikání s tím, že vláda rozhodne na začátku podzimu poté, co detailně posoudí všechny části projektu. Již zářijové setkání G20 v Číně by mohlo napovědět, jakým směrem se výstavba bude ubírat.

Po několika letech, kdy britsko-čínské vztahy zažívaly “zlaté období”, které vyvrcholilo  návštěvou prezidenta Si Ťin-pchinga v Londýně v roce 2015, přišla náhlá studená sprcha. Toto překvapivé rozhodnutí, o kterém Mayová informovala prezidenta Hollanda dva dny před slavnostním ceremoniálem spojeným s podpisem smlouvy v britském Somersetu, zaskočilo jak francouzské, tak především čínské partnery. Dá se přitom předpokládat, že kdyby předešlá vláda zůstala u moci, Hinkley Point by už dnes byl nejspíše podepsán.

Mezi důvody odkladu se objevují obavy o národní bezpečnost. Ze své bývalé pozice ministryně vnitra, kdy Mayová šest let dohlížela na práci domácí zpravodajské služby, se předpokládá, že spíše vnímá možná bezpečnostní rizika, která by mohla nastat, kdyby Čína získala přístup do britského energetického systému. V tomto ohledu bývají zmiňovány skryté zadní vrátka v softwarech reaktorů, které by umožnily obejít kontrolu elektrárny v případě diplomatické roztržky.

Znepokojení už minulý rok vyjádřili vysoce postavení zástupci z britské armády a zpravodajských služeb. Plánovanými projekty do jaderného sektoru se také zabývala britská Národní bezpečnostní rada (NSC), jenže celá záležitost se probírala spíše okrajově. “Ministerstvo financí má hlavní slovo a nikoho jiného neposlouchá. Oni vidí Čínu jako příležitost, ale my ji vnímáme jako ohrožení,“ uvedl tehdy britský bezpečnostní zdroj.

Díky dohodám, které byly podepsány během čtyřdenní návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga, konsorcium vedené společností China General Nuclear Power Corp (CGNPC) získalo v projektu Hinkley Point 33,5 procentní podíl. V případě, že výstavba proběhne úspěšně, CGNPC by měla samostatně realizovat vlastní jaderný reaktor v Essexu, a Británie by se tak stala první zemí OECD, kde Čína bude připuštěna k podobnému projektu.

V očích Číny se jedná o příležitost, jak pozvednout svou prestiž v oblasti jaderné energetiky a dostat se k novým kontraktům. Ale už samotné pozdržení představuje závan nejistoty, na který Čína nepohlíží s radostí. Samotná čínská tisková agentura Nová Čína vydala komentář, který má taktně sloužit jako forma varování, kde mimo jiné upozorňuje před “podezíravým postojem” k čínským investicím. Podle slov čínského velvyslance v Londýně publikovaných ve Financial Times je Hinkley Point “testem vzájemné důvěry.”

Tyto případné významné čínské investice však vyvolaly diskusi, zda by se čínské státní firmy měly podílet na budování britské kritické infrastruktury. Bývalý poradce a současný šéf kabinetu premiérky Nick Timothy minulý rok upozornil na to, že by Čína mohla zabudovat slabá místa do počítačových systémů, které jí umožní zastavit výrobu energie, kdy se jim zachce. Stojí přitom za připomenutí, že Čína již nyní kontroluje nebo spoluvlastní mj. londýnskou vodovodní síť Thames Water, letiště Heathrow nebo Manchester či přístav Felixstowe v Suffolku. Předešlá vláda se navíc donedávna snažila přilákat čínské investory do plánované vysokorychlostní železniční tratě HS2 spojující Londýn s Birminghamem.

Jenže při hodnocení těchto projektů byly spíše posuzovány ekononomické přínosy, a potencionální bezpečností rizika se dostávala až na druhou kolej. Proto odklad Hinkley Point může naznačovat určitý posun k ostražitějšímu přístupu při hodnocení podobných smluv.

Projekt, který se táhne už téměř deset let a je veden francouzskou společností Électricité de France (EDF), představuje odrazový můstek ve snaze Pekingu stát se klíčovým hráčem na poli jaderného průmyslu v zahraničí. Minulý rok v listopadu se tak Čína například dohodla s Argentinou na výstavbě dvou jaderných elektráren, kde je připravena zafinancovat až 85 procent nákladů z celkové částky 15 miliard dolarů. V Rumunsku vláda před pár měsíci podpořila účast čínských partnerů na elektrárně Cernavoda zajišťující zhruba 20 procent výroby elektřiny.

Na klidu předsedkyni vlády Mayové bohužel nepřidává ani to, že firma CGNPC by se společně s China Shipbuilding Industry Corporation měla podílet na výstavbě plovoucích jaderných elektráren, které by operovaly v Jihočínském moři. Hlavní motivací pro jejích výstavbu je zásobování sporných ostrovů elektrickou energií, které si Čína nárokuje bez ohledu na výsledek mezinárodní arbitráže s Filipínami. Deklaruje navíc, že je připravena “podniknout jakékoliv nezbytné kroky k zajištění suverenity v této oblasti”. Zpochybňuje tak nejen rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu (PCA) v Haagu, ale také vztahy založené na respektu k mezinárodnímu právu.   

Případné zrušení dohody na výstavbu jaderné elektrárny na jihozápadě Anglie by mohlo vést nejen k ohrožení plánovaných čínských investic ve Velké Británii, ale také k ochlazení vzájemných vztahů, které by se vrátily na úroveň před rokem 2012. Podle nejmenovaných čínských představitelů by tak mohly být zpochybněny projekty v hodnotě 40 miliard liber uzavřené při návštěvě prezidenta v minulém roce. V posledních pěti letech navíc čínské fírmy investovaly na Britských ostrovech více než v Německu, Itálii a Francii dohromady.

K tomuto hektickému vývoji navíc dochází v době, kdy se Británie začíná intenzivně připravovat k jednání o Brexitu, kdy případná ztráta unijního trhu by měla být kompenzována rozvojem obchodu a novými dohodami s mimoevropskými zeměmi včetně Číny.   

Jakub Tomášek je spolupracovníkem Pražského institutu bezpečnostních studií (PSSI)

O autorovi: Jakub Tomášek (PSSI)

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace