Islámský stát na Balkáně

  • Dominika Jandová
  • 13.1.2017 14:54

„Přichází temné dny. Zasejeme do vás strach. Přijdeme za vámi s výbušnými pásy. Uděláme vám to, co jsme už dokázali v Iráku.“ Tak mluví členové Islámského státu ve svém prvním náborovém videu s názvem Honor is in Jihad ze 4. června 2015, určeném muslimům žijícím v zemích západního Balkánu. V náborovém videu lákají především obyvatele Bosny a Hercegoviny, aby posílili řady Islámského státu nebo podnikali teroristické útoky na Balkáně. Jaký vliv skutečně má Islámský stát na Balkáně?

Následkem ozbrojených konfliktů v 90. letech se země západního Balkánu stále vypořádávají s celou řadou bezpečnostních výzev – politickou a ekonomickou nestabilitou, etnickým napětím, organizovaným zločinem, korupcí a vysokou nezaměstnaností. Války také otevřely dveře rozvoji islámských extremistických ideologií, které byly podpořeny vnějšími aktéry – zejména Saúdskou Arábií a dalšími zeměmi Perského zálivu.

Zahraniční bojovníci v Sýrii a Iráku

The Balkan Investigative Reporting Network (BIRN) odhaduje, že od roku 2012 odjelo do válečných oblastí v Sýrii a Iráku více než 300 bojovníků z Kosova, 330 dalších z Bosny a Hercegoviny, 110 z Albánie, 100 z Makedonie, 50 ze Srbska a 13 z Černé Hory. Neoficiální odhady bývají až dvojnásobně vyšší, ale přesná čísla nejsou známa. Analytik Adrian Shtuni celkově odhaduje přes 1 000 jednotlivců, což už je číslo, které může vzbuzovat obavy. Podle lednové zprávy Europolu kromě výcvikových center v Sýrii existovaly výcvikové tábory menšího rozsahu také v EU a balkánských zemích. Problematika výcvikových táborů v balkánských zemích spočívá v propojení s vládami a politiky, jak v rozhovoru pro iSouvislosti blíže popsal Tomáš Zdechovský.


Co tzv. foreign fighters mohl Islámský stát nabídnout? V první řadě je třeba zmínit ekonomický faktor, který přispívá k šíření radikalismu. Bojovník za Islámský stát mohl získat minimálně dvojnásobek průměrného platu než v zemích západního Balkánu. Špatná hospodářská situace, ať už z důvodu pomalého postkonfliktního procesu nebo přechodu z centrálně plánovaného hospodářství, a obrovská nezaměstnanost ovlivňují hlavně mládež, která tak nemá dobré vyhlídky do budoucna. Současně s chudobou je zde pocit historické křivdy jako důsledek konfliktů, kdy Islámský stát navíc láká možností pomstít se Západu.

Rovněž nelze opomíjet, že dochází k radikalizaci významného počtu mladých lidí z Balkánu on-line, především prostřednictvím sociálních sítí. V Kosovu žije nejmladší populace v Evropě a ta je náchylná nejen kvůli slabší úrovni vzdělání v náboženství, ale také kvůli špatné ekonomické situaci v zemi a extrémní úrovni nezaměstnanosti. V Kosovu mají být mladým nabízena určitá měsíční stipendia za účast na kázáních v mešitách s cílem mládež radikalizovat. Jak uvádí BIRN, místní bezpečnostní experti často věří, že rozsah tohoto problému je ze strany vlád podceňován nebo není jeho šíře zcela známa.

V neposlední řadě bývají uváděny důvody jako možnost někam patřit, získat nějaký smysl života, cesta za hledáním identity či rozhořčení nad násilím v Sýrii a Iráku. Svou roli také sehrála touha poznat něco nového, dostat se do zahraničí a zažít dobrodružství nebo adrenalin z boje. Hlavním problémem již ale není ochota bojovníků odejít z vlasti a bojovat za různé teroristické organizace, jelikož jejich počet od roku 2014 razantně poklesl, ale naopak jejich návrat zpět na Balkán.

Od mocenského vrcholu v roce 2014 ztratil Islámský stát v Iráku zhruba polovinu dříve ovládaného území a v Sýrii více než čtvrtinu. Mezi největší ztráty patří zejména irácká města Ramádí a Fallúdža, libyjská města Syrta a Benghází nebo území kolem syrsko-tureckých hranic. V současné době úspěšně probíhá operace na osvobození iráckého druhého největšího města Mosulu a realizace plánů na dobytí syrské bašty IS Rakky, jež by snu o islámském chalífátu mohly zasadit poslední ránu. S územní ztrátou došlo k úbytku počtu bojovníků za IS a k omezení důležitých finančních zdrojů, které Islámský stát čerpal z ropných ložisek, daní z ovládaných oblastí, výkupného z únosů či zemědělství.

Rozptýlení zahraničních bojovníků nejen následkem porážky strategických oblastí IS v Iráku a Sýrii přináší riziko, že se na území Balkánu budou vracet zpět radikální osoby, které za sebou mají bojové zkušenosti či jsou minimálně schopny manipulovat se zbraněmi nebo výbušninami. Zároveň mohou mít potenciál k vytváření nových konfliktů anebo vyvolání těch původních. Dále je tu riziko šíření taktiky a praktik Islámského státu – teroru a nekonvenčního způsobu boje, nejen teroristických útoků. Navrátilci mohou rekrutovat další buňky, doposud nečinné, anebo mohou kázat o extremismu a násilí.

Kromě počtu zahraničních bojovníků pocházejících z balkánských zemí přispívá k celkovému riziku současná migrační krize, ekonomická situace a slabý, ale stále přítomný náboženský radikalismus. Především pak v Bosně a Hercegovině žijí salafistické muslimské komunity často v okrajových, venkovských oblastech, prakticky izolované od společnosti, a většinou neplatí daně. Radikální salafistická hnutí jsou nicméně přítomna také v Kosovu nebo v Makedonii.

V roce 2015 došlo ke dvěma incidentům, které byly bosenskými úřady klasifikovány jako teroristické útoky, ve Zvorniku a v Sarajevu, kde se oběťmi stali dva armádní úředníci a dva policisté. V obou případech měli útok na svědomí jednotlivci – osamělí vlci, kteří byli napojeni na syrské džihádistické veterány. Riziko útoku se zvyšuje s možnostmi útočit na nějak významná či strategická místa. V listopadu loňského roku kosovská policie oznámila zadržení několika podezřelých z napojení na IS a plánování několika teroristických útoků, přičemž jeden z nich měl být namířen proti izraelskému národnímu fotbalovému týmu, který hrál v sousední Albánii kvalifikační utkání na mistrovství světa. Poté kosovská policie zvýšila svou přítomnost kolem potenciálních cílů útoků – budov kosovské vlády a mezinárodních organizací, stejně jako kolem kostelů a klášterů Srbské pravoslavné církve. Bez zvýšené důvěry a spolupráce mezi bezpečnostními a zpravodajskými službami jsou tyto země značně zranitelné vůči hrozbám násilného extremismu a radikalismu.

Závěr

Bývalý ředitel zpravodajství (OSA) Almir Džuvo v roce 2010 odhaloval, že až 3 000 potenciálních teroristů se nachází v Bosně a Hercegovině. Radikální islamismus na Balkáně je ale podle Filipa Tesaře, externího spolupracovníka Ústavu mezinárodních vztahů, záležitostí řádově tisíců osob, a nejde o masový společenský jev. Také výzkum z roku 2013 Pew Research Center ukázal, že „pouze“ 20 % kosovských muslimů, 15 % Bosňáků (bosenských muslimů) a 12 % albánských muslimů podporuje zavedení práva šaría. I přesto bylo v přepočtu na obyvatele z klíčových zemí – Kosova a Bosny a Hercegoviny – poté produkováno více zahraničních bojovníků, kteří se vydali bojovat do Iráku a Sýrie, než kdekoliv jinde v Evropě.

Masivní útoky přívrženců IS na Balkáně jsou podle odborníků z Kosovského centra pro bezpečnostní studia (KCSS) spíše nepravděpodobné. V reakci na nedávné varování americké vlády před cestováním po Evropě uvádí, že se na území Balkánu neobávají útoků, které se staly ve Francii či Německu, co se intenzity, frekvence a rozsahu týče. Příliv zahraničních bojovníků na Blízkém východě od loňského roku také značně poklesl následkem lepšího pochopení povahy IS a přijetí nových zákonů, které zahájila jako první Albánie. Jejich úspěch ale bude záležet na jejich implementaci, schopnostech a kapacitách bezpečnostních institucí.

O problematice opatřeních proti terorismu a radikalizaci na Balkáně se dočtete příští týden.

O autorovi: Dominika Jandová

Související příspěvky

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace