Islámský stát může být i přes svůj úpadek nadále nebezpečný

Fenomén tzv. Islámského státu se v posledních měsících téměř vytratil z veřejného i mediálního prostoru. V porovnání s rokem 2015, kdy samozvaný chalífát ovládal území velikosti Spojeného království, totiž v současné době islámští radikálové kontrolují pouze odlehlé oblasti v severozápadní Sýrii poblíž hranic s Irákem. Blížící se definitivní vojenská porážka Islámského státu ovšem neznamená faktický zánik teroristické organizace, ale její transformaci, kdy se očekává návrat ke kořenům do podoby aktivní povstalecké skupiny. Podle aktuální zprávy Pentagonu je nutné brát návrat Daeše na scénu v úvahu, zejména s ohledem na stahování amerických jednotek ze Sýrie. Pro bezpečnost Evropy nepředstavují události na Blízkém východě zásadní změnu. I přes znatelný pokles útoků sympatizantů Islámského státu na evropském území lze stále předpokládat teroristické aktivity jedinců zradikalizovaných vlivem pokračující džihádistické propagandy v kyberprostoru, kterou zde zasel právě Islámský stát.

Ačkoliv se představitelé chalífátu již nacházejí pouze v izolovaných enklávách v okolí řeky Eufrat, stále je třeba porazit stovky bojovníků. V posledních baštách Daeše kladou odpor radikálové složení převážně ze zahraničních bojovníků, kteří jsou proslulí svým fanatismem, proto se v příštích týdnech očekává ještě tuhý boj. Vrchní představitelé Syrských demokratických sil (SDF), které vedou vojenské operace proti IS, však předpokládají dobytí a faktický konec chalífátu v průběhu února. V budoucnu však může dojít ke vzkříšení teroristické organizace, což potvrzuje zpráva Úřadu generálního inspektora ministerstva obrany USA, která varuje před pokračujícími útoky islámských radikálů po odchodu amerických sil ze Sýrie a možným znovudobytím území, která Islámský stát dříve ztratil. Teroristé navíc stále lákají do svých řad nové bojovníky ze zahraničí.

Z dramaticky měnící se situace na území Sýrie lze pro bezpečnost Evropy vyvodit podobné důsledky, které trvají již několik posledních měsíců. Po územní porážce samozvaného chalífátu přechází jeho členové do jiných nábožensko-extremistických struktur operujících na Blízkém či Středním východě. Lze tedy očekávat, že islámští radikálové budou pokračovat v teroristických činnostech pod vlajkami cizích teroristických skupin a samotný IS se bude po své porážce soustředit na konsolidaci a transformaci v menší subjekt, jako tomu bylo na začátku jeho vzniku v Iráku, a nadále bude pokračovat v protipovstaleckých aktivitách.

 

Největším rizikem pro evropský kontinent tak bude nadále verbování nových radikálů prostřednictvím sofistikované islamistické kampaně šířené přes online prostor. 

 

Největším rizikem pro evropský kontinent tak bude nadále verbování nových radikálů prostřednictvím sofistikované islamistické kampaně šířené přes online prostor. Problém spočívá především v tom, že úspěšná džihádistická propaganda se šíří samovolně bez sebemenšího úsilí IS, pouze skrze jeho příznivce. Z toho pak plynou potenciální teroristické činy tzv. osamělých vlků, se kterými se bude Evropa nadále potýkat. Důkazem je relativně nedávný teroristický útok Cherifa Chekatta, islámského extremisty inspirujícího se Islámským státem, na vánoční trhy ve Štrasburku z 11. prosince 2018.

Bezpečnostní riziko pro evropské státy představuje i návrat zahraničních bojovníků Islámského státu, jimiž je v dnešní době výhradně tvořen (nejvíce ruskými a čečenskými militanty), zpět do svých domovských zemí, včetně těch evropských. Evropské státy se ovšem již po začínajícím úpadku Daeše začaly zaměřovat na ochranu svých hranic, proto nelze v současné době označit příliv foreign fighters za nejpalčivější bezpečnostní problém.

 

S koncem chalífátu spíše vyvstává otázka, co se stane se zajatci z jeho řad, neboť kurdské či syrské jednotky do dnešních dnů zajaly stovky bojovníků IS, z drtivé většiny cizí národnosti.

 

S koncem chalífátu spíše vyvstává otázka, co se stane se zajatci z jeho řad, neboť kurdské či syrské jednotky do dnešních dnů zajaly stovky bojovníků IS, z drtivé většiny cizí národnosti. V tomto ohledu nejde jen o bojující muže, ale i jejich ženy a děti. Situaci komplikuje rovněž odchod americké armády ze Sýrie, která měla na vítězství nad IS významný podíl a přerozdělování zajatců nechala na Kurdech a Syřanech. Proto panují oprávněné obavy, jestli je vhodné zajatce přijmout zpět do mateřských zemí. Vlády těchto států aktuálně odmítají repatriovat nebezpečné radikály zpět do země kvůli možným rizikům spojeným s radikální islámskou ideologií. Výjimkou z evropských států je Francie, která se nedávno rozhodla soudit a trestat zhruba 130 sympatizantů IS bojujících v zahraničí. Potenciální neúspěšné odsouzení těchto jedinců a jejich návrat do společnosti může mít v západních zemích za důsledek nový nárůst teroristických aktivit, zejména vzhledem k jejich dřívějším zkušenostem z bojišť na Blízkém východě.

Je tedy nadále nesmírně důležité věnovat aktivitám příslušníků Daeše zvýšenou pozornost, tak jako ostatním globálním teroristickým sítím, jelikož terorismus jako takový bude stále ohrožovat bezpečnost západních států. V budoucnu je nutné brát v úvahu všechna zmíněná rizika, přičemž zvláštní důraz je třeba klást na monitoring jedinců, kteří již mají zkušenosti s islámským radikalismem.

O autorovi: Tomáš Kubík

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace